CAPÍTULO DEZOITO
KAPITOLA OSMNÁCTÁ
O Rei Yayāti Recupera Sua Juventude
Král Yayāti získává zpět své mládí
Este capítulo conta a história do rei Yayāti, o filho de Nahuṣa. Entre os cinco filhos de Yayāti, o caçula, Pūru, prontificou-se a tomar sobre si a invalidez de Yayāti.
Tato kapitola uvádí příběh krále Yayātiho, syna Nahuṣi. Nejmladší z pěti Yayātiho synů, Pūru, na sebe vzal jeho stáří a nemohoucnost.
Quando Nahuṣa, que teve seis filhos, foi amaldiçoado a tornar-se um píton, seu filho mais velho, Yati, aceitou sannyāsa, de modo que o filho seguinte, Yayāti, foi coroado rei. Por desígnio da providência, Yayāti casou-se com a filha de Śukrācārya. Śukrācārya era brāhmaṇa, e Yayāti, kṣatriya, mas, mesmo assim, Yayāti se casou com ela. A filha de Śukrācārya, chamada Devayānī, tinha uma amiga chamada Śarmiṣṭhā, que era filha de Vṛṣaparvā. O rei Yayāti também se casou com Śarmiṣṭhā. A história deste casamento é a seguinte. Certa vez, Śarmiṣṭhā divertia-se na água com milhares de amigas, e Devayānī também estava ali presente. Ao verem o senhor Śiva, acompanhado de Umā e sentado sobre seu touro, as mocinhas vestiram-se imediatamente, mas Śarmiṣṭhā, por engano, pôs as roupas de Devayānī. Muito irada, Devayānī repreendeu Śarmiṣṭhā, que também ficou muito furiosa e reagiu, ralhando com Devayānī e jogando-a em um poço. Por acaso, o rei Yayāti foi beber água naquele poço, onde encontrou Devayānī e a tirou de lá. Então, Devayānī aceitou Mahārāja Yayāti como seu esposo. Em seguida, Devayānī, chorando alto, contou ao seu pai qual fora o comportamento de Śarmiṣṭhā. Ao ouvir sobre esse incidente, Śukrācārya ficou muito irado e quis castigar Vṛṣaparvā, o pai de Śarmiṣṭhā. Vṛṣaparvā, entretanto, satisfez Śukrācārya, oferecendo Śarmiṣṭhā como criada de Devayānī. Assim, Śarmiṣṭhā, como criada de Devayānī, também foi para a casa do esposo desta. Ao ver que sua amiga Devayānī ganhara um filho, Śarmiṣṭhā também desejou ter um filho. Portanto, no momento adequado à concepção, ela também pediu que Mahārāja Yayāti fizesse sexo com ela. Quando Śarmiṣṭhā ficou grávida, Devayānī sentiu muita inveja dela. Cega de ira, ela imediatamente partiu para a casa de seu pai e contou-lhe tudo. Śukrācārya novamente ficou irado e amaldiçoou Mahārāja Yayāti a tornar-se velho, mas, quando Yayāti suplicou a Śukrācārya que tivesse misericórdia dele. Śukrācārya deu-lhe a bênção de que sua velhice e invalidez poderiam ser transferidas a algum moço. Yayāti trocou sua velhice pela juventude de seu filho caçula, Pūru, e assim foi capaz de desfrutar com jovens garotas.
