CAPÍTULO QUATRO

KAPITOLA ČTVRTÁ

Hiraṇyakaśipu Aterroriza o Universo

Hiraṇyakaśipu utiskuje celý vesmír

Este capítulo descreve na íntegra como Hiraṇyakaśipu, tendo obtido poder do senhor Brahmā, não soube aplicá-lo bem e, com isso, causou transtornos a todas as entidades vivas deste universo.

Tato kapitola zevrubně líčí, jak Hiraṇyakaśipu získal moc od Pána Brahmy a jak jí zneužil a trýznil všechny živé bytosti v tomto vesmíru.

Através de severas austeridades, Hiraṇyakaśipu satisfez o senhor Brahmā e obteve as bênçãos que desejava. Após receber essas bênçãos, seu corpo, que fora quase totalmente consumido, foi revivido e tinha acentuada beleza e um brilho que lembrava ouro. Entretanto, incapaz de se esquecer do fato de que o Senhor Viṣṇu matara seu irmão, ele continuou a invejar o Senhor Viṣṇu. Nas dez direções e nos três mundos, Hiraṇyakaśipu subjugou todos, e colocou sob seu controle todas as entidades vivas, tanto os semideuses quanto os asuras. Tornando-se o dono de todos os ambientes, incluindo a residência de Indra, o qual ele expulsou, Hiraṇyakaśipu passou a desfrutar da vida com muitos deleites e, dessa maneira, enlouqueceu. À exceção do Senhor Viṣṇu, do senhor Brahmā e do senhor Śiva, todos os semideuses ficaram sob seu controle e começaram a servi-lo, mas, apesar de todo o seu poder material, ele estava insatisfeito porque era sempre arrogante e sentia orgulho de transgredir as regulações védicas. Todos os brāhmaṇas estavam descontentes com ele e, em verdade, rogaram-lhe maldições. Por fim, todas as entidades vivas do universo, representadas pelos semideuses e sábios, oraram ao Senhor Supremo para se libertarem do governo de Hiraṇyakaśipu.

Hiraṇyakaśipu svou tvrdou askezí uspokojil Pána Brahmu a obdržel od něho požehnání, která si přál. Jeho tělo, jež bylo bezmála sežrané mravenci, bylo poté obnoveno v plné kráse a zářilo jako zlato. I nadále však zůstal nepřítelem Pána Viṣṇua, jemuž nemohl zapomenout, že zabil jeho bratra. Hiraṇyakaśipu porazil všechny odpůrce na deseti světových stranách a ve třech světech a podrobil si všechny živé bytosti — polobohy i asury. Když se stal vládcem všech planet včetně sídla Indry, jehož odtamtud vyhnal, začal si užívat života ve velkém přepychu, a tak se pomátl na rozumu. S výjimkou Pána Viṣṇua, Pána Brahmy a Pána Śivy ovládl všechny polobohy, kteří mu pak začali sloužit, ale přes všechnu svou hmotnou moc nebyl spokojený — překračoval védská usměrnění, a tak byl neustále pyšný a namyšlený. Všichni brāhmaṇové s ním byli nespokojeni a s rozhodností ho prokleli. Nakonec se všechny živé bytosti ve vesmíru, zastoupené polobohy a mudrci, modlily k Nejvyššímu Pánu, aby jim přinesl úlevu od Hiraṇyakaśipuovy vlády.

O Senhor Viṣṇu informou aos semideuses que eles e as demais entidades vivas seriam salvos das condições temíveis criadas por Hiraṇyakaśipu. Como oprimia todos os semideuses, os seguidores dos Vedas, as vacas, os brāhmaṇas e as pessoas santas religiosas, e como invejava o Senhor Supremo, Hiraṇyakaśipu naturalmente seria morto sem demora. Como sua última maldade, Hiraṇyakaśipu atormentaria seu próprio filho Prahlāda, que era um mahā-bhāgavata, um vaiṣṇava elevado. Então, sua vida terminaria. Quando os semideuses obtiveram essa garantia que lhes foi dada pela Suprema Personalidade de Deus, todos ficaram satisfeitos, sabendo que os tormentos a eles infligidos por Hiraṇyakaśipu terminariam.

