Bg. 2.66
Dévanágarí
नास्ति बुद्धिरयुक्तस्य न चायुक्तस्य भावना ।
न चाभावयतः शान्तिरशान्तस्य कुतः सुखम् ॥ ६६ ॥
न चाभावयतः शान्तिरशान्तस्य कुतः सुखम् ॥ ६६ ॥
Verš
nāsti buddhir ayuktasya
na cāyuktasya bhāvanā
na cābhāvayataḥ śāntir
aśāntasya kutaḥ sukham
na cāyuktasya bhāvanā
na cābhāvayataḥ śāntir
aśāntasya kutaḥ sukham
Synonyma
na asti — nemůže být; buddhiḥ — transcendentální inteligence; ayuktasya — toho, kdo není spojený (s vědomím Kṛṣṇy); na — ne; ca — a; ayuktasya — toho, kdo nemá vědomí Kṛṣṇy; bhāvanā — ustálená mysl (ve štěstí); na — ne; ca — a; abhāvayataḥ — toho, kdo se neustálil; śāntiḥ — klid; aśāntasya — neklidného; kutaḥ — kde je; sukham — štěstí.
Překlad
Ten, kdo není spojený s Nejvyšším [skrze vědomí Kṛṣṇy], nemůže mít ani transcendentální inteligenci, ani stálou mysl, bez které není možné žít v klidu. A jak by mohl bez klidu zažívat nějaké štěstí?
Význam
Ten, kdo nemá vědomí Kṛṣṇy, nemůže žít v klidu. V páté kapitole (5.29) je potvrzeno, že skutečný klid může člověk zažívat jedině tehdy, když ví, že Kṛṣṇa je jediným příjemcem všech dobrých výsledků obětí a askeze, vlastníkem všech vesmírných projevů a skutečným přítelem všech živých bytostí. Jestliže si tedy někdo není vědomý Kṛṣṇy, nemůže mít v mysli konečný cíl. Bez konečného cíle je jeho mysl neklidná, ale jakmile si je jistý, že Kṛṣṇa je poživatelem, vlastníkem a přítelem všech a všeho, pak může s vyrovnanou myslí najít klid. Ten, kdo jedná bez vztahu s Kṛṣṇou, je tedy vždy plný úzkosti a neklidu, i kdyby sebevíce předstíral, jak je klidný a duchovně pokročilý. Vědomí Kṛṣṇy je stav klidu, který se projeví sám od sebe a kterého lze dosáhnout jedině ve vztahu s Kṛṣṇou.