Nahuṣa, který měl šest synů, byl proklet, aby se stal hroznýšem. Jeho nejstarší syn Yati tehdy přijal sannyās, a na trůn byl proto dosazen další syn, Yayāti. Ten se řízením prozřetelnosti oženil s dcerou Śukrācāryi, přestože Śukrācārya byl brāhmaṇa a Yayāti kṣatriya. Śukrācāryova dcera jménem Devayānī měla přítelkyni Śarmiṣṭhu, která byla dcerou Vṛṣaparvy, a král Yayāti se oženil i s ní. K tomuto sňatku došlo následovně: Śarmiṣṭhā jednou dováděla ve vodě s tisíci přítelkyň a Devayānī tam byla také. Když dívky spatřily Pána Śivu, sedícího s Umou na svém býku, ihned se oblékly, ale Śarmiṣṭhā si na sebe omylem vzala šaty, které patřily Devayānī. Ta se velice rozzlobila a vynadala jí, což zase vyvolalo hněv u Śarmiṣṭhy-opětovala její nadávky a nakonec ji shodila do studny. K té studni se náhodou přišel napít vody král Yayāti, v ní nalezl Devayānī a zachránil ji. Tak přijala Devayānī Mahārāje Yayātiho za svého manžela. Poté s hlasitým pláčem vyprávěla svému otci o Śarmiṣṭhině chování. Když Śukrācārya slyšel, co se stalo, rozhněval se a chtěl potrestat Vṛṣaparvu, otce Śarmiṣṭhy. Ten jej však upokojil tím, že mu dal Śarmiṣṭhu jako služebnou pro Devayānī. Tak se Śarmiṣṭhā rovněž ocitla v domě Devayānina manžela. Když zjistila, že její přítelkyně Devayānī má syna, zatoužila po něm také. Požádala proto Mahārāje Yayātiho v době vhodné pro početí o pohlavní styk. Když otěhotněla i Śarmiṣṭhā, Devayānī to už nemohla snést. Rozhněvaná ihned odešla do domu svého otce a vše mu vyložila. Śukrācārya se znovu rozzlobil a proklel Mahārāje Yayātiho, aby zestárl. Když ho však Yayāti prosil o milost, dal mu požehnání, že může předat své stáří a nemohoucnost nějakému mladíkovi. Yayāti pak vyměnil své stáří za mládí svého nejmladšího syna, Pūrua, a díky tomu si mohl užívat s mladými dívkami.
- VERSO 1:
- Śukadeva Gosvāmī disse: Ó rei Parīkṣit, assim como a alma corporificada tem seis sentidos, o rei Nahuṣa teve seis filhos, chamados Yati, Yayāti, Saṁyāti, Āyati, Viyati e Kṛti.
- Sloka 1:
- Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó králi Parīkṣite, král Nahuṣa měl šest synů, tak jako má vtělená duše šest smyslů. Jmenovali se Yati, Yayāti, Saṁyāti, Āyati, Viyati a Kṛti.
- VERSO 2:
- Ao assumir o posto de rei ou líder de governo, a pessoa não consegue entender o significado da autorrealização. Sabendo disso, Yati, o filho mais velho de Nahuṣa, não aceitou o poder de governar, embora seu pai lhe houvesse oferecido tal coisa.
- Sloka 2:
- Když člověk zaujme postavení krále či vedoucího představitele vlády, není schopen porozumět smyslu seberealizace. Yati, nejstarší Nahuṣův syn, to věděl, a proto nepřijal vládní moc, přestože mu ji otec nabízel.
- VERSO 3:
- Porque Nahuṣa, o pai de Yayāti, importunou a esposa de Indra, Śacī, que, então, queixou-se com Agastya e outros brāhmaṇas, esses brāhmaṇas santos lançaram contra Nahuṣa a maldição de que ele caísse dos planetas celestiais e se degradasse, tornando-se um píton. Consequentemente, Yayāti se tornou o rei.
- Sloka 3:
- Jelikož Nahuṣa, otec Yayātiho, obtěžoval Indrovu manželku Śacī, stěžovala si Agastyovi a jiným brāhmaṇům. Tito svatí brāhmaṇové proto Nahuṣu prokleli, aby poklesl z nebeských planet a žil jako hroznýš. Následně se králem stal Yayāti.
- VERSO 4:
- O rei Yayāti tinha quatro irmãos mais novos, a quem permitiu governar as quatro direções. O próprio Yayāti casou-se com Devayānī, a filha de Śukrācārya, e com Śarmiṣṭhā, a filha de Vṛṣaparvā, e governou toda a Terra.
- Sloka 4:
- Král Yayāti měl čtyři mladší bratry, kterým dovolil vládnout čtyřem světovým stranám. Sám se oženil s Devayānī, dcerou Śukrācāryi, a Śarmiṣṭhou, dcerou Vṛṣaparvy, a vládl celé Zemi.
