Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola desátá

Bg. 10.27

Verš

uccaiḥśravasam aśvānāṁ
viddhi mām amṛtodbhavam
airāvataṁ gajendrāṇāṁ
narāṇāṁ ca narādhipam

Synonyma

uccaiḥśravasam — Uccaiḥśravu; aśvānām — mezi koňmi; viddhi — znej; mām — Mě; amṛta-udbhavam — který vzešel ze stloukání oceánu; airāvatam — Airāvatu; gaja-indrāṇām — ze vznešených slonů; narāṇām — mezi lidskými bytostmi; ca — a; nara-adhipam — krále.

Překlad

Věz, že z koní jsem Uccaiḥśravā, který vzešel ze stloukání oceánu, jež mělo přinést nektar. Ze vznešených slonů jsem Airāvata a z lidí jsem vladař.

Význam

Oddaní polobozi jednou společně s démony (asury) stloukali moře. Ze stloukání vznikl jednak nektar a jednak jed, který vypil Pán Śiva. Z nektaru vzešlo mnoho bytostí — jednou z nich byl kůň Uccaiḥśravā a další slon Airāvata. Jelikož tato dvě zvířata pocházejí z nektaru, mají zvláštní význam a jsou zástupci Kṛṣṇy.

Mezi lidskými bytostmi je zástupcem Kṛṣṇy král, protože Kṛṣṇa udržuje celý vesmír a králové jsou dosazeni na trůn na základě svých božských vlastností. Králové, jako byl Mahārāja Yudhiṣṭhira, Mahārāja Parīkṣit a Pán Rāma, byli řádnými, spravedlivými vládci, kteří vždy mysleli na blaho občanů. Ve védské literatuře se o králi píše, že je představitelem Boha. V tomto věku však s úpadkem náboženských zásad nastal také úpadek monarchie a nakonec byla zcela zrušena. Lidem to ale štěstí nepřineslo — v minulosti byli za vlády spravedlivých králů šťastnější než dnes.