Pán Viṣṇu polobohům sdělil, že budou i s ostatními živými bytostmi zbaveni hrůz, které má Hiraṇyakaśipu na svědomí. Jelikož démon sužoval všechny polobohy, následovníky Véd, krávy, brāhmaṇy a zbožné, svaté osoby a jelikož choval zášť vůči Nejvyššímu Pánu, přirozeně ho čekala brzká smrt. Jeho posledním závažným přečinem mělo být mučení vlastního syna, který byl mahā-bhāgavata, vznešený vaiṣṇava. Pak měl démonův život skončit. Když Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, polobohy takto uklidnil, všichni byli spokojeni. Věděli, že utrpení, jež jim Hiraṇyakaśipu působil, se blíží ke konci.

Enfim, Nārada Muni descreve as características de Prahlāda Mahārāja, o filho de Hiraṇyakaśipu, e descreve como o pai inveja o próprio filho qualificado. Nesse ponto da história, este capítulo termina.

Na závěr popisuje Nārada Muni, jaké vlastnosti měl Prahlāda Mahārāja, syn Hiraṇyakaśipua, a jak se Prahlādův otec nesmiřitelně stavěl proti vlastnímu vznešenému synovi. Tím tato kapitola končí.

VERSO 1:: Nārada Muni continuou: O senhor Brahmā estava muito satisfeito com as austeridades de Hiraṇyakaśipu, que eram difíceis de serem realizadas. Portanto, quando solicitado para conferir bênçãos, ele, sim, concedeu-as, embora fossem bênçãos raramente obtidas.

Sloka 1:: Nārada Muni pokračoval: Pána Brahmu velice potěšila Hiraṇyakaśipuova obtížná askeze. Když ho tedy tento démon žádal o požehnání, skutečně mu je dal, přestože získat je lze velmi vzácně.

VERSO 2:: O senhor Brahmā disse: Ó Hiraṇyakaśipu, essas bênçãos que pediste são de difícil obtenção pela maior parte dos homens. Entretanto, ó meu filho, eu as concederei a ti, mesmo que, em geral, elas não sejam obteníveis.

Sloka 2:: Pán Brahmā řekl: Ó Hiraṇyakaśipu, požehnání, o která žádáš, většina lidí stěží kdy získá. Ale i když jsou obvykle nedostupná, tobě je dám, můj milý synu.

VERSO 3:: Então, o senhor Brahmā, que concede bênçãos infalíveis, partiu, sendo adorado pelo melhor dos demônios, Hiraṇyakaśipu, e sendo louvado pelos grandes sábios e pessoas santas.

Sloka 3:: Pán Brahmā, jehož požehnání nikdy neselhávají, se pak vzdálil, uctíván nejlepším z démonů Hiraṇyakaśipuem a veleben velkými mudrci a světci.

VERSO 4:: O demônio Hiraṇyakaśipu, recebendo, portanto, bênçãos do senhor Brahmā e adquirindo um brilhante corpo dourado, continuou a recordar a morte de seu irmão e, portanto, seguia invejando o Senhor Viṣṇu.

Sloka 4:: Démon Hiraṇyakaśipu, jemuž Pán Brahmā takto požehnal a jenž získal zářivé zlaté tělo, i nadále vzpomínal na smrt svého bratra, a nenáviděl proto Pána Viṣṇua.

VERSOS 5-7:: Hiraṇyakaśipu se tornou o conquistador de todo o universo. Na verdade, esse grande demônio conquistou todos os planetas dos três mundos – superior, intermediário e inferior –, incluindo os planetas dos seres humanos, dos Gandharvas, dos Garuḍas, das grandes serpentes, dos Siddhas, Cāraṇas e Vidyādharas, dos grandes santos, de Yamarāja, dos Manus, dos Yakṣas, dos Rākṣasas, das Piśācas e seus amos, e dos mestres dos fantasmas e Bhūtas. Ele derrotou os governantes de todos os outros planetas onde há entidades vivas e os colocou sob seu controle. Conquistando as moradas de todos, ele lhes arrebatou o poder e a influência.

Sloka 5-7:: Hiraṇyakaśipu dobyl celý vesmír. Tento velký démon si podrobil všechny planety ve třech světech — vyšším, středním a nižším — včetně planet lidských bytostí, Gandharvů, Garuḍů, velkých hadů, Siddhů, Cāraṇů a Vidyādharů, velkých světců, Yamarāje, Manuů, Yakṣů, Rākṣasů, Piśāců a jejich vládců a také pánů duchů a Bhūtů. Porazil i vládce všech ostatních planet osídlených živými bytostmi a podmanil si je. Když dobyl sídla všech, uchvátil jejich moc a vliv.