- VERSO 5:
- Mahārāja Parīkṣit disse: Śukrācārya era um poderosíssimo brāhmaṇa, e Mahārāja Yayāti era um kṣatriya. Portanto, estou curioso por saber como ocorreu este casamento pratiloma entre uma família kṣatriya e uma família brāhmaṇa.
- Sloka 5:
- Mahārāja Parīkṣit řekl: “Śukrācārya byl velice mocný brāhmaṇa a Mahārāja Yayāti byl kṣatriya. Rád bych proto věděl, jak došlo k tomuto sňatku typu pratiloma.”
- VERSOS 6-7:
- Śukadeva Gosvāmī disse: Certo dia, a filha de Vṛṣaparvā, Śarmiṣṭhā, que era inocente mas irada por natureza, caminhava no jardim do palácio com Devayānī, a filha de Śukrācārya, e com milhares de amigas. O jardim estava repleto de lótus, arbustos floríferos e árvores frutíferas, e era habitado por pássaros e abelhas que cantavam docemente.
- Sloka 6-7:
- Śukadeva Gosvāmī řekl: Vṛṣaparvova dcera Śarmiṣṭhā, nevinná, ale od přírody vznětlivá, se jednoho dne procházela s Devayānī, dcerou Śukrācāryi, a s tisíci přítelkyň palácovou zahradou. Tato zahrada byla plná lotosů a stromů obsypaných květy a plody a žili v ní sladce zpívající ptáci a čmeláci.
- VERSO 8:
- Ao chegarem à margem de um reservatório de água, as jovens garotas de olhos de lótus quiseram desfrutar de um banho. Assim, deixaram suas roupas na margem e começaram a divertir-se, atirando água uma na outra.
- Sloka 8:
- Když mladé dívky s lotosovýma očima přišly ke břehu vodní nádrže, chtěly se pobavit tím, že se v ní vykoupou. Nechaly tedy šaty na břehu a začaly dovádět a cákat po sobě vodou.
- VERSO 9:
- Enquanto se divertiam na água, as garotas subitamente viram o senhor Śiva passando ali perto, montado nas costas de seu touro juntamente com sua esposa, Pārvatī. Envergonhadas porque estavam nuas, as moças rapidamente saíram da água e se cobriram com suas roupas.
- Sloka 9:
- Když si takto hrály ve vodě, najednou uviděly kolem projíždět Pána Śivu, sedícího s manželkou Pārvatī na hřbetě svého býka. Styděly se za svou nahotu, a proto rychle vyběhly z vody a zahalily se svými oděvy.
- VERSO 11:
- Oh! Vede só as atividades dessa criada Śarmiṣṭhā! Desrespeitando toda a etiqueta, ela vestiu minhas roupas, assim como um cão rouba a manteiga clarificada que deveria ser usada no sacrifício.
- Sloka 11:
- “Jen se podívejte, co si dovoluje tahle služebná! Śarmiṣṭhā si oblékla moje šaty bez ohledu na jakoukoliv etiketu jako pes, který krade přečištěné máslo určené pro oběť!”
- VERSOS 12-14:
- Estamos incluídos entre os brāhmaṇas qualificados, que são aceitos como o rosto da Suprema Personalidade de Deus. Através de sua austeridade, os brāhmaṇas criaram todo o universo, e eles sempre mantêm a Verdade Absoluta no âmago de seus corações. Eles ensinam qual é o caminho da boa fortuna, o caminho da civilização védica. E como são os únicos objetos adoráveis dentro deste mundo, até mesmo os grandes semideuses, os diretores dos vários planetas, e inclusive a Suprema Personalidade de Deus, a Superalma, o purificador supremo, o esposo da deusa da fortuna, oferecem-lhes orações e adoram-nos. E inclusive merecemos ser tratados com muito mais respeito porque somos da dinastia de Bhṛgu. Entretanto, embora o pai dessa mulher, estando entre os demônios, seja nosso discípulo, ela vestiu minhas roupas, exatamente como um śūdra que se apodera do conhecimento védico.
