Skip to main content

TEKST 19

TEXT 19

Tekst

Verš

iti kṣetraṁ tathā jñānaṁ
jñeyaṁ coktaṁ samāsataḥ
mad-bhakta etad vijñāya
mad-bhāvāyopapadyate
iti kṣetraṁ tathā jñānaṁ
jñeyaṁ coktaṁ samāsataḥ
mad-bhakta etad vijñāya
mad-bhāvāyopapadyate

Synonyms

Synonyma

iti – zatem; kṣetram – pole działania (ciało); tathā – również; jñānam – wiedza; jñeyam – przedmiot poznania; ca – również; uktam – opisałem; samāsataḥ – pokrótce; mat-bhaktaḥ – Mój wielbiciel; etat – wszystko to; vijñāya – po zrozumieniu; mat-bhāvāya – Moją naturę; upapadyate – osiąga.

iti — takto; kṣetram — pole působnosti (tělo); tathā — také; jñānam — poznání; jñeyam — předmět poznání; ca — také; uktam — popsáno; samāsataḥ — ve stručnosti; mat-bhaktaḥ — Můj oddaný; etat — všechno toto; vijñāya — poté, co pochopí; mat-bhāvāya — Mého stavu bytí; upapadyate — dosáhne.

Translation

Překlad

Opisałem ci zatem pokrótce pole działania (ciało), wiedzę i to, co jest jej przedmiotem. Jedynie Moi wielbiciele mogą zrozumieć to dokładnie i w ten sposób osiągnąć Moją naturę.

Takto jsem stručně popsal pole působnosti (tělo), poznání a předmět poznání. Jedině Moji oddaní to mohou dokonale pochopit a tak dosáhnout Mého stavu bytí.

Purport

Význam

ZNACZENIE:
 
Pan opisał pokrótce ciało, wiedzę i przedmiot wiedzy. Jest to wiedza o trzech rzeczach: znawcy, przedmiocie poznania i procesie poznania. Wszystko to razem nazywane jest vijñāna, czyli nauką o wiedzy. Doskonałą wiedzę mogą zrozumieć bezpośrednio czyści wielbiciele Pana. Inni nie są w stanie jej zrozumieć. Moniści twierdzą, że na ostatnim etapie te trzy składniki stają się jednym, ale wielbiciele nie akceptują takiego stwierdzenia. Wiedza i rozwój wiedzy oznacza zrozumienie siebie w świadomości Kṛṣṇy. Teraz jesteśmy kierowani przez świadomość materialną, ale kiedy tylko zwrócimy całą naszą świadomość ku czynnościom Kṛṣṇy i zdamy sobie sprawę z tego, iż On jest wszystkim, wtedy osiągniemy prawdziwą wiedzę. Innymi słowy, wiedza nie jest niczym innym, jak początkowym etapem rozumienia służby oddania. Dokładniej zostanie to wytłumaczone w Rozdziale Piętnastym.

Pán ve stručnosti popsal tělo, poznání a předmět poznání. Toto poznání se skládá ze tří aspektů: znalce, předmětu poznání a procesu poznání. Vše dohromady se nazývá věda o poznání neboli vijñāna. Čistí oddaní Pána mohou proniknout do dokonalého poznání přímo, zatímco ostatní ne. Monisté říkají, že tyto tři věci nakonec splývají v jedno, ale to oddaní nikdy neuznávají. Poznání a rozvinutí poznání znamenají znát sebe samého na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Nyní nás vede hmotné vědomí, ale jakmile přeorientujeme veškeré vědomí k činnostem Kṛṣṇy a budeme vnímat, že Kṛṣṇa je vším, dosáhneme skutečného poznání. Jinými slovy, poznání není ničím jiným než počátkem dokonalého pochopení oddané služby. To bude důkladně vysvětleno v patnácté kapitole.

Podsumowując: można zrozumieć, że wersety 6 i 7, począwszy od mahā-bhūtāni i kontynuując poprzez cetanā dhṛtiḥ, analizują materialne elementy i pełne manifestacje symptomów życia, które formują ciało, czyli pole działania. A wersety 8–12, od amānitvam do tattva-jñānārtha-darśanam, opisują proces wiedzy dla zrozumienia dwóch typów znawcy pola działania, mianowicie duszy i Duszy Najwyższej. Następnie wersety 13–18, począwszy od anādi mat-param i kontynuując poprzez hṛdi sarvasya viṣṭhitam, opisują duszę i Najwyższego Pana, Duszę Najwyższą.

Souhrnně lze říci, že šestý a sedmý verš — od slov mahā-bhūtāni až po cetanā dhṛtiḥ — popisují hmotné prvky a určité projevy příznaků života, jež společně tvoří tělo neboli pole působnosti. Osmý až dvanáctý verš, od amānitvam po tattva-jñānārtha-darśanam — líčí proces poznání obou znalců pole působnosti, duše a Nadduše. Třináctý až osmnáctý verš, od anādi mat-param až po hṛdi sarvasya viṣṭhitam — potom líčí duši a Nadduši, Nejvyššího Pána.

Zatem zostały opisane trzy czynniki: pole działania (ciało), proces zrozumienia, oraz dusza i Dusza Najwyższa. Szczególnie zostało to zaznaczone, że dokładnie zrozumieć to mogą jedynie czyści bhaktowie Pana. Więc dla takich bhaktów Bhagavad-gītā jest w pełni użyteczna, gdyż oni to mogą osiągnąć najwyższy cel, naturę Najwyższego Pana, Kṛṣṇy. Innymi słowy, jedynie bhaktowie, i nikt inny, mogą zrozumieć Bhagavad-gītę i osiągnąć upragniony rezultat.

Byly tedy popsány tři aspekty: pole působnosti (tělo), proces poznání a duše společně s Nadduší. Zvláště je zde uvedeno, že jasně jim porozumět mohou jedině čistí oddaní Pána. Ti mají z Bhagavad-gīty dokonalý užitek a jsou schopni dosáhnout nejvyššího cíle, stavu bytí Svrchovaného Pána Kṛṣṇy. Pouze oddaní mohou Bhagavad-gītě porozumět a získat kýžený výsledek — nikdo jiný.