Skip to main content
Library » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Ādi-līlā » CHAPTER TWELVE

Text 35

Text 35

Text

Verš

īśvarera dainya kari’ kariyāche bhikṣā
ataeva daṇḍa kari’ karāiba śikṣā
īśvarera dainya kari’ kariyāche bhikṣā
ataeva daṇḍa kari’ karāiba śikṣā

Synonyms

Synonyma

īśvarera — of the Supreme Personality of Godhead; dainya — poverty; kari’ — establishing; kariyāche — has done; bhikṣā — begging; ataeva — therefore; daṇḍa — punishment; kari’ — giving him; karāiba — shall cause; śikṣā — instruction.

īśvarera — Nejvyšší Osobnosti Božství; dainya — chudobu; kari' — prohlašující; kariyāche — udělal; bhikṣā — žebrání; ataeva — proto; daṇḍa — trest; kari' — dát mu; karāiba — způsobí; śikṣā — ponaučení.

Translation

Překlad

“But he has made the incarnation of Godhead a poverty-stricken beggar. Therefore I shall punish him in order to correct him.”

„Jelikož ale dělá z inkarnace Boha chudého žebráka, potrestám ho, abych ho napravil.“

Purport

Význam

To describe a man as an incarnation of God, or Nārāyaṇa, and at the same time present him as poverty-stricken is contradictory, and it is the greatest offense. The Māyāvādī philosophers, engaged in the missionary work of spoiling the Vedic culture by preaching that everyone is God, describe a poverty-stricken man as daridra-nārāyaṇa, or “poor Nārāyaṇa.” Lord Caitanya Mahāprabhu never accepted such foolish and unauthorized ideas. He strictly warned, māyāvādi-bhāṣya śunile haya sarva-nāśa: “Anyone who follows the principles of Māyāvāda philosophy is certainly doomed.” Such a fool needs to be reformed by punishment.

Popisovat někoho jako inkarnaci Boha neboli Nārāyaṇa a zároveň říkat, že je chudák, je protikladné a je to největší přestupek. Māyāvādští filosofové během svého misionářského působení, kdy ničí védskou kulturu kázáním, že každý je Bůh, popisují chudáky jako daridra-nārāyaṇy neboli „chudé Nārāyaṇy“. Pán Caitanya Mahāprabhu takové hloupé a neautorizované nápady nikdy neuznával a vážně nás varoval: māyāvādī-bhāṣya śunile haya sarva-nāśa – „Každý, kdo následuje zásady māyāvādské filosofie, je zcela jistě odsouzen k záhubě.“ Takové hlupáky je třeba potrestat, aby se napravili.

Although it is contradictory to say that the Supreme Personality of Godhead or His incarnation is poverty-stricken, we find in the revealed scriptures that when the Lord incarnated as Vāmana, He begged some land from Mahārāja Bali. Everyone knows, however, that Vāmanadeva was not at all poverty-stricken. His begging from Mahārāja Bali was a device to favor him. When Mahārāja Bali actually gave the land, Vāmanadeva exhibited His all-powerful position by covering the three worlds with three steps. One should not accept the so-called daridra-nārāyaṇas as incarnations, because they are completely unable to show the opulence of the genuine incarnations of God.

Ačkoliv je protiklad říci, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nebo Jeho inkarnace je chudák, ze zjevených písem víme, že když se Pán zjevil jako Vāmana, žebral u Mahārāje Baliho o nějakou půdu. Každému je nicméně jasné, že Vāmanadeva nebyl žádný chudák. Jeho žebrání od Mahārāje Baliho byl způsob, jak mu projevit přízeň. Když Mu potom Bali Mahārāja pozemek skutečně daroval, Vāmanadeva projevil svoji všemocnost a třemi kroky zabral všechny tři světy. Takzvané daridra-nārāyaṇy by nikdo jako inkarnace přijímat neměl, protože nejsou ani v nejmenším schopni předvést majestát opravdové inkarnace Boha.