- Sloka 12-14:
- “Patříme ke kvalifikovaným brāhmaṇům, kteří jsou uznáváni jako tvář Nejvyšší Osobnosti Božství. Svou askezí stvořili brāhmaṇové celý tento vesmír a ve svých srdcích stále chovají Absolutní Pravdu. To oni ukazují cestu vedoucí ke štěstí, cestu védské civilizace. Jelikož jsou na tomto světě jediným cílem uctívání, i velcí polobozi, vládci různých planet, a dokonce i Nejvyšší Osobnost Božství, Nadduše, nejvyšší očišťovatel a manžel bohyně štěstí, se k nim modlí a uctívají je. A my jsme hodni ještě větší úcty, neboť pocházíme z dynastie Bhṛgua. Přestože otec této ženy, jeden z démonů, je naším žákem, oblékla si moje šaty, jako když se śūdra zmocní védského poznání.”
- VERSO 15:
- Śukadeva Gosvāmī disse: Ao ser repreendida com essas palavras cruéis, Śarmiṣṭhā ficou muito irada. Respirando pesadamente como uma cobra e mordendo seu lábio inferior com os dentes, ela dirigiu à filha de Śukrācārya as seguintes palavras.
- Sloka 15:
- Śukadeva Gosvāmī řekl: Śarmiṣṭhā, takto kárána krutými slovy, soptila hněvem. Sípala jako had, kousala se do spodního rtu a dceři Śukrācāryi řekla:
- VERSO 16:
- Mendicante! Já que não te enxergas, ficas falando desnecessariamente. Será que todos vós não ficais esperando em nossa casa, e como corvos precisais de nós para subsistirdes?
- Sloka 16:
- “Proč tolik mluvíš, ty žebračko, když nechápeš své postavení? Což nečekáte u našeho domu a nezávisíte na nás jako vrány?”
- VERSO 17:
- Usando essas palavras ásperas, Śarmiṣṭhā ralhou com Devayānī, a filha de Śukrācārya. Irada, ela tirou as roupas de Devayānī e atirou Devayānī em um poço.
- Sloka 17:
- Těmito bezcitnými slovy se Śarmiṣṭhā obořila na Devayānī, Śukrācāryovu dceru. Ze zlosti jí pak vzala šaty a svrhla ji do studny.
- VERSO 18:
- Após atirar Devayānī no poço, Śarmiṣṭhā foi para casa. Nesse ínterim, o rei Yayāti, tendo saído para caçar, foi beber água no poço, onde viu Devayānī por acaso.
- Sloka 18:
- Poté, co Śarmiṣṭhā shodila Devayānī do studny, odešla domů. Mezitím se ke studni přišel napít vody král Yayāti, který si vyjel na lov, a shodou okolností tam Devayānī uviděl.
- VERSOS 20-21:
- Com palavras saturadas de amor e afeição, Devayānī disse ao rei Yayāti: Ó grande herói, ó rei, conquistador das cidades dos teus inimigos, aceitando minha mão, aceitaste-me como tua esposa. Não deixes que nenhuma outra pessoa me toque, pois nossa relação como esposo e esposa é arranjo da providência, e não de algum ser humano.
- Sloka 20-21:
- Devayānī pak promluvila ke králi Yayātimu slovy plnými lásky a náklonnosti: “Ó králi, velký hrdino, jenž dobýváš města svých nepřátel, tím, že jsi mě vzal za ruku, jsi mě pojal za manželku. Nechť se mě už nikdo jiný nedotkne, neboť náš manželský vztah není dílem žádné lidské bytosti, ale prozřetelnosti.”
- VERSO 22:
- Por ter caído no poço, eu te encontrei. Na verdade, isso foi arranjo da providência. Depois que amaldiçoei Kaca, o filho do erudito e sábio Bṛhaspati, ele me amaldiçoou, dizendo que eu não teria um brāhmaṇa como esposo. Portanto, ó pessoa de braços poderosos, não há possibilidade de que eu me torne esposa de um brāhmaṇa.
- Sloka 22:
- “Kvůli pádu do studny jsem se setkala s tebou. To jistě zařídila prozřetelnost. Když jsem proklela Kacu, syna učeného Bṛhaspatiho, proklel mě, že nebudu mít za manžela brāhmaṇu. Nemohu se tedy stát ženou žádného brāhmaṇy, ó pane mocných paží.”
