Skip to main content

Text 16

Text 16

Text

Verš

bahu janma kare yadi śravaṇa, kīrtana
tabu ta’ nā pāya kṛṣṇa-pade prema-dhana
bahu janma kare yadi śravaṇa, kīrtana
tabu ta’ nā pāya kṛṣṇa-pade prema-dhana

Synonyms

Synonyma

bahu — many; janma — births; kare — does; yadi — if; śravaṇa — hearing; kīrtana — chanting; tabu — still; ta’ — in spite of; — does not; pāya — get; kṛṣṇa-pade — unto the lotus feet of Kṛṣṇa; prema-dhana — love of Godhead.

bahu — mnoho; janma — zrození; kare — dělá; yadi — jestliže; śravaṇa — naslouchání; kīrtana — zpívání; tabu — přesto; ta' — i když; — ne; pāya — dostane; kṛṣṇa-pade — lotosovým nohám Kṛṣṇy; prema-dhana — lásku k Bohu.

Translation

Překlad

If one is infested with the ten offenses in the chanting of the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra, despite his endeavor to chant the holy name for many births, he will not get the love of Godhead that is the ultimate goal of this chanting.

Člověk obtěžkaný deseti přestupky proti zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry nedosáhne lásky k Bohu, která je konečným cílem zpívání svatého jména, ani po mnoha životech takové snahy.

Purport

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura says in this connection that although one may go on chanting the Hare Kṛṣṇa mantra for many, many years, there is no possibility of attaining the platform of devotional service unless one accepts Śrī Caitanya Mahāprabhu. One must follow strictly the instruction of Śrī Caitanya Mahāprabhu given in the Śikṣāṣṭaka (3):

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v této souvislosti vysvětluje, že i když může někdo pokračovat ve zpívání Hare Kṛṣṇa mantry mnoho let, nemůže dosáhnout úrovně oddané služby, nepřijme-li Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Musíme přísně následovat pokyn Śrī Caitanyi Mahāprabhua v Śikṣāṣtace (3):

tṛṇād api su-nīcenataror iva sahiṣṇunā
amāninā māna-dena
kīrtanīyaḥ sadā hariḥ
tṛṇād api su-nīcena
taror iva sahiṣṇunā
amāninā māna-dena
kīrtanīyaḥ sadā hariḥ

“One should chant the holy name of the Lord in a humble state of mind, thinking oneself lower than the straw in the street; one should be more tolerant than a tree, devoid of all sense of false prestige, and should be ready to offer all respect to others. In such a state of mind one can chant the holy name of the Lord constantly.” One who follows this direction, being freed from the ten kinds of offenses, becomes successful in Kṛṣṇa consciousness and ultimately reaches the platform of loving service to the Personality of Godhead.

„Svaté jméno Pána by měl člověk zpívat v pokorném stavu mysli, kdy se bude považovat za nižšího než tráva na ulici, bude snášenlivější než strom, zbaven falešného pocitu důležitosti a připraven vzdávat veškerou úctu druhým. V tomto rozpoložení může zpívat svaté jméno Pána neustále.“ Ten, kdo se řídí těmito pokyny a je osvobozený od deseti druhů přestupků, bude v rozvoji vědomí Kṛṣṇy úspěšný a nakonec dosáhne úrovně láskyplné služby Osobnosti Božství.

One must come to the understanding that the holy name of the Lord and the Supreme Personality of Godhead Himself are identical. One cannot reach this conclusion unless one is offenseless in chanting the holy name. By our material calculation we see a difference between the name and the substance, but in the spiritual world the Absolute is always absolute: the name, form, qualities and pastimes of the Absolute are all as good as the Absolute Himself. Thus one is understood to be an eternal servant of the Supreme Personality of Godhead if he considers himself an eternal servant of the holy name and in this spirit distributes the holy name to the world. One who chants in that spirit, without offenses, is certainly elevated to the platform of understanding that the holy name and the Personality of Godhead are identical. To associate with the holy name and chant the holy name is to associate with the Personality of Godhead directly. In the Bhakti-rasāmṛta-sindhu it is clearly said, sevonmukhe hi jihvādau svayam eva sphuraty adaḥ. The holy name becomes manifest when one engages in the service of the holy name. This service in a submissive attitude begins with one’s tongue. Sevonmukhe hi jihvādau: One must engage his tongue in the service of the holy name. Our Kṛṣṇa consciousness movement is based on this principle. We try to engage all the members of the Kṛṣṇa consciousness movement in the service of the holy name. Since the holy name and Kṛṣṇa are nondifferent, the members of the Kṛṣṇa consciousness movement not only chant the holy name of the Lord offenselessly, but also do not allow their tongues to eat anything that is not first offered to the Supreme Personality of Godhead. The Supreme Lord declares:

Musíme dospět k pochopení, že svaté jméno Pána a samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se od sebe neliší. K tomuto závěru však nemůžeme dospět, dokud naše zpívání svatého jména není prosté přestupků. Se svým hmotným přístupem vidíme mezi jménem a podstatou rozdíl, ale v duchovním světě je Absolutní vždy absolutní a jméno, podoba, vlastnosti i zábavy Absolutního jsou stejně dobré jako sám Absolutní. Považuje-li se někdo za věčného služebníka svatého jména a rozdává v tomto duchu svaté jméno světu, rozumí se, že je věčným služebníkem Nejvyšší Osobnosti Božství. Pokud v tomto duchu svaté jméno také zpívá, aniž by se dopouštěl přestupků, pochopí, že se svaté jméno a Osobnost Božství navzájem neliší. Sdružovat se se svatým jménem a zpívat ho znamená sdružovat se přímo s Osobností Božství. V Bhakti-rasāmṛta-sindhu je jasně řečeno: sevonmukhe hi jihvādau svayam eva sphuraty adaḥ. Svaté jméno se projeví, když mu budeme sloužit. Tato pokorná služba začíná jazykem. Sevonmukhe hi jihvādau – jazyk musíme zaměstnat službou svatému jménu. Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se zakládá na tomto principu. Všechny členy tohoto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se snažíme zaměstnávat službou svatému jménu. A protože se svaté jméno a Kṛṣṇa od sebe neliší, členové hnutí pro vědomí Kṛṣṇy nejenže bez přestupků zpívají svaté jméno, ale také svým jazykům nedovolí jíst nic, co nebylo obětováno Nejvyšší Osobnosti Božství. Nejvyšší Pán prohlašuje:

patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁyo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtaṁ
aśnāmi prayatātmanaḥ
patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ

“If one offers Me with love and devotion a leaf, a flower, a fruit or water, I will accept it.” (Bg. 9.26) Therefore the International Society for Krishna Consciousness has many temples all over the world, and in each and every temple the Lord is offered these foods. On the basis of His demands, the devotees chant the holy name of the Lord offenselessly and never eat anything that is not first offered to the Lord. The functions of the tongue in devotional service are to chant the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra and eat prasādam that is offered to the Lord.

„Jestliže Mi někdo obětuje s láskou a oddaností lístek, květ, ovoce nebo vodu, přijmu to.“ (Bg. 9.26) Mezinárodní společnost pro vědomí Kṛṣṇy má proto všude po celém světě mnoho chrámů, a v každém z nich jsou Pánu obětována tato jídla. Na základě Pánových požadavků oddaní bez přestupků zpívají Jeho svaté jméno a nikdy nejedí nic, co Mu nebylo obětováno. Činnosti jazyka v oddané službě jsou zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru a jíst prasādam obětované Pánu.