CC Madhya 2.63

V Bhakti-rasāmṛta-sindhu je řečeno, že když dojde ke konfliktu podobných extází způsobených různými příčinami, označuje se to jako svarūpa-sandhi. Pokud se setkají protichůdné prvky, nazývá se jejich konflikt bhinna-rūpa-sandhi neboli střet protichůdných extází, bez ohledu na to, zda povstaly ze společné příčiny, nebo ne. Pokud se ve stejném okamžiku společně objeví různé extáze, jako je strach a štěstí nebo lítost a štěstí, říká se tomu setkání (sandhi). Slovo śābalya označuje spojení různých druhů extatických příznaků, jako je pýcha, bezradnost, pokora, vzpomínky, pochyby, netrpělivost zapříčiněná urážkou, strach, zklamání, trpělivost a dychtivost. Napětí, které vzniká jejich spojením, se nazývá śābalya. Autsukya neboli dychtivost je zase velmi silná touha vidět vytoužený objekt neboli neschopnost snést další okamžik bez spatření vytouženého objektu. V přítomnosti této dychtivosti vysychá v ústech a dostaví se neklid. Znatelná je také úzkost, těžké dýchání a houževnatost. Bezmocnost (cāpalya) je stav lehkovážnosti zapříčiněné silnou připoutaností a velkým rozrušením mysli. Doprovázejí ji také neschopnost správného úsudku, zneužívání slov a umíněné jednání bez obav. Když se člověk rozzlobí na druhého, uráží a hrubě mluví, říká se tomuto hněvu roṣa. Je-li člověk nervózní, protože byl pokárán nebo uražen, říká se výslednému stavu mysli amarṣa. Tehdy dochází k pocení, bolestem hlavy, blednutí, pocitům úzkosti a objevuje se nutkání najít pomoc. Viditelnými příznaky jsou nevraživost, odpor a ztrestání.