- VERSO 23:
- Śukadeva Gosvāmī prosseguiu: Visto que esse casamento não é sancionado pelas escrituras modelares, o rei Yayāti não se agradou disso, mas, como foi arranjado pela providência e como se sentiu atraído pela beleza de Devayānī, ele aceitou seu pedido.
- Sloka 23:
- Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Králi Yayātimu se takový sňatek nelíbil, neboť směrodatná písma ho neschvalují. Jelikož se však jednalo o zásah prozřetelnosti a byl upoután krásou Devayānī, její žádost přijal.
- VERSO 24:
- Em seguida, quando o rei erudito retornou ao seu palácio, Devayānī voltou para casa chorando e contou ao seu pai, Śukrācārya, toda a situação criada por Śarmiṣṭhā. Ela falou como fora atirada no poço, mas fora salva pelo rei.
- Sloka 24:
- Poté, co se učený král vrátil do svého paláce, přišla Devayānī s pláčem domů a vyložila svému otci Śukrācāryovi vše, co se kvůli Śarmiṣṭě stalo. Vylíčila, jak byla shozena do studny, ale král ji zachránil.
- VERSO 25:
- Logo que Śukrācārya ouviu o que aconteceu a Devayānī, sua mente ficou muito angustiada. Condenando a profissão do sacerdócio e louvando a posição de uñcha-vṛtti [coletar os cereais dos campos], ele se fez acompanhar de sua filha e deixou o lar.
- Sloka 25:
- Když Śukrācārya vyslechl, co se Devayānī stalo, jeho mysl byla zarmoucena. Zatracoval kněžské zaměstnání a velebil živobytí uñcha-vṛtti (sbírání obilí na polích), a tak i s dcerou odešel z domova.
- VERSO 26:
- O rei Vṛṣaparvā compreendeu que Śukrācārya vinha castigá-lo ou amaldiçoá-lo. Consequentemente, antes que Śukrācārya chegasse à sua casa, Vṛṣaparvā saiu e, na rua, caiu aos pés do seu guru e o satisfez, impedindo que sua ira se manifestasse.
- Sloka 26:
- Král Vṛṣaparvā pochopil, že ho Śukrācārya přichází potrestat či proklít. Proto ještě dříve, než Śukrācārya vešel do jeho domu, vyšel ven a padl na cestu, k nohám svého gurua. Tím ho uspokojil a zastavil jeho hněv.
- VERSO 27:
- Por alguns instantes, o poderoso Śukrācārya ficou irado, mas, ao sentir-se satisfeito, ele disse a Vṛṣaparvā: Meu querido rei, por favor, satisfaze o desejo de Devayānī, pois ela é minha filha e, neste mundo, não posso abandoná-la ou negligenciá-la.
- Sloka 27:
- Mocný Śukrācārya se chvíli hněval, ale jakmile byl uchlácholen, řekl Vṛṣaparvovi: “Můj milý králi, splň prosím touhu Devayānī, neboť je to má dcera a nejsem schopen se jí v tomto světě vzdát nebo k ní být lhostejný.”
- VERSO 28:
- Após ouvir o pedido de Śukrācārya, Vṛṣaparvā concordou em satisfazer o desejo de Devayānī, cujas palavras ele ficou aguardando. Então, Devayānī expressou seu desejo da seguinte maneira: “Quando eu me casar por ordem do meu pai, minha amiga Śarmiṣṭhā me acompanhará como criada, juntamente com suas amigas.”
- Sloka 28:
- Poté, co Vṛṣaparvā vyslechl Śukrācāryovu žádost, svolil, že splní touhu Devayānī, a očekával její slova. Devayānī pak vyslovila své přání: “Až se někdy na příkaz svého otce vdám, moje přítelkyně Śarmiṣṭhā musí jít se mnou jako moje služebná a její přítelkyně ji musejí doprovázet.”
- VERSO 29:
- Vṛṣaparvā sabiamente pensou que o descontentamento de Śukrācārya traria perigo e que o seu prazer traria ganho material. Portanto, ele cumpriu a ordem de Śukrācārya e o serviu como um escravo. Ele deu sua filha Śarmiṣṭhā a Devayānī, e Śarmiṣṭhā serviu-a como uma escrava, juntamente com milhares de outras mulheres.
