Skip to main content

Text 17

Text 17

Text

Verš

jñānataḥ su-labhā muktir
bhuktir yajñādi-puṇyataḥ
seyaṁ sādhana-sāhasrair
hari-bhaktiḥ su-durlabhā
jñānataḥ su-labhā muktir
bhuktir yajñādi-puṇyataḥ
seyaṁ sādhana-sāhasrair
hari-bhaktiḥ su-durlabhā

Synonyms

Synonyma

jñānataḥ — by cultivation of knowledge; su-labhā — easily obtainable; muktiḥ — liberation; bhuktiḥ — sense enjoyment; yajña-ādi — performance of sacrifices, etc.; puṇyataḥ — and by performing pious activities; — that; iyam — this; sādhana-sāhasraiḥ — execution of thousands of sacrifices; hari-bhaktiḥ — devotional service; su-durlabhā — is very rare.

jñānataḥ — rozvíjením poznání; su-labhā — snadno dosažitelné; muktiḥ — osvobození; bhuktiḥ — smyslový požitek; yajña-ādi — provádění obětí a podobně; puṇyataḥ — a zbožnými činnostmi; — ta; iyam — toto; sādhana- sāhasraiḥ — vykonání tisíců obětí; hari-bhaktiḥ — oddaná služba; su-durlabhā — je velmi vzácná.

Translation

Překlad

“By cultivating philosophical knowledge one can understand his spiritual position and thus be liberated, and by performing sacrifices and pious activities one can achieve sense gratification in a higher planetary system, but the devotional service of the Lord is so rare that even by executing hundreds and thousands of such sacrifices one cannot obtain it.”

„Rozvojem filosofického poznání lze pochopit vlastní duchovní postavení, a tak být osvobozen, a prováděním obětí a zbožných činností lze dosáhnout smyslového požitku na vyšších planetárních soustavách. Oddaná služba Pánu je ale tak vzácná, že ji nelze získat ani po vykonání stovek a tisíců takových obětí.“

Purport

Význam

Prahlāda Mahārāja instructs:

Prahlāda Mahārāja vysvětluje:

matir na kṛṣṇe parataḥ svato vā
mitho ’bhipadyeta gṛha-vratānām
matir na kṛṣṇe parataḥ svato vā
mitho 'bhipadyeta gṛha-vratānām
naiṣāṁ matis tāvad urukramāṅghriṁ
spṛśaty anarthāpagamo yad-arthaḥ
mahīyasāṁ pāda-rajo-’bhiṣekaṁ
niṣkiñcanānāṁ na vṛṇīta yāvat
naiṣāṁ matis tāvad urukramāṅghriṁ
spṛśaty anarthāpagamo yad-arthaḥ
mahīyasāṁ pāda-rajo-'bhiṣekaṁ
niṣkiñcanānāṁ na vṛṇīta yāvat

These ślokas are to be discussed. Their purport is that one cannot obtain kṛṣṇa-bhakti, or the devotional service of the Lord, by official execution of the Vedic rituals. One has to approach a pure devotee. Narottama dāsa Ṭhākura sings, chāḍiyā vaiṣṇava-sevā nistāra pāyeche kebā: “Who has been elevated without rendering service to a pure Vaiṣṇava?” It is the statement of Prahlāda Mahārāja that unless one is able to accept the dust from the lotus feet of a pure Vaiṣṇava there is no possibility of achieving the platform of devotional service. That is the secret. The above-mentioned tantra-vacana, quoted from the Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.36), is our perfect guidance in this connection.

Tyto verše je třeba prodiskutovat. Jejich význam je takový, že kṛṣṇa-bhakti neboli oddané služby Pánu nelze dosáhnout formálním konáním védských obřadů. Musíme vyhledat čistého oddaného. Narottama dāsa Ṭhākura zpívá: chāḍiyā vaiṣṇava-sevā nistāra peyeche kebā – „Kdo může udělat pokrok, aniž by sloužil čistému vaiṣṇavovi?“ Prahlāda Mahārāja tedy říká, že dokud nejsme schopni přijmout prach z lotosových nohou čistého vaiṣṇavy, není možné dosáhnout úrovně oddané služby. To je to tajemství. Výše zmíněná tantra-vacana, citovaná z Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.36), je v tomto ohledu pro nás dokonalým vodítkem.