VERSO 8:: Hiraṇyakaśipu, que possuía toda a opulência, passou a residir no céu, onde existe o famoso jardim Nandana, desfrutado pelos semideuses. De fato, ele residia no opulentíssimo palácio de Indra, o rei dos céus. O palácio fora construído diretamente por Viśvakarmā, o arquiteto dos semideuses, e sua estrutura tinha tamanha beleza que parecia residir ali a deusa da fortuna de todo o universo.

Sloka 8:: Hiraṇyakaśipu, jenž vlastnil veškeré bohatství, se usadil v nebesích, kde leží slavná zahrada Nandana, v níž nacházejí potěšení polobozi. Sídlil v nejhonosnějším paláci nebeského krále Indry, který osobně postavil architekt polobohů Viśvakarmā a který byl tak krásný, jako by v něm bydlela bohyně štěstí celého vesmíru.

VERSOS 9-12:: Os degraus da residência do rei Indra eram feitos de coral, o chão estava incrustrado de esmeraldas valiosas, as paredes eram de cristal, e as colunas, de pedra vaidūrya. Os maravilhosos dosséis eram belamente decorados, os assentos eram cravejados de rubis, e a colcha de seda, tão branca como espuma, era enfeitada com pérolas. As damas do palácio, que receberam como bênção belos dentes e os rostos mais maravilhosamente belos, caminhavam de um canto a outro do palácio, com seus sinos de tornozelo tilintando melodiosamente, e viam seus belos reflexos nas pedras preciosas. Os semideuses, entretanto, estando muito oprimidos, tinham que se prostrar e oferecer reverências aos pés de Hiraṇyakaśipu, que os castigava muito severamente e sem razão alguma. Assim, Hiraṇyakaśipu vivia no palácio e, com tirania, governava todos.

Sloka 9-12:: Schody v Indrově sídle byly z korálu, podlaha se skvěla smaragdy nesmírné ceny, stěny byly z křišťálu a sloupy z kamene jménem vaidūrya. Úžasné baldachýny byly nádherně zdobené, místa k sezení byla posázená rubíny a hedvábné ložní prádlo, bílé jako pěna, zdobily perly. Tamní ženy, jež měly nádherné zuby a překrásné tváře, chodily po paláci s libozvučně cinkajícími zvonky na kotnících a viděly, jak se jejich krása zrcadlí v drahokamech. Polobozi však byli nesmírně sužováni a museli skládat poklony u nohou Hiraṇyakaśipua, který je bez jediného důvodu přísně trestal. Tak žil Hiraṇyakaśipu v paláci a krutě vládl všem.

VERSO 13:: Ó meu querido rei, Hiraṇyakaśipu estava sempre bêbado, sob os efeitos de vinhos e bebidas de cheiro forte, de modo que seus olhos de cobre estavam sempre girando. Entretanto, porque executara poderosamente grandes austeridades em yoga místico, embora ele fosse abominável, todos os semideuses – com exceção dos três principais, a saber, o senhor Brahmā, o senhor Śiva e o Senhor Viṣṇu – adoravam-no pessoalmente, tentando satisfazê-lo levando-lhe vários presentes com suas próprias mãos.

Sloka 13:: Můj milý králi, Hiraṇyakaśipu byl bez ustání opojen silně aromatickými víny a likéry. Proto stále koulel očima, které svou barvou připomínaly měď. Jelikož ale podstoupil velkou askezi na úrovni mystické yogy, všichni až na tři nejpřednější polobohy — Pána Brahmu, Pána Śivu a Pána Viṣṇua — ho i přesto, že byl tak ohavný, osobně uctívali a vlastníma rukama mu přinášeli různé dary pro jeho potěšení.

VERSO 14:: Ó Mahārāja Yudhiṣṭhira, descendente de Pāṇḍu, em virtude de seu poder pessoal, Hiraṇyakaśipu, estando situado no trono do rei Indra, controlava os habitantes de todos os outros planetas. Os dois Gandharvas Viśvāvasu e Tumburu, eu e os Vidyādharas, as Apsarās e os sábios, todos nós, repetidas vezes, oferecíamos-lhe orações apenas para glorificá-lo.