- Sloka 29:
- Vṛṣaparvā moudře usoudil, že nelibost Śukrācāryi by znamenala nebezpečí a že jeho potěšení mu přinese hmotný zisk. Splnil proto Śukrācāryův příkaz a sloužil mu jako otrok. Svou dceru Śarmiṣṭhu věnoval Devayānī, aby jí sloužila jako otrokyně společně s tisíci dalších žen.
- VERSO 30:
- Ao dar Devayānī em casamento a Yayāti, Śukrācārya ordenou que Śarmiṣṭhā fosse com ela, mas advertiu ao rei: “Meu querido rei, jamais permitas que esta moça, Śarmiṣṭhā, deite-se contigo em teu leito.”
- Sloka 30:
- Když Śukrācārya dal Devayānī Yayātimu za manželku, zařídil, aby ji Śarmiṣṭhā doprovázela, ale varoval krále: “Nikdy nedovol této dívce, Śarmiṣṭě, aby s tebou sdílela lože, můj milý králi.”
- VERSO 31:
- Ó rei Parīkṣit, ao ver Devayānī com um belo filhinho, Śarmiṣṭhā certa vez aproximou-se do rei Yayāti no momento apropriado para a concepção. Em um lugar solitário, ela pediu ao rei, o esposo de sua amiga Devayānī, que também a favorecesse com um filho.
- Sloka 31:
- Ó králi Parīkṣite, poté, co Śarmiṣṭhā viděla Devayānī s pěkným synem, přišla jednou za králem Yayātim v době vhodné pro početí. Na odlehlém místě požádala manžela své přítelkyně Devayānī, aby jí také umožnil mít syna.
- VERSO 32:
- Quando a princesa Śarmiṣṭhā pediu um filho ao rei Yayāti, o rei Yayāti decerto estava inteirado dos princípios religiosos e, portanto, concordou em satisfazer-lhe o desejo. Embora ele se lembrasse da advertência de Śukrācārya, julgou essa união como desejo do Supremo e, assim, fez sexo com Śarmiṣṭhā.
- Sloka 32:
- Když princezna Śarmiṣṭhā poprosila krále Yayātiho o syna, král vzal v úvahu náboženské zásady, a proto souhlasil, že jí splní její touhu. Přestože si vzpomněl na varování Śukrācāryi, považoval toto spojení za přání Nejvyššího, a měl se Śarmiṣṭhou pohlavní styk.
- VERSO 34:
- Ao saber através de fontes externas que Śarmiṣṭhā fora engravidada pelo seu esposo, a orgulhosa Devayānī delirou de ira. Assim, ela partiu para a casa de seu pai.
- Sloka 34:
- Když se pyšná Devayānī dozvěděla z vnějších zdrojů, že Śarmiṣṭhu oplodnil její manžel, rozzuřilo ji to a hned se vydala do domu svého otce.
- VERSO 35:
- O rei Yayāti, que era muito luxurioso, seguiu sua esposa, agarrou-a e tentou apaziguá-la, falando-lhe palavras agradáveis e massageando-lhe os pés, mas não conseguiu satisfazê-la de modo algum.
- Sloka 35:
- Král Yayāti, pln chtíče, pospíchal za svou ženou, dostihl ji a snažil se ji uchlácholit příjemnými slovy a masírováním nohou, ale žádným způsobem se mu ji nepodařilo upokojit.
- VERSO 36:
- Śukrācārya ficou extremamente irado. “Tolo inveraz, luxurioso por mulheres! Cometeste um grande erro”, disse ele, “portanto, amaldiçoo-te a seres atacado e deformado pela velhice e invalidez.”
- Sloka 36:
- Śukrācārya byl krajně rozhněvaný. “Ty prolhaný chtivý hlupáku, který paseš po ženách! Spáchal jsi velkou nepravost,” řekl. “Proto tě proklínám, aby tě postihly a znetvořily stáří a nemohoucnost!”
