Text 18

Sloka 18

Devanagari

Dévanágarí

साधूनां समचित्तानां मुकुन्दचरणैषिणाम् ।
उपेक्ष्यै: किं धनस्तम्भैरसद्भ‍िरसदाश्रयै: ॥ १८ ॥

Text

Verš

sādhūnāṁ sama-cittānāṁ
mukunda-caraṇaiṣiṇām
upekṣyaiḥ kiṁ dhana-stambhair
asadbhir asad-āśrayaiḥ

Synonyms

Synonyma

sādhūnām — of saintly persons; sama-cittānām — of those who are equal to everyone; mukunda-caraṇa-eṣiṇām — whose only business is to serve Mukunda, the Supreme Personality of Godhead, and who always aspire for that service; upekṣyaiḥ — neglecting the association; kim — what; dhana-stambhaiḥ — rich and proud; asadbhiḥ — with the association of undesirable persons; asat-āśrayaiḥ — taking shelter of those who are asat, or nondevotees.

sādhūnām — světců; sama-cittānām — těch, kteří jsou stejně spravedliví ke všem; mukunda-caraṇa-eṣiṇām — jejichž jedinou starostí je sloužit Mukundovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, a kteří se o tuto službu neustále ucházejí; upekṣyaiḥ — zanedbávající společnost; kim — co; dhana-stambhaiḥ — bohatí a pyšní; asadbhiḥ — stýkající se s nežádoucími osobami; asat-āśrayaiḥ — vyhledávající útočiště u neoddaných (asat).

Translation

Překlad

Saintly persons [sādhus] think of Kṛṣṇa twenty-four hours a day. They have no other interest. Why should people neglect the association of such exalted spiritual personalities and try to associate with materialists, taking shelter of nondevotees, most of whom are proud and rich?

“Světci (sādhuové) myslí na Kṛṣṇu dvacet čtyři hodin denně. Nemají žádný jiný zájem. Proč by lidé měli opomíjet společnost tak vznešených duchovních osobností a vyhledávat společnost materialistů, přijímat útočiště u neoddaných, kteří jsou v převážné většině pyšní a bohatí?”

Purport

Význam

A sādhu is one who is engaged in devotional service to the Lord without deviation (bhajate mām ananya-bhāk).

Sādhu je ten, kdo se neochvějně věnuje oddané službě Pánu (bhajate mām ananya-bhāk).

titikṣavaḥ kāruṇikāḥ
suhṛdaḥ sarva-dehinām
ajāta-śatravaḥ śāntāḥ
sādhavaḥ sādhu-bhūṣaṇāḥ

“The symptoms of a sādhu are that he is tolerant, merciful and friendly to all living entities. He has no enemies, he is peaceful, he abides by the scriptures, and all his characteristics are sublime.” (Bhāg. 3.25.21) A sādhu is suhṛdaḥ sarva-dehinām, the friend of everyone. Why then should the rich, instead of associating with sādhus, waste their valuable time in association with other rich men who are averse to spiritual life? Both the poor man and the rich man can take advantage of the Kṛṣṇa consciousness movement, and here it is advised that everyone do so. There is no profit in avoiding the association of the members of the Kṛṣṇa consciousness movement. Narottama dāsa Ṭhākura has said:

“Sādhu je tolerantní, milostivý a přátelský ke všem živým bytostem. Nemá nepřátel, je mírumilovný, řídí se pokyny písem a všechny jeho vlastnosti jsou vznešené.” (Bhāg. 3.25.21) Sādhu je suhṛdaḥ sarva-dehinām, přítel všech. Proč tedy bohatí místo vyhledávání společnosti sādhuů marní svůj drahocenný čas ve společnosti jiných boháčů, kteří se staví odmítavě k duchovnímu životu? Jak chudí, tak bohatí mohou využít přítomnosti hnutí pro vědomí Kṛṣṇy a zde se doporučuje, aby to každý udělal. Vyhýbat se členům hnutí pro vědomí Kṛṣṇy nepřináší nic dobrého. Narottama dāsa Ṭhākura říkal:

sat-saṅga chāḍi’ kainu asate vilāsa
te-kāraṇe lāgila ye karma-bandha-phāṅsa

sat-saṅga chāḍi' kainu asate vilāsa
te-kāraṇe lāgila ye karma-bandha-phāṅsa

If we give up the association of sādhus, saintly persons engaged in Kṛṣṇa consciousness, and associate with persons seeking sense gratification and accumulating wealth for this purpose, our life is spoiled. The word asat refers to an avaiṣṇava, one who is not a devotee of Kṛṣṇa, and sat refers to a Vaiṣṇava, Kṛṣṇa’s devotee. One should always seek the association of Vaiṣṇavas and not spoil one’s life by mixing with avaiṣṇavas. In Bhagavad-gītā (7.15), the distinction between Vaiṣṇava and avaiṣṇava is enunciated:

Pokud se zříkáme společnosti sādhuů, světců, kteří jednají s vědomím Kṛṣṇy, a sdružujeme se s lidmi, kteří vyhledávají smyslový požitek a hromadí za tímto účelem majetek, náš život je znehodnocen. Slovo asat se vztahuje na avaiṣṇavu, člověka, který není oddaným Kṛṣṇy, a sat znamená vaiṣṇava, Kṛṣṇův oddaný. Neustále bychom měli vyhledávat společnost vaiṣṇavů a nepromarňovat svůj život s avaiṣṇavy. V Bhagavad-gītě (7.15) je popsán rozdíl mezi vaiṣṇavou a avaiṣṇavou:

na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ

Anyone who is not surrendered to Kṛṣṇa is a most sinful person (duṣkṛtī), a rascal (mūḍha), and the lowest of men (narādhama). Therefore one should not avoid the association of Vaiṣṇavas, which is now available all over the world in the form of the Kṛṣṇa consciousness movement.

Každý, kdo není odevzdaný Kṛṣṇovi, je hříšník (duṣkṛtī), darebák (mūḍha) a nejnižší z lidí (narādhama). Proto by se nikdo neměl vyhýbat společnosti vaiṣṇavů, která je nyní na celém světě dostupná v podobě hnutí pro vědomí Kṛṣṇy.