Bg. 15.2

Kṛṣṇa dále rozvádí popis zmíněného banyánu. Jeho větve se rozpínají do všech stran. V dolních částech jsou různé živé bytosti – lidé, koně, krávy, psi, kočky a jiná zvířata. Ti se nacházejí na dolních větvích, zatímco na horních jsou vyspělejší druhy živých bytostí – polobozi, Gandharvové a mnohé další. Tak jako se obyčejný strom živí vodou, tento strom živí tři kvality hmotné přírody. V krajině bývají některé oblasti kvůli nedostatku vody holé a jiné jsou plné zeleně, a podobně se různé druhy života projevují úměrně tomu, do jaké míry kde působí příslušné hmotné kvality.

Výhonky tohoto stromu jsou předměty smyslového vnímání. Rozvojem různých kvalit přírody získáváme různé smysly, a pomocí nich si užíváme různých smyslových předmětů. Konce větví jsou smyslové orgány: uši, nos, oči a tak dále, které si chtějí vychutnávat smyslové předměty různého druhu. Výhonky jsou zvuk, podoba, dotek a tak dále, tedy smyslové předměty. Postranní kořeny jsou záliby a nechutě jakožto vedlejší produkty různých druhů utrpení a smyslového požitku. Sklony ke zbožnosti a bezbožnosti se vyvíjejí z těchto druhotných kořenů, které rostou do všech stran. Opravdový kořen začíná u Brahmaloky a ostatní jsou zapuštěné v planetárních soustavách lidských bytostí. Poté, co si živá bytost užije výsledků svých zbožných činností na vyšších planetárních soustavách, sestoupí na Zemi a obnoví svou karmu neboli plodonosné jednání, které ji má znovu povýšit. O této planetě lidí se říká, že je polem činností.