Text 104
Text 104
Verš
Text
‘vedānta’ paḍāna bahu śiṣya-gaṇa lañā
‘vedānta’ paḍāna bahu śiṣya-gaṇa lañā
Synonyma
Synonyms
Překlad
Translation
Byl tam jeden velký māyāvādský sannyāsī jménem Prakāśānanda Sarasvatī, který učil filosofii Vedānty velké shromáždění následovníků.
There was a great Māyāvādī sannyāsī named Prakāśānanda Sarasvatī, who used to teach Vedānta philosophy to a great assembly of followers.
Význam
Purport
Śrīpāda Prakāśānanda Sarasvatī byl māyāvādský sannyāsī a jeho vlastnosti jsou popsány v Caitanya-bhāgavatě (Madhya-khaṇḍě, třetí kapitole):
Śrīpāda Prakāśānanda Sarasvatī was a Māyāvādī sannyāsī, and his characteristics have been described in Caitanya-bhāgavata (Madhya-khaṇḍa, chapter three):
veda more ei-mata kare viḍambana
veda more ei-mata kare viḍambana
sei veṭā kare mora aṅga khaṇḍa-khaṇḍa
sei veṭā kare mora aṅga khaṇḍa-khaṇḍa
sarvāṅge ha-ila kuṣṭha, tabu nāhi jāne
sarvāṅge ha-ila kuṣṭha, tabu nāhi jāne
‘aja’, ‘bhava’ ādi gāya yāṅhāra caritra
‘aja’, ‘bhava’ ādi gāya yāṅhāra caritra
tāhā ‘mithyā’ bale veṭā kemana sāhase
tāhā ‘mithyā’ bale veṭā kemana sāhase
Ve dvacáté kapitole Madhya-khaṇḍy se uvádí:
In the Madhya-khaṇḍa, chapter twenty, it is said:
more khaṇḍa-khaṇḍa veṭā kare bhāla-mate
more khaṇḍa-khaṇḍa veṭā kare bhāla-mate
kuṣṭha karāiluṅ aṅge, tabu nāhi jāne
kuṣṭha karāiluṅ aṅge, tabu nāhi jāne
ihā ‘mithyā’ bale, more kare khān-khān
ihā ‘mithyā’ bale, more kare khān-khān
Prakāśānanda Sarasvatī jako impersonalista vysvětloval, že Absolutní Pravda nemá ruce, nohy, ústa ani oči. Podváděl tak lidi popíráním Pánovy osobní podoby. Takový byl Prakāśānanda Sarasvatī hlupák; jeho jediným zájmem bylo dokázat, že Pán je neosobní a tak usekat Jeho končetiny. Pán má svou podobu, ale Prakāśānanda Sarasvatī se snažil Pánovy ruce a nohy useknout. Taková je snaha démonů. Védy říkají, že ti, kdo neuznávají Pánovu podobu, jsou darebáci. Pánova podoba je skutečná, protože Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (15.15) říká: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. Kṛṣṇa říká aham neboli „Já jsem“, což znamená „Já, osoba“, a přidává slovo eva jako nezvratné potvrzení. Studiem vedāntské filosofie tedy musí člověk dospět k poznání Nejvyšší Osoby. Každý, kdo védské poznání popisuje jako neosobní, je démon. Uctíváním Pánovy podoby dosáhne člověk v životě úspěchu. Māyāvādští sannyāsī popírají Pánovu podobu, která osvobozuje všechny pokleslé duše. Māyāvādští démoni se tuto podobu v podstatě snaží rozsekat na kusy.
Being an impersonalist, Prakāśānanda Sarasvatī used to explain the Absolute Truth as being without hands, legs, mouths or eyes. In this way he used to cheat the people by denying the personal form of the Lord. Such a foolish person was Prakāśānanda Sarasvatī, whose only business was to sever the limbs of the Lord by proving the Lord impersonal. Although the Lord has form, Prakāśānanda Sarasvatī attempted to cut off the hands and legs of the Lord. This is the business of demons. The Vedas state that people who do not accept the Lord’s form are rascals. The form of the Lord is factual, for Kṛṣṇa states in the Bhagavad-gītā (15.15), vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. When Kṛṣṇa says aham, He says “I am,” which means “I,” the person. He adds the word eva, which is used for conclusive verification. Thus by studying Vedānta philosophy one must come to know the Supreme Person. Whoever describes Vedic knowledge as impersonal is a demon. One becomes successful in life by worshiping the form of the Lord. The Māyāvādī sannyāsīs deny the form of the Lord, which delivers all fallen souls. Indeed, the Māyāvādī demons try to cut this form to pieces.