Sloka 14:: Ó Mahārāji Yudhiṣṭhire, potomku Pāṇḍua! Hiraṇyakaśipu, usazený na trůnu krále Indry, vlastní silou ovládal obyvatele všech ostatních planet. Dva Gandharvové — Viśvāvasu a Tumburu — já sám, Vidyādharové, Apsary a mudrci jsme mu znovu a znovu přednášeli oslavné modlitby.

VERSO 15:: Sendo adorado pelos sacrifícios que os seguidores estritos dos princípios de varṇa e āśrama ofereciam com grandes presentes, Hiraṇyakaśipu, em vez de apresentar aos semideuses uma parte das oblações, ficava com todas elas.

Sloka 15:: Hiraṇyakaśipu, jehož striktní následovníci zásad vareṇ a āśramů uctívali oběťmi a věnovali mu přitom velké dary, místo dávání podílů z obětin polobohům přijímal vše sám.

VERSO 16:: Como se estivesse com medo de Hiraṇyakaśipu, o planeta Terra, que consiste em sete ilhas, produzia grãos alimentícios mesmo sem ter sido cultivado. Assim, ele se parecia com as vacas surabhi do mundo espiritual, ou com as kāma-dughās do céu. A Terra produzia suficientes grãos alimentícios, as vacas supriam leite em profusão, e o espaço exterior era belamente decorado com fenômenos maravilhosos.

Sloka 16:: Planeta Země, sestávající ze sedmi ostrovů, jako by se Hiraṇyakaśipua bála a stále plodila bez jakéhokoliv obdělávání. Připomínala tak krávy surabhi v duchovním světě nebo kāma-dughā na nebeských planetách. Země dávala dostatek obilí, krávy dojily hojně mléka a meziplanetární prostor krásně zdobily úžasné jevy.

VERSO 17:: Através do fluxo de suas ondas, os vários oceanos do universo, juntamente com seus tributários, os rios, que são comparados às suas esposas, forneciam várias classes de joias e pedras preciosas para o uso de Hiraṇyakaśipu. Estes eram os oceanos de água salgada, de caldo de cana, de vinho, de manteiga clarificada, leite, iogurte e água doce.

Sloka 17:: Různé oceány ve vesmíru a řeky, které se do nich vlévají a jsou přirovnány k jejich manželkám, dodávaly Hiraṇyakaśipuovi svými vlnami různé druhy drahokamů. Byly to oceány slané vody, šťávy z cukrové třtiny, vína, přečištěného másla, mléka, jogurtu a sladké vody.

VERSO 18:: Os vales situados entre as montanhas se tornaram campos de prazer para Hiraṇyakaśipu, por cuja influência todas as árvores e plantas produziam frutas e flores profusamente em todas as estações. As qualidades através das quais ocorre o derramamento de água, o ressecamento e a queima, todas as quais pertencem aos três níveis departamentais do universo, a saber, Indra, Vāyu e Agni, eram todas dirigidas unicamente por Hiraṇyakaśipu, sem a assistência dos semideuses.

Sloka 18:: Údolí mezi horami se stala místy skýtajícími Hiraṇyakaśipuovi potěšení. Jeho moc byla taková, že všechny stromy a rostliny dávaly hojné množství plodů a květů v každém ročním období. Sesílání deště, vysoušení a spalování, jež běžně náleží třem správcům vesmíru — Indrovi, Vāyuovi a Agnimu — řídil Hiraṇyakaśipu sám, bez pomoci polobohů.

VERSO 19:: Apesar de alcançar o poder de controlar todas as direções e apesar de desfrutar fartamente de toda variedade do cobiçado gozo dos sentidos, Hiraṇyakaśipu estava insatisfeito porque, em vez de dominar seus sentidos, permanecia servo deles.

Sloka 19:: I přesto, že získal moc nad všemi světovými stranami a nejvyšší možnou měrou se těšil všem druhům smyslového požitku, byl nespokojený, neboť místo toho, aby ovládal své smysly, zůstal jejich služebníkem.

VERSO 20:: Assim, Hiraṇyakaśipu passou um longo tempo muito orgulhoso de suas opulências e transgredindo as leis e regulações mencionadas nos śāstras autorizados. Portanto, ele estava dando ensejo a que uma maldição fosse lançada pelos quatro Kumāras, que eram grandes brāhmaṇas.

Sloka 20:: Hiraṇyakaśipu tak strávil dlouhou dobu, nesmírně pyšný na své bohatství a překračující zákony a usměrnění uvedené v autoritativních śāstrách. Stihlo jej tedy prokletí čtyř Kumārů, velkých brāhmaṇů.