- VERSO 37:
- O rei Yayāti disse: “Ó erudito e adorável brāhmaṇa, ainda não satisfiz meus desejos luxuriosos com tua filha.” Então, Śukrācārya respondeu: “Podes trocar tua velhice com alguém que concorde em transferir sua juventude a ti.”
- Sloka 37:
- Král Yayāti řekl: “Ó ctihodný, učený brāhmaṇo, ještě jsem s tvojí dcerou neuspokojil své pohlavní touhy.” Śukrācārya pak odpověděl: “Můžeš své stáří předat někomu, kdo bude ochoten je vyměnit za své mládí.”
- VERSO 38:
- Ao receber essa bênção de Śukrācārya, Yayāti pediu ao seu filho mais velho: Meu querido filho Yadu, por favor, dá-me tua juventude em troca de minha velhice e invalidez.
- Sloka 38:
- Jakmile Yayāti dostal od Śukrācāryi toto požehnání, požádal svého nejstaršího syna: “Yadu, můj milý synu, dej mi prosím své mládí výměnou za mé stáří a nemohoucnost.”
- VERSO 39:
- Meu querido filho, ainda não satisfiz meus desejos sexuais. Mas se fores bondoso comigo, poderás aceitar a velhice que me foi dada por teu avô materno e poderei ficar com tua juventude para desfrutar da vida por mais alguns anos.
- Sloka 39:
- “Mé pohlavní touhy ještě nejsou uspokojeny, milý synu. Chceš-li mi prokázat laskavost, můžeš si vzít stáří, které na mě uvalil tvůj děd, otec tvé matky. Já si vezmu tvé mládí, abych si mohl ještě pár let užívat.
- VERSO 40:
- Yadu respondeu: Meu querido pai, já alcançaste a velhice, embora tenha havido um tempo em que eras jovem. Mas não vejo com bons olhos ter de aceitar tua velhice e invalidez, pois, a menos que alguém desfrute de felicidade material, não pode adotar a renúncia.
- Sloka 40:
- Yadu odpověděl: “Můj milý otče, na tebe již dolehlo stáří, i když jsi byl také mladý muž. Já však o tvé stáří a nemohoucnost nestojím, protože dokud si člověk neužije hmotného štěstí, nemůže dospět k odříkání.”
- VERSO 41:
- Ó Mahārāja Parīkṣit, Yayāti também pediu que seus filhos Turvasu, Druhyu e Anu trocassem sua juventude pela velhice dele, mas, como não estavam inteirados dos princípios religiosos, eles pensavam que sua juventude transitória era eterna e, portanto, recusaram-se a cumprir a ordem de seu pai.
- Sloka 41:
- Ó Mahārāji Parīkṣite, Yayāti podobně žádal své další syny, aby s ním vyměnili své mládí za jeho stáří. Turvasu, Druhyu ani Anu však neznali náboženské zásady. Mysleli si, že jejich pomíjivé mládí je věčné, a proto odmítli splnit otcovo nařízení.
- VERSO 42:
- Então, o rei Yayāti pediu a Pūru, que era mais jovem do que esses três irmãos, porém o mais qualificado: “Meu querido filho, não sejas desobediente como teus irmãos mais velhos, pois não é esse o teu dever.”
- Sloka 42:
- Potom král Yayāti požádal Pūrua, který byl mladší než tito tři bratři, ale lepšího charakteru. “Nebuď neposlušný jako tvoji starší bratři, můj milý synu, neboť to ti nepřísluší.”
- VERSO 43:
- Pūru respondeu: Ó majestade, quem neste mundo pode recompensar o que deve ao seu pai? Pela misericórdia do pai, obtém-se a forma de vida humana, que pode capacitar-nos a tornarmo-nos associados do Senhor Supremo.
- Sloka 43:
- Pūru odpověděl: “Kdo na tomto světě dokáže splatit dluh svému otci? Milostí otce získá živá bytost lidské tělo, které jí umožňuje stát se společníkem Nejvyššího Pána.”
- VERSO 44:
- O filho que age porque consegue antever o desejo de seu pai é um filho de primeira classe, aquele que age ao receber a ordem de seu pai é de segunda classe, e aquele que só a contragosto executa a ordem de seu pai é de terceira classe. Mas o filho que recusa a ordem de seu pai é igual ao excremento deste.
