Text 4
Sloka 4
Devanagari
Dévanágarí
सिषिचु: स्म व्रजान् गाव: पयसोधस्वतीर्मुदा ॥ ४ ॥
Text
Verš
sarva-kāma-dughā mahī
siṣicuḥ sma vrajān gāvaḥ
payasodhasvatīr mudā
sarva-kāma-dughā mahī
siṣicuḥ sma vrajān gāvaḥ
payasodhasvatīr mudā
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
During the reign of Mahārāja Yudhiṣṭhira, the clouds showered all the water that people needed, and the earth produced all the necessities of man in profusion. Due to its fatty milk bag and cheerful attitude, the cow used to moisten the grazing ground with milk.
Za vlády Mahārāje Yudhiṣṭhira dávaly mraky všechnu vláhu, kterou lidé potřebovali, a zem v hojnosti plodila všechny lidské životní nezbytnosti. Krávy měly tak tučná vemena a byly tak šťastné, že svlažovaly pastviny mlékem.
Purport
Význam
The basic principle of economic development is centered on land and cows. The necessities of human society are food grains, fruits, milk, minerals, clothing, wood, etc. One requires all these items to fulfill the material needs of the body. Certainly one does not require flesh and fish or iron tools and machinery. During the regime of Mahārāja Yudhiṣṭhira, all over the world there were regulated rainfalls. Rainfalls are not in the control of the human being. The heavenly king Indradeva is the controller of rains, and he is the servant of the Lord. When the Lord is obeyed by the king and the people under the king’s administration, there are regulated rains from the horizon, and these rains are the causes of all varieties of production on the land. Not only do regulated rains help ample production of grains and fruits, but when they combine with astronomical influences there is ample production of valuable stones and pearls. Grains and vegetables can sumptuously feed a man and animals, and a fatty cow delivers enough milk to supply a man sumptuously with vigor and vitality. If there is enough milk, enough grains, enough fruit, enough cotton, enough silk and enough jewels, then why do the people need cinemas, houses of prostitution, slaughterhouses, etc.? What is the need of an artificial luxurious life of cinema, cars, radio, flesh and hotels? Has this civilization produced anything but quarreling individually and nationally? Has this civilization enhanced the cause of equality and fraternity by sending thousands of men into a hellish factory and the warfields at the whims of a particular man?
Základ hospodářského rozvoje se soustřeďuje kolem půdy a krav. Životní nutnosti pro lidskou společnost jsou obilí, ovoce, mléko, minerály, oděvy, dřevo atd. To vše člověk potřebuje, aby zabezpečil hmotné potřeby svého těla. Jistě nepotřebuje maso a ryby či železné stroje a nářadí. Za vlády Mahārāje Yudhiṣṭhira po celém světě pravidelně pršelo. Déšť neovládá lidská bytost; dešťům vládne nebeský král Indradeva, služebník Pána. Jestliže král a také lidé pod jeho vládou jsou Pána poslušní, z oblohy přicházejí pravidelné deště, které jsou zdrojem rozmanité úrody na zemi. Pravidelné deště napomáhají nejen hojné úrodě obilí a ovoce, ale ve spojení s astronomickými vlivy vytvářejí hojnost drahých kamenů a perel. Obilí a zelenina může dostatečně nasytit člověka i zvířata a tučné krávy dají dostatek mléka, aby dodaly člověku potřebnou sílu a svěžest. Je-li dost mléka, obilí, ovoce, bavlny, hedvábí a drahokamů, nač potom lidé potřebují biografy, nevěstince, jatka atd.? K čemu je zapotřebí nepřirozený život s kiny, automobily, radiopřijímači, masem a hotely? Co vytvořila tato civilizace jiného než mezilidské a mezinárodní spory? Prohloubila rovnost a bratrství tím, že z rozmaru jediného člověka posílá tisíce lidí do pekelných továren a na válečná pole?