VERSO 21:: Todos, incluindo os governantes dos vários planetas, estavam extremamente aflitos devido à severa punição que Hiraṇyakaśipu lhes infligia. Temerosos e perturbados, incapazes de encontrar algum outro refúgio, eles, por fim, renderam-se a Viṣṇu, a Suprema Personalidade de Deus.

Sloka 21:: Všichni, včetně vládců různých planet, nesmírně trpěli tvrdými tresty, které jim Hiraṇyakaśipu udílel. Vystrašení a rozrušení, neschopni najít jiné útočiště, se nakonec odevzdali Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇuovi.

VERSOS 22-23:: “Ofereçamos nossas respeitosas reverências à direção onde a Suprema Personalidade de Deus situa-Se, aonde aquelas almas purificadas, que estão na ordem de vida renunciada, as grandes pessoas santas, vão e, tendo chegado lá, jamais retornam.” Sem dormir, controlando por completo suas mentes e vivendo apenas de sua respiração, as deidades que predominam os vários planetas começaram a adorar Hṛṣīkeśa com esta meditação.

Sloka 22-23:: “S úctou se pokloňme ve směru, kde sídlí Nejvyšší Osobnost Božství, kam odcházejí velcí světci, očištěné duše ve stavu odříkání, a odkud se poté, co tam odešli, nikdy nevracejí.” Vládnoucí božstva různých planet začala uctívat Hṛṣīkeśu touto meditací, při níž vůbec nespala, zcela ovládla mysl a živila se pouze vzduchem.

VERSO 24:: Então, ressoou diante deles uma vibração sonora transcendental, proveniente de uma personalidade invisível aos olhos materiais. A voz era tão grave como o som de uma nuvem, e era muito encorajadora, afastando todo o temor.

Sloka 24:: Poté v jejich přítomnosti zazněla transcendentální zvuková vibrace, která pocházela od osobnosti neviditelné hmotným očím. Hlas, hluboký jako hřmění v oblacích, byl velmi povzbudivý; zaháněl všechen strach.

VERSOS 25-26:: A voz do Senhor vibrou as seguintes palavras: Ó melhor das pessoas eruditas, não vos amedronteis! Desejo-vos toda a boa fortuna. Tornai-vos Meus devotos, ouvindo e cantando acerca de Mim e oferecendo-Me orações, pois essas atividades certamente visam a conceder bênçãos a todas as entidades vivas. Sei tudo sobre as façanhas de Hiraṇyakaśipu e, sem dúvidas, darei um fim a todas elas muito em breve. Por favor, tende paciência e esperai esse momento chegar.

Sloka 25-26:: Hlas Pána zněl: Ó nejlepší z učených osobností, nebojte se! Přeji vám veškeré štěstí. Staňte se Mými oddanými tak, že o Mně budete naslouchat, opěvovat Mě a věnovat Mi modlitby, neboť tyto činnosti přinášejí požehnání všem živým bytostem. Vím vše o Hiraṇyakaśipuově jednání a velice brzy mu učiním přítrž. Do té doby prosím trpělivě čekejte.

VERSO 27:: Quando alguém inveja os semideuses, que representam a Suprema Personalidade de Deus, os Vedas, que fornecem todo o conhecimento, as vacas, os brāhmaṇas, os vaiṣṇavas e os princípios religiosos, e, finalmente, a Mim, a Suprema Personalidade de Deus, ele e sua civilização serão exterminados sem demora.

Sloka 27:: Když někdo vystupuje nepřátelsky vůči polobohům, kteří zastupují Nejvyšší Osobnost Božství, Védám, které dávají veškeré poznání, kravám, brāhmaṇům, vaiṣṇavům, náboženským zásadám a nakonec Mně, Nejvyšší Osobnosti Božství, bude i se svou civilizací velice brzy zničen.

VERSO 28:: Quando Hiraṇyakaśipu atormentar o grande devoto Prahlāda, seu próprio filho, que, pacífico e sóbrio, não tem inimigos, Eu matarei Hiraṇyakaśipu de imediato, apesar das bênçãos de Brahmā.

Sloka 28:: Jakmile bude Hiraṇyakaśipu týrat velkého oddaného Prahlāda, svého vlastního syna, který je klidný a rozvážný a nemá nepřátel, ihned ho zabiji, navzdory Brahmovým požehnáním.