- Sloka 44:
- “Prvotřídní syn předvídá, co po něm otec bude chtít, a jedná podle toho. Ten, který jedná na otcův pokyn, patří do druhé třídy. A syn, který plní otcovo nařízení bez patřičné úcty, náleží do třetí třídy. Syn, který však odmítne vyhovět příkazu svého otce, je jako jeho výkaly.”
- VERSO 45:
- Śukadeva Gosvāmī disse: Dessa maneira, ó Mahārāja Parīkṣit, o filho chamado Pūru ficou muito satisfeito em aceitar a velhice de seu pai, Yayāti, que recebeu a juventude de seu filho e, de acordo com o seu desejo, desfrutou deste mundo material.
- Sloka 45:
- Śukadeva Gosvāmī řekl: Tak syn jménem Pūru s radostí přijal stáří svého otce Yayātiho, který si vzal mládí svého syna a užíval si hmotného světa, jak si přál.
- VERSO 46:
- Em seguida, o rei Yayāti tornou-se o governante do mundo todo, consistindo em sete ilhas, e governou os cidadãos exatamente como um pai. Porque ele ficara com a juventude de seu filho, seus sentidos eram ativos e ele desfrutou de toda a felicidade material que desejou.
- Sloka 46:
- Poté se král Yayāti stal pánem celého světa, který se skládá ze sedmi ostrovů, a vládl občanům přesně jako otec. Jelikož získal mládí svého syna, jeho smysly zůstaly neoslabené a užíval si tolik hmotného štěstí, kolik chtěl.
- VERSO 47:
- Em lugares solitários, ocupando sua mente, palavras, corpo e várias parafernálias, Devayānī, a querida esposa de Mahārāja Yayāti, sempre trazia para seu esposo a maior bem-aventurança transcendental que poderia estar ao alcance de alguém.
- Sloka 47:
- Devayānī, drahá manželka Mahārāje Yayātiho, svému muži na odloučených místech prostřednictvím své mysli, slov, těla a vším nezbytným neustále poskytovala nejvyšší možnou transcendentální blaženost.
- VERSO 48:
- O rei Yayāti realizou vários sacrifícios, nos quais ofereceu muitos presentes aos brāhmaṇas para satisfazer o Senhor Supremo, Hari, que é o reservatório de todos os semideuses e a meta de todo o conhecimento védico.
- Sloka 48:
- Král Yayāti konal různé oběti, při kterých rozdával bohaté dary brāhmaṇům, aby uspokojil Nejvyššího Pána, Hariho, jenž je zdrojem všech polobohů a cílem všeho védského poznání.
- VERSO 49:
- O Senhor Supremo, Vāsudeva, que criou a manifestação cósmica, apresenta-Se como onipenetrante, assim como o céu que contém nuvens. E quando a criação é aniquilada, tudo entra no Senhor Supremo, Viṣṇu, e as variedades não mais se manifestam.
- Sloka 49:
- Nejvyšší Pán, Vāsudeva, jenž stvořil vesmírný projev, se jeví jako všeprostupující, tak jako nebe, které nese mraky. A když je stvoření zničeno, vše vstoupí do Nejvyššího Pána, Viṣṇua, a rozmanitost přestane být projevena.
- VERSO 50:
- Sem desejos materiais, Mahārāja Yayāti adorou o Senhor Supremo, que está situado no coração de todos como Nārāyaṇa e é invisível aos olhos materiais, embora exista em toda parte.
- Sloka 50:
- Mahārāja Yayāti uctíval bez hmotných tužeb Nejvyššího Pána, jenž sídlí v srdci každého jako Nārāyaṇa a je hmotnýma očima neviditelný, přestože existuje všude.
- VERSO 51:
- Embora fosse o rei do mundo inteiro e tivesse ocupado sua mente e seus cinco sentidos em gozar de posses materiais por mil anos, Mahārāja Yayāti não conseguiu ficar satisfeito.
- Sloka 51:
- I když byl Mahārāja Yayāti králem celého světa a pomocí své mysli a pěti smyslů se po tisíc let těšil z hmotného vlastnictví, nemohl dosáhnout uspokojení.