Bg. 6.33

Mystickou jógu, kterou Pán Kṛṣṇa popsal Arjunovi, počínaje slovy śucau deśe a konče yogī paramaḥ, tady Arjuna odmítá s pocitem, že není schopný ji provádět. Obyčejný člověk v tomto věku Kali nedokáže opustit domov, vydat se do hor nebo do džungle a tam o samotě praktikovat jógu. Dnešní člověk musí urputně zápasit o život, který je navíc krátký. Lidé nemají vážný zájem o seberealizaci, ani když se jim nabízí jednoduchý a praktický postup, natož pak pomocí takového složitého systému jógy, který vyžaduje žít usměrněným způsobem, sedět v určité pozici na určitém místě a odpoutat mysl od hmotných činností. Arjuna jako praktický člověk uvažoval, že tuto jógu nedokáže provádět, přestože byl v mnoha ohledech kvalifikovaný. Patřil ke královskému rodu a měl řadu vznešených vlastností: byl mocný válečník, měl dlouhý život a především byl nejdůvěrnějším přítelem Pána Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství. Tehdy, před pěti tisíci lety, měl Arjuna mnohem lepší podmínky než my dnes, ale přesto tento systém jógy odmítal. A nenajdeme také jediný historický záznam, že by se mu kdy věnoval. Obecně ho tedy není možné pro ovládání mysli použít, zvláště v současném věku Kali. Může se najít několik vzácných lidí, kteří to dovedou, ale pro obyčejného člověka je to nemožné. Jestliže to platilo už před pěti tisíci lety, o to víc to platí dnes. Ti, kdo napodobují tuto jógu v různých takzvaných školách a spolcích, sice mohou být sami se sebou spokojení, ale ve skutečnosti jenom ztrácejí čas. Vůbec nevědí, čeho by měli chtít dosáhnout.