VERSO 29:: O grande santo Nārada Muni prosseguiu: Quando a Suprema Personalidade de Deus, o mestre espiritual de todos, deu essas garantias a todos os semideuses que vivem nos planetas celestiais, eles Lhe ofereceram respeitosas reverências e retornaram, confiantes de que o demônio Hiraṇyakaśipu agora estava praticamente morto.

Sloka 29:: Velký světec Nārada Muni pokračoval: Nejvyšší Pán, duchovní mistr všech, uklidnil polobohy žijící na nebeských planetách, ti se Mu s úctou poklonili a vrátili se přesvědčeni, že nyní je démon Hiraṇyakaśipu prakticky mrtev.

VERSO 30:: Hiraṇyakaśipu tinha quatro filhos maravilhosos e bem qualificados, dos quais Prahlāda era o melhor. Na verdade, como era um devoto imaculado da Personalidade de Deus, Prahlāda era um reservatório de todas as qualidades transcendentais.

Sloka 30:: Hiraṇyakaśipu měl čtyři obdivuhodné, velmi schopné syny, mezi nimiž vynikal ten, který se jmenoval Prahlāda. Měl všechny transcendentální vlastnosti, protože byl čistým oddaným Osobnosti Božství.

VERSOS 31-32:: [Neste ensejo, descrevem-se as qualidades de Mahārāja Prahlāda, o filho de Hiraṇyakaśipu.] Ele tinha toda a cultura de um brāhmaṇa qualificado, tendo ótimo caráter e determinação para entender a Verdade Absoluta. Exercia pleno controle sobre seus sentidos e sua mente. Tal qual a Superalma, era bondoso para com todas as entidades vivas e era o melhor amigo de todos. Para as pessoas respeitáveis, agia exatamente como um servo dócil; para o pobre, era como um pai; aos seus iguais, era apegado como um irmão compassivo, e seus professores, mestres espirituais e irmãos espirituais mais velhos, ele os considerava como estando no mesmo nível que a Suprema Personalidade de Deus. Ele era inteiramente livre do orgulho desnatural que poderia ter surgido em razão de sua boa educação, riqueza, beleza, aristocracia e assim por diante.

Sloka 31-32:: (Zde jsou popsány vlastnosti, které měl Mahārāja Prahlāda, syn Hiraṇyakaśipua:) Byl dokonale vychovaný a vzdělaný jako kvalifikovaný brāhmaṇa. Měl vynikající charakter a byl odhodlaný poznat Absolutní Pravdu. Zcela ovládal své smysly a mysl. Stejně jako Nadduše byl laskavý ke každé živé bytosti a nejlepší přítel všech. K úctyhodným osobám se choval jako obyčejný služebník, k nebohým jako otec, sobě rovným byl nakloněn jako chápající bratr a své učitele, duchovní mistry a starší duchovní bratry považoval za rovné Nejvyšší Osobnosti Božství. Nebyl pyšný, přestože byl obdařen vzděláním, bohatstvím, krásou, urozeností a tak dále.

VERSO 33:: Embora tivesse nascido em família de asuras, Prahlāda Mahārāja não era um asura, senão que era um grande devoto do Senhor Viṣṇu. Ao contrário dos asuras, ele jamais invejava os vaiṣṇavas. Ele não se perturbava quando posto em perigo, nem tinha interesse, direto ou indireto, nas atividades fruitivas descritas nos Vedas. Na verdade, ele considerava inúteis todas as coisas materiais e, portanto, estava inteiramente desprovido de desejos materiais. Ele sempre controlava seus sentidos e ar vital e, tendo inteligência e determinação firmes, subjugava todos os desejos luxuriosos.

Sloka 33:: Přestože se Prahlāda Mahārāja narodil v rodině asurů, sám nebyl asurou, ale velkým oddaným Pána Viṣṇua. Na rozdíl od ostatních asurů nikdy nechoval zášť vůči vaiṣṇavům. Nerozrušilo ho, když se ocitl v nebezpečí, a přímo ani nepřímo se nezajímal o plodonosné činnosti popsané ve Védách. Hmotné věci pro něho neměly žádnou cenu, a byl tedy zcela prostý hmotných tužeb. Vždy ovládal smysly a životní vzduch a s vyrovnanou inteligencí a rozhodností překonal veškerý chtíč.

