CC Madhya 17.127
Bengálština
তিনবারে ‘কৃষ্ণনাম’ না আইল তার মুখে ।
‘অবজ্ঞা’তে নাম লয়, শুনি’ পাই দুঃখে ॥ ১২৭ ॥
‘অবজ্ঞা’তে নাম লয়, শুনি’ পাই দুঃখে ॥ ১২৭ ॥
Verš
tina-bāre ‘kṛṣṇa-nāma’ nā āila tāra mukhe
‘avajñā’te nāma laya, śuni’ pāi duḥkhe
‘avajñā’te nāma laya, śuni’ pāi duḥkhe
Synonyma
Překlad
„I když Tvé jméno vyslovil třikrát, nevyřkl jméno ,Kṛṣṇà. Velice mne zarmoutilo, že Tvé jméno vyslovoval s pohrdáním.“
Význam
Prakāśānanda Sarasvatī Śrī Caitanyu Mahāprabhua ponižoval a urážel. Slova jako brahma, caitanya, ātmā, paramātmā, jagadīśa, īśvara, virāṭ, vibhu, bhūmā, viśvarūpa a vyāpaka nepřímo označují Kṛṣṇu. Ten, kdo tato jména pronáší, však není přitahován k Nejvyšší Osobnosti Božství Kṛṣṇovi a Jeho transcendentálním zábavám. Z těchto jmen lze získat trochu světla, ale člověk nemůže pochopit, že svaté jméno Pána je s Pánem totožné. Kvůli chabému poznání považuje Pánova jména za hmotná. Māyāvādští filosofové a pañcopāsakové vůbec existenci duchovního světa ani tamní blažené různorodosti nerozumějí. Nechápou Absolutní Pravdu a Její duchovní rozmanitost – jméno, podobu, vlastnosti a zábavy. Docházejí proto k závěru, že Kṛṣṇovy transcendentální činnosti jsou māyā. Každý by proto měl přímo rozvíjet poznání o svatém jménu Pána, aby se tomuto nepochopení vyhnul. Māyāvādští filosofové si nejsou těchto skutečností vědomi, a proto páchají velké přestupky. Nikdo by neměl poslouchat nic o Kṛṣṇovi či oddané službě z úst māyāvādských impersonalistů.