Osobnost Božství je uctívána vznešenými polobohy, jako jsou Pán Brahmā a Pán Śiva. První māyāvādský sannyāsī Śaṅkarācārya také přijal skutečnost, že Pánova podoba je transcendentální: nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt. „Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se nachází nad avyaktou, neprojevenou hmotnou energií.“ Avyaktād aṇḍa-sambhavaḥ: „Tento hmotný svět je stvořen z oné neprojevené hmotné energie.“ Nārāyaṇa má však svou věčnou podobu, která není výtvorem hmotné energie. Pouhým uctíváním Pánovy podoby se může každý očistit. Māyāvādští sannyāsī jsou neosobní filosofové a Pánovu podobu považují za māyu neboli neskutečnou. Jak by se mohl člověk očistit uctíváním něčeho neskutečného? Māyāvādští filosofové nemají pro své neosobní pojetí dostatek důvodů. Pouze slepě následují představu, kterou nelze podpořit rozumem či argumenty. Tak na tom byl i Prakāśānanda Sarasvatī, hlavní māyāvādský sannyāsī z Váránasí. Měl učit vedāntskou filosofii, ale protože neuznával Pánovu podobu, dostal lepru. Se svým hříšným jednáním neboli s popisováním Absolutní Pravdy jako neosobní však nepřestal. Absolutní Pravda, Nejvyšší Osobnost Božství, neustále projevuje zábavy a činnosti, ale māyāvādští sannyāsī o nich tvrdí, že jsou neskutečné.
The Personality of Godhead is worshiped by exalted demigods like Lord Brahmā and Lord Śiva. The original Māyāvādī sannyāsī, Śaṅkarācārya, also accepted the fact that the Lord’s form is transcendental: nārāyaṇaḥ paro ’vyaktāt. “Nārāyaṇa, the Supreme Personality of Godhead, is beyond the avyakta, the unmanifested material energy.” Avyaktād aṇḍa-sambhavaḥ: “This material world is a creation of that unmanifested material energy.” However, Nārāyaṇa has His own eternal form, which is not created by the material energy. Simply by worshiping the form of the Lord, one is purified. However, Māyāvādī sannyāsīs are impersonalist philosophers, and they describe the form of the Lord as māyā, or false. How can one be purified by worshiping something false? Māyāvādī philosophers have no sufficient reason for being impersonalists. They blindly follow a principle that cannot be supported by reason or argument. This was the situation with Prakāśānanda Sarasvatī, the chief Māyāvādī sannyāsī of Benares. He was supposed to teach Vedānta philosophy, but he would not accept the form of the Lord; therefore he was attacked with leprosy. Nonetheless, he continued to commit sins by describing the Absolute Truth as impersonal. The Absolute Truth, the Supreme Personality of Godhead, always displays pastimes and activities, but Māyāvādī sannyāsīs claim that these activities are false.
Někteří lidé mylně prohlašují, že Prakāśānanda Sarasvatī se později stal známým jako Prabodhānanda Sarasvatī. To však není pravda. Prabodhānanda Sarasvatī byl strýcem a duchovním mistrem Gopāla Bhaṭṭy Gosvāmīho. Prabodhānanda Sarasvatī žil jako gṛhastha ve Šrí Ranga-kšétře a patřil k vaiṣṇavské Rāmānuja-sampradāyi. Považovat Prakāśānandu Sarasvatīho a Prabodhānandu Sarasvatīho za stejnou osobu je omyl.
Some people falsely claim that Prakāśānanda Sarasvatī later became known as Prabodhānanda Sarasvatī, but this is not a fact. Prabodhānanda Sarasvatī was the uncle and spiritual master of Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī. In his gṛhastha life, Prabodhānanda Sarasvatī was a resident of Śrī Raṅga-kṣetra, and he belonged to the Vaiṣṇava Rāmānuja-sampradāya. It is a mistake to consider Prakāśānanda Sarasvatī and Prabodhānanda Sarasvatī the same man.