VERSO 34:: Ó rei, as boas qualidades de Prahlāda Mahārāja continuam sendo glorificadas pelos santos e vaiṣṇavas eruditos. Assim como todas as boas qualidades sempre se encontram na Suprema Personalidade de Deus, elas também existem eternamente em Seu devoto Prahlāda Mahārāja.

Sloka 34:: Učení světci a vaiṣṇavové i dnes opěvují Prahlādovy dobré vlastnosti, ó králi. Tak jako vždy najdeme všechny příznivé vlastnosti u Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, má je věčně i Jeho oddaný Prahlāda Mahārāja.

VERSO 35:: Em toda assembleia onde há comentários sobre santos e devotos, ó rei Yudhiṣṭhira, mesmo os inimigos dos demônios, a saber, os semideuses, citam Prahlāda Mahārāja como exemplo de um devoto grandioso. É muito fácil depreender que também farias o mesmo.

Sloka 35:: Na každém shromáždění, kde se hovoří o světcích a oddaných, se i nepřátelé démonů (polobozi) — a což potom ty, králi Yudhiṣṭhire—pochvalně zmiňují o Prahlādovi Mahārājovi, jehož uvádějí jako příklad velkého oddaného.

VERSO 36:: Quem poderia listar as inúmeras qualidades transcendentais de Prahlāda Mahārāja? Sua fé em Vāsudeva, o Senhor Kṛṣṇa [o filho de Vasudeva], é inabalável, e sua devoção a Ele é imaculada. Devido ao seu serviço devocional anterior, seu apego ao Senhor Kṛṣṇa era natural. Embora suas boas qualidades não possam ser enumeradas, elas provam que ele era uma grande alma [mahātmā].

Sloka 36:: Kdo by dokázal uvést Prahlādovy nesčetné transcendentální vlastnosti? Projevoval čistou oddanost a neochvějnou víru ve Vāsudeva, Pána Kṛṣṇu (Vasudevova syna). Jeho připoutanost k Pánu Kṛṣṇovi byla přirozená díky jeho předchozí oddané službě. Přestože jeho dobré vlastnosti nelze vyčíslit, dokazují, že byl velkou duší (mahātmou).

VERSO 37:: Desde o começo de sua infância, Prahlāda Mahārāja não tinha interesse pelas diversões pueris. Na verdade, ele abandonava todas elas e permanecia calado e distante, estando plenamente absorto em consciência de Kṛṣṇa. Como sua mente era sempre afetada pela consciência de Kṛṣṇa, ele não era capaz de entender como o mundo, absorto por completo nas atividades do gozo dos sentidos, podia seguir adiante.

Sloka 37:: Prahlāda Mahārāja se od nejútlejšího dětství nezajímal o dětské hračky. Zcela se jich zřekl a zůstával tichý a navenek netečný, plně zaujatý vědomím Kṛṣṇy. Jelikož jeho mysl byla prostoupena vědomím Kṛṣṇy, nechápal, jak se může celý svět točit kolem uspokojování smyslů.

VERSO 38:: Prahlāda Mahārāja estava sempre absorto em pensar em Kṛṣṇa. Assim, sendo sempre abraçado pelo Senhor, ele não sabia como é que suas necessidades físicas, tais como sentar-se, caminhar, comer, deitar-se, beber e falar, eram automaticamente executadas.

Sloka 38:: Prahlāda Mahārāja zůstával trvale pohroužen v myšlenkách na Kṛṣṇu. Když byl takto neustále v objetí Pána, ani nevěděl, jak samočinně probíhaly nezbytné činnosti jeho těla — jak seděl, chodil, jedl, ležel, pil či hovořil.

VERSO 39:: Devido ao avanço em consciência de Kṛṣṇa, ora ele chorava, ora ria, ora expressava júbilo, ora cantava bem alto.

Sloka 39:: Díky rozvinutému vědomí Kṛṣṇy někdy plakal, jindy se smál, někdy dával najevo radost a jindy hlasitě zpíval.

VERSO 40:: Às vezes, ao ver a Suprema Personalidade de Deus, Prahlāda Mahārāja bradava em completa ansiedade. Às vezes, ele perdia sua timidez e ficava em júbilo e começava a dançar em êxtase, ao passo que, outras vezes, estando plenamente absorto em pensar em Kṛṣna, agia como se fosse Kṛṣṇa e imitava os passatempos do Senhor.

