Text 9
Sloka 9
Devanagari
Dévanágarí
र्ध्रुवं गमिष्यन्ति सुहृद्दिदृक्षव: ।
अहं च तस्मिन्भवताभिकामये
सहोपनीतं परिबर्हमर्हितुम् ॥ ९ ॥
Text
Verš
dhruvaṁ gamiṣyanti suhṛd-didṛkṣavaḥ
ahaṁ ca tasmin bhavatābhikāmaye
sahopanītaṁ paribarham arhitum
dhruvaṁ gamiṣyanti suhṛd-didṛkṣavaḥ
ahaṁ ca tasmin bhavatābhikāmaye
sahopanītaṁ paribarham arhitum
Synonyms
Synonyma
tasmin — in that sacrifice; bhaginyaḥ — sisters; mama — my; bhartṛbhiḥ — with their husbands; svakaiḥ — their own; dhruvam — surely; gamiṣyanti — will go; suhṛt-didṛkṣavaḥ — desiring to meet the relatives; aham — I; ca — and; tasmin — in that assembly; bhavatā — with you (Lord Śiva); abhikāmaye — I desire; saha — with; upanītam — given; paribarham — ornaments of decoration; arhitum — to accept.
tasmin — v té oběti; bhaginyaḥ — sestry; mama — moje; bhartṛbhiḥ — se svými manžely; svakaiḥ — svými; dhruvam — jistě; gamiṣyanti — půjdou; suhṛt-didṛkṣavaḥ — s přáním vidět příbuzné; aham — já; ca — a; tasmin — v tomto shromáždění; bhavatā — s tebou (Pánem Śivou); abhikāmaye — toužím; saha — s; upanītam — darovanými; paribarham — šperky a ozdobami; arhitum — přijmout.
Translation
Překlad
I think that all my sisters must have gone to this great sacrificial ceremony with their husbands just to see their relatives. I also desire to decorate myself with the ornaments given to me by my father and go there with you to participate in that assembly.
K tomuto velkému obětnímu obřadu jistě přijdou všechny mé sestry se svými manžely, aby se setkaly s příbuznými. I já bych si přála ozdobit se šperky, které mi otec daroval, a zúčastnit se po tvém boku této události.
Purport
Význam
It is a woman’s nature to want to decorate herself with ornaments and nice dresses and accompany her husband to social functions, meet friends and relatives, and enjoy life in that way. This propensity is not unusual, for woman is the basic principle of material enjoyment. Therefore in Sanskrit the word for woman is strī, which means “one who expands the field of material enjoyment.” In the material world there is an attraction between woman and man. This is the arrangement of conditional life. A woman attracts a man, and in that way the scope of material activities, involving house, wealth, children and friendship, increases, and thus instead of decreasing one’s material demands, one becomes entangled in material enjoyment. Lord Śiva, however, is different; therefore his name is Śiva. He is not at all attracted by material enjoyment, although his wife, Satī, was the daughter of a very great leader and was given to him by the request of Brahmā. Lord Śiva was reluctant, but Satī, as a woman, the daughter of a king, wanted enjoyment. She wanted to go to her father’s house, just as her other sisters might have done, and meet them and enjoy social life. Here, she specifically indicated that she would decorate herself with the ornaments given by her father. She did not say that she would decorate herself with the ornaments given by her husband because her husband was callous about all such matters. He did not know how to decorate his wife and take part in social life because he was always in ecstasy with thoughts of the Supreme Personality of Godhead. According to the Vedic system, a daughter is given a sufficient dowry at the time of her marriage, and therefore Satī was also given a dowry by her father, and ornaments were included. It is also the custom that the husband gives some ornaments, but here it is particularly mentioned that her husband, being materially almost nothing, could not do so; therefore she wanted to decorate herself with the ornaments given by her father. It was fortunate for Satī that Lord Śiva did not take the ornaments from his wife and spend them for gāñjā, because those who imitate Lord Śiva in smoking gāñjā exploit everything from household affairs; they take all of their wives’ property and spend on smoking, intoxication and similar other activities.
Každá žena se ráda zdobí šperky, obléká si pěkné šaty, doprovází svého manžela na různé společenské události a setkává se s přáteli a příbuznými. Takto si užívá života. Tyto sklony nejsou neobvyklé, neboť žena je základem hmotného požitku. V sanskrtu se “žena” řekne strī, což znamená “ten, kdo rozšiřuje pole hmotného požitku”. V hmotném světě existuje vzájemná přitažlivost mezi ženou a mužem. Tak funguje podmíněný život. Žena přitahuje muže, což vede k rozšiřování hmotných činností, které se týkají domu, bohatství, dětí a přátel. Místo snižování svých hmotných požadavků se tak člověk stále více zaplétá do hmotného požitku. Pán Śiva je však jiný — proto se také jmenuje Śiva. Hmotný požitek ho nijak neláká, přestože jeho manželka Satī byla dcerou jedné z nejvýznamnějších osobností a byla mu věnována na přání Brahmy. Pán Śiva se zdráhal, avšak Satī si jakožto žena, dcera krále, přála užívat. Chtěla jít do domu svého otce stejně jako její sestry, setkat se s nimi a vychutnávat společenský život. V tomto verši výslovně říká, že by se ozdobila šperky, které jí daroval otec. Neříká, že by se ozdobila šperky, které jí daroval manžel, neboť ten byl vůči těmto záležitostem lhostejný. Nevěděl, co znamená zdobit svou manželku a chodit do společnosti, protože neustále v extázi myslel na Nejvyšší Osobnost Božství. Podle védské tradice dostává dcera ke svatbě dostatečné věno a Satī od svého otce dostala mimo jiné také mnoho šperků. Šperky zpravidla dává ženě manžel, ale v tomto případě je řečeno, že Śiva byl po hmotné stránce téměř bez prostředků, a proto jí nemohl žádné věnovat. Z toho důvodu se chtěla ozdobit šperky, které jí daroval otec. Satī měla štěstí, že jí Pán Śiva šperky nevzal a neutratil za gāñju, jak to dělají jeho napodobitelé, kteří často vyplení celou domácnost a kvůli kouření, alkoholu a podobným věcem zpronevěří všechen majetek své vlastní ženy.