Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 14.73
Verš
ślathac chrī-sandhitvād dadhad-adhika-dairghyaṁ bhuja-padoḥ
luṭhan bhūmau kākvā vikala-vikalaṁ gadgada-vacā
rudan śrī-gaurāṅgo hṛdaya udayan māṁ madayati
Synonyma
kvacit — někdy; miśra-āvāse — v domě Kāśīho Miśry; vraja-pati-sutasya — od syna Nandy Mahārāje; uru-virahāt — kvůli silným pocitům odloučení; ślathat — uvolněné; śrī-sandhitvāt — z kloubů Jeho transcendentálního těla; dadhat — získal; adhika-dairghyam — neobyčejnou délku; bhuja-padoḥ — paží a nohou; luṭhan — válel se; bhūmau — po zemi; kākvā — s nářkem; vikala-vikalam — velmi lítostivě; gadgada-vacā — zalykajícím se hlasem; rudan — pláč; śrī-gaurāṅgaḥ — Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua; hṛdaye — v srdci; udayan — probouzí se; mām — mě; madayati — přivádí k šílenství.
Překlad
„V domě Kāśīho Miśry byl někdy Śrī Caitanya Mahāprabhu velmi zarmoucený z pocitů odloučení od Kṛṣṇy. Klouby na Jeho transcendentálním těle se uvolnily a paže i nohy se protáhly. Pán se válel po zemi a zalykajícím se hlasem plným lítosti nešťastně vykřikoval a naříkal. Když se obraz Śrī Caitanyi Mahāprabhua v tomto stavu probouzí v mém srdci, přivádí mě to k šílenství.“
Význam
Tento verš je čtvrtou slokou Gaurāṅga-stava-kalpavṛkṣi.