Sloka 40:: Když Prahlāda Mahārāja viděl Nejvyšší Osobnost Božství, plný úzkosti hlasitě volal. Někdy ze samé radosti pozbyl studu a začal tančit v extázi a jindy, zcela pohroužen v myšlenkách na Kṛṣṇu, se cítil s Pánem totožný a napodoboval Jeho zábavy.

VERSO 41:: Às vezes, sentindo o contato das mãos de lótus do Senhor, ele se tornava espiritualmente feliz e permanecia silencioso, com seus pelos arrepiados e lágrimas caindo de seus olhos semicerrados devido a seu amor pelo Senhor.

Sloka 41:: Někdy, když cítil dotek Pánových lotosových rukou, prožíval duchovní radost a mlčel. Z lásky k Pánu se mu ježily chlupy a z přivřených očí mu kanuly slzy.

VERSO 42:: Devido à sua associação com devotos perfeitos e imaculados que nada tinham a ver com algo material, Prahlāda Mahārāja constantemente se ocupava a serviço dos pés de lótus do Senhor. Vendo seus aspectos físicos quando ele estava em êxtase perfeito, as pessoas de escassa compreensão espiritual se purificavam. Em outras palavras, Prahlāda Mahārāja lhes outorgava bem-aventurança transcendental.

Sloka 42:: Jelikož Prahlāda Mahārāja přišel do styku s dokonalými, čistými oddanými, kteří nemají vůbec nic společného s čímkoliv hmotným, neustále se věnoval službě Pánovým lotosovým nohám. Ti, kdo zaostávali v duchovní realizaci, se očistili pohledem na rysy jeho těla, když byl v dokonalé extázi. Prahlāda Mahārāja je obdařoval transcendentální blažeností.

VERSO 43:: Meu querido rei Yudhiṣṭhira, o demônio Hiraṇyakaśipu atormentava este sublime e afortunado devoto, embora Prahlāda fosse seu próprio filho.

Sloka 43:: Můj milý králi Yudhiṣṭhire, démon Hiraṇyakaśipu tohoto vznešeného, požehnaného oddaného mučil, přestože byl Prahlāda jeho vlastní syn.

VERSO 44:: Mahārāja Yudhiṣṭhira disse: Ó melhor dos santos entre os semideuses, ó melhor dos líderes espirituais, como foi que Hiraṇyakaśipu causou tantos problemas a Prahlāda Mahārāja, um santo puro e sublime, embora Prahlāda fosse seu próprio filho? Desejo que me contes tudo o que diz respeito a este assunto.

Sloka 44:: Mahārāja Yudhiṣṭhira pravil: Ó nejlepší ze světců mezi polobohy a nejlepší z duchovních vůdců! Jak je možné, že Hiraṇyakaśipu působil Prahlādovi Mahārājovi, čistému a vznešenému světci, tolik potíží, když byl Prahlāda jeho vlastní syn? To bych se od tebe chtěl dozvědět.

VERSO 45:: O pai e a mãe sempre têm afeto pelos seus filhos. Quando os filhos são desobedientes, os pais os castigam, não devido a algum tipo de inimizade, mas apenas para a instrução e o bem-estar do filho. Como Hiraṇyakaśipu, o pai de Prahlāda Mahārāja, castigava um filho tão nobre? Anseio entender isso.

Sloka 45:: Otec a matka mají vždy rádi své děti. Když jsou neposlušné, plísní je nikoliv z nepřátelství, ale jen pro jejich poučení a dobro. Jak mohl Hiraṇyakaśipu, Prahlādův otec, trestat tak vznešeného syna? To si přeji vědět.

VERSO 46:: Mahārāja Yudhiṣṭhira perguntou também: Como pôde um pai ser tão violento com seu elevado filho, que era obediente, tinha bom comportamento e respeitava o seu pai? Ó brāhmaṇa, ó mestre, jamais tomei conhecimento de tão grande contradição em que um pai afetuoso pune seu nobre filho com a intenção de matá-lo. Por favor, dissipa todas as nossas dúvidas a esse respeito.

Sloka 46:: Mahārāja Yudhiṣṭhira se dále otázal: Jak se mohl otec dopouštět takového násilí na svém vznešenému synovi, který byl poslušný, způsobný a měl svého otce v úctě? Ó brāhmaṇo, můj pane, ještě nikdy jsem neslyšel nic tak rozporuplného: milující otec trestá svého vznešeného syna s úmyslem ho zabít. Prosím, rozptyl naše pochyby.