Bg. 6.34

Mysl je tak silná a umíněná, že někdy přemůže i inteligenci, které by se přitom měla podřizovat. Pro člověka, který se v praktickém životě musí potýkat s mnohými překážkami, je nepochybně velice těžké ji ovládat. Umělým způsobem se dá navodit mentální vyrovnanost a vidět přítele i nepřítele stejně, ale nastálo to žádný světský člověk nedokáže, protože to je těžší než ovládnout poryvy větru. Ve védských textech (Kaṭha Upaniṣad 1.3.3–4) stojí:

„Duše je cestující v kočáře hmotného těla a inteligence je vozataj. Mysl představuje otěže a smysly jsou koně. Takto si duše užívá nebo trpí ve styku s myslí a smysly. Tak to chápou velcí myslitelé.“ Inteligence má řídit mysl, ale mysl je tak silná a umíněná, že ji přemůže, stejně jako silná nákaza někdy překoná účinnost léku. A tuto silnou mysl by mělo praktikování jógy ovládnout. Pro Arjunu s jeho světskými starostmi to není praktické, natož pak pro moderního člověka. Uvedený příklad vystihuje, jak je to těžké: nikdo nemůže chytit vítr, a ovládnout vzrušenou mysl je ještě těžší. Nejsnadnějším způsobem ovládání mysli je s naprostou pokorou zpívat Hare Kṛṣṇa neboli velkou mantru pro osvobození, jak doporučil Pán Caitanya. Předepsanou metodou je sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ – musíme svoji mysl plně soustředit na Kṛṣṇu, a pak už ji nic nebude rozrušovat.