Text 17
Text 17
Texto
Verš
bhuktir yajñādi-puṇyataḥ
seyaṁ sādhana-sāhasrair
hari-bhaktiḥ su-durlabhā
bhuktir yajñādi-puṇyataḥ
seyaṁ sādhana-sāhasrair
hari-bhaktiḥ su-durlabhā
Palabra por palabra
Synonyma
jñānataḥ—mediante el cultivo de conocimiento; su-labhā—fácilmente alcanzable; muktiḥ—liberación; bhuktiḥ—disfrute de los sentidos; yajña-ādi—ejecución de sacrificios, etc.; puṇyataḥ—y al llevar a cabo actividades piadosas; sā—eso; iyam—esto; sādhana-sāhasraiḥ—ejecución de miles de sacrificios; hari-bhaktiḥ—servicio devocional; su-durlabhā—es muy poco común.
jñānataḥ — rozvíjením poznání; su-labhā — snadno dosažitelné; muktiḥ — osvobození; bhuktiḥ — smyslový požitek; yajña-ādi — provádění obětí a podobně; puṇyataḥ — a zbožnými činnostmi; sā — ta; iyam — toto; sādhana- sāhasraiḥ — vykonání tisíců obětí; hari-bhaktiḥ — oddaná služba; su-durlabhā — je velmi vzácná.
Traducción
Překlad
«Al cultivar el conocimiento filosófico, se puede comprender la propia posición espiritual y, de este modo, liberarse; y al llevar a cabo sacrificios y actividades piadosas, se puede lograr la complacencia de los sentidos en un sistema planetario superior; pero el servicio devocional al Señor es tan excepcional que, incluso si se ejecutan cientos y miles de estos otros sacrificios, el servicio devocional no se llega a obtener.»
„Rozvojem filosofického poznání lze pochopit vlastní duchovní postavení, a tak být osvobozen, a prováděním obětí a zbožných činností lze dosáhnout smyslového požitku na vyšších planetárních soustavách. Oddaná služba Pánu je ale tak vzácná, že ji nelze získat ani po vykonání stovek a tisíců takových obětí.“
Significado
Význam
Prahlāda Mahārāja enseña:
Prahlāda Mahārāja vysvětluje:
mitho ’bhipadyeta gṛha-vratānām
mitho 'bhipadyeta gṛha-vratānām
(Bhāg. 7.5.30)
spṛśaty anarthāpagamo yad-arthaḥ
mahīyasāṁ pāda-rajo-’bhiṣekaṁ
niṣkiñcanānāṁ na vṛṇīta yāvat
spṛśaty anarthāpagamo yad-arthaḥ
mahīyasāṁ pāda-rajo-'bhiṣekaṁ
niṣkiñcanānāṁ na vṛṇīta yāvat
(Bhāg. 7.5.32)
Estos ślokas deben estudiarse. Su significado es que no se puede obtener kṛṣṇa-bhakti, es decir, servicio devocional al Señor, por medio de la ejecución oficial de los rituales védicos. Hay que dirigirse a un devoto puro. Narottama dāsa Ṭhākura canta: chāḍiyā vaiṣṇava-sevā nistāra pāyeche kebā, « ¿Quién ha sido elevado sin haber prestado servicio a un vaiṣṇava puro?». Prahlāda Mahārāja declara que si no se es capaz de aceptar el polvo de los pies de loto de un vaiṣṇava puro, no hay posibilidad de alcanzar el nivel del servicio devocional. Éste es el secreto. Este verso, llamado tantra-vacana y citado del Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.3.36), es nuestra guía perfecta a este respecto.
Tyto verše je třeba prodiskutovat. Jejich význam je takový, že kṛṣṇa-bhakti neboli oddané služby Pánu nelze dosáhnout formálním konáním védských obřadů. Musíme vyhledat čistého oddaného. Narottama dāsa Ṭhākura zpívá: chāḍiyā vaiṣṇava-sevā nistāra peyeche kebā – „Kdo může udělat pokrok, aniž by sloužil čistému vaiṣṇavovi?“ Prahlāda Mahārāja tedy říká, že dokud nejsme schopni přijmout prach z lotosových nohou čistého vaiṣṇavy, není možné dosáhnout úrovně oddané služby. To je to tajemství. Výše zmíněná tantra-vacana, citovaná z Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.36), je v tomto ohledu pro nás dokonalým vodítkem.