It is said here that the cows used to moisten the pasturing land with milk because their milk bags were fatty and the animals were joyful. Do they not require, therefore, proper protection for a joyful life by being fed with a sufficient quantity of grass in the field? Why should men kill cows for their selfish purposes? Why should man not be satisfied with grains, fruits and milk, which, combined together, can produce hundreds and thousands of palatable dishes? Why are there slaughterhouses all over the world to kill innocent animals? Mahārāja Parīkṣit, grandson of Mahārāja Yudhiṣṭhira, while touring his vast kingdom, saw a black man attempting to kill a cow. The King at once arrested the butcher and chastised him sufficiently. Should not a king or executive head protect the lives of the poor animals who are unable to defend themselves? Is this humanity? Are not the animals of a country citizens also? Then why are they allowed to be butchered in organized slaughterhouses? Are these the signs of equality, fraternity and nonviolence?
Říká se zde, že krávy svlažovaly pastviny mlékem, protože měly tučná vemena a byly šťastné. Nezasluhují si snad náležitou ochranu a dostatek trávy na lukách, aby mohly žít s radostí? Proč by lidé měli zabíjet krávy kvůli svým sobeckým zájmům? Proč se nespokojí s obilím, ovocem a mlékem, ze kterých se různými kombinacemi dají připravit stovky a tisíce lahodných pokrmů? Proč stojí po celém světě jatka na zabíjení nevinných zvířat? Když Mahārāja Parīkṣit, vnuk Mahārāje Yudhiṣṭhira, objížděl své rozlehlé království, uviděl černého muže, který chtěl zabít krávu. Král řezníka ihned zajal a patřičně potrestal. Proč králové či vůdčí představitelé nechrání nebohá zvířata, která se nemohou chránit sama? Je to lidské? Což nejsou zvířata také občany státu? Proč je tedy dovoleno, aby se podřezávala v organizovaných jatkách? Jsou toto známky rovnosti, bratrství a nenásilí?
Therefore, in contrast with the modern, advanced, civilized form of government, an autocracy like Mahārāja Yudhiṣṭhira’s is by far superior to a so-called democracy in which animals are killed and a man less than an animal is allowed to cast votes for another less-than-animal man.
Ve srovnání s moderní, pokročilou a civilizovanou formou vlády je tedy autokracie typu vlády Mahārāje Yudhiṣṭhira mnohem vyšší než takzvaná demokracie, za které se zabíjejí zvířata a člověku nižšímu než zvíře je dovoleno dát svůj hlas ve volbách jinému člověku zvířecí úrovně.
We are all creatures of material nature. In the Bhagavad-gītā it is said that the Lord Himself is the seed-giving father and material nature is the mother of all living beings in all shapes. Thus mother material nature has enough foodstuff both for animals and for men, by the grace of the Father Almighty, Śrī Kṛṣṇa. The human being is the elder brother of all other living beings. He is endowed with intelligence more powerful than animals’ for realizing the course of nature and the indications of the Almighty Father. Human civilizations should depend on the production of material nature without artificially attempting economic development to turn the world into a chaos of artificial greed and power only for the purpose of artificial luxuries and sense gratification. This is but the life of dogs and hogs.
Všichni jsme tvory hmotné přírody. V Bhagavad-gītě se říká, že Samotný Pán je otcem dávajícím símě a hmotná příroda je matkou všech živých bytostí všech podob. Matka hmotná příroda má tedy milostí Všemocného Otce, Śrī Kṛṣṇy, dostatek potravy pro zvířata i pro lidi. Lidská bytost je starším bratrem všech ostatních živých bytostí. Člověk je obdařený větší inteligencí nežli zvířata, aby mohl porozumět chodu přírody a náznakům Všemocného Otce. Lidská civilizace by měla záviset na plodech hmotné přírody a ne se uměle pokoušet o hospodářský rozvoj, který přivede svět do zmatku chamtivosti a moci, užívané jen pro umělý blahobyt a smyslový požitek. Takový život není ničím jiným než životem psů a vepřů.