TEXT 14

Text

Verš

annād bhavanti bhūtāni
parjanyād anna-sambhavaḥ
yajñād bhavati parjanyo
yajñaḥ karma-samudbhavaḥ

Synonyms

Synonyma

annāt — von Getreide; bhavanti — wachsen; bhūtāni — die materiellen Körper; parjanyāt — durch Regen; anna — von Getreide; sambhavaḥ — Erzeugung; yajñāt — durch die Ausführung von Opfern; bhavati — wird möglich; parjanyaḥ — Regen; yajñaḥ — Ausführung von yajña; karma — vorgeschriebene Pflichten; samudbhavaḥ — geboren aus.

annāt — z obilí; bhavanti — vyvíjejí se; bhūtāni — hmotná těla; parjanyāt — z dešťů; anna — obilí; sambhavaḥ — pochází; yajñāt — z konání oběti; bhavati — přichází; parjanyaḥ — déšť; yajñaḥ — konání yajñi; karma — předepsaných povinností; samudbhavaḥ — zrozené z.

Translation

Překlad

Alle lebenden Körper erhalten sich durch Getreide, das nur wachsen kann, wenn Regen fällt. Regen entsteht durch die Darbringung von yajña (Opfer), und yajña wird aus vorgeschriebenen Pflichten geboren.

Všechna živá těla závisí na obilí, jehož růst zajišťují deště. Deště přicházejí díky yajñi (oběti) a yajña se rodí z konání předepsaných povinností.

Purport

Význam

ERLÄUTERUNG: Śrīla Baladeva Vidyābhūṣaṇa, ein großer Kommentator der Bhagavad-gītā, schreibt: ye indrādy-aṅgatayāvasthi taṁ yajñaṁ sarveśvaraṁ viṣṇum abhyarcya tac-cheṣam aśnanti tena tad deha-yātrāṁ sampādayanti, te santaḥ sarveśvarasya yajña-puruṣasya bhaktāḥ sarva- kilbiṣair anādi-kāla-vivṛddhair ātmānubhava-pratibandhakair nikhilaiḥ pāpair vimucyante. Der Höchste Herr, der der yajña-puruṣa, der persönliche Nutznießer aller Opfer, ist, ist das Oberhaupt aller Halbgötter, die Ihm dienen, so wie die verschiedenen Teile des Körpers dem Ganzen dienen. Halbgötter wie Indra, Candra und Varuṇa sind vom Höchsten Herrn ernannte Verwalter, die materielle Angelegenheiten regeln, und die Veden ordnen Opfer an, um diese Halbgötter zufriedenzustellen, damit es ihnen gefallen möge, für genügend Luft, Licht und Wasser zu sorgen, so daß Getreide wachsen kann. Wenn man Śrī Kṛṣṇa verehrt, werden die Halbgötter, die verschiedene Glieder des Herrn sind, automatisch auch verehrt, und deshalb ist es nicht notwendig, neben dem Herrn die Halbgötter zu verehren. Aus diesem Grunde nehmen die Geweihten des Herrn, die im Kṛṣṇa-Bewußtsein leben, nur Nahrung zu sich, die zuerst zu Kṛṣṇa geopfert wurde. Dieser Vorgang ernährt den Körper spirituell. Auf diese Weise werden nicht nur alle vergangenen sündhaften Reaktionen im Körper vernichtet, sondern der Körper wird auch gegen alle Verunreinigungen durch die materielle Natur immunisiert. Wenn eine epidemische Krankheit um sich greift, kann man durch einen antiseptischen Impfstoff vor dem Angriff einer solchen Epidemie geschützt werden. In ähnlicher Weise macht uns Nahrung, die zuerst Śrī Viṣṇu geopfert wurde, gegen alle materiellen Einwirkungen ausreichend immun, und jemand, der sich diese Handlungsweise angewöhnt hat, wird als Gottgeweihter bezeichnet. Deshalb kann ein Mensch im Kṛṣṇa-Bewußtsein, der nur Nahrung ißt, die Kṛṣṇa geopfert wurde, allen Reaktionen auf vergangene materielle Infektionen entgegenwirken, die den Fortschritt auf dem Pfad der Selbsterkenntnis behindern. Wer dies jedoch nicht tut, vergrößert nur die Anzahl seiner sündigen Handlungen, und dies führt dazu, daß sein nächster Körper dem eines Hundes oder Schweines gleicht; so ist er gezwungen, die Reaktionen auf all seine Sünden zu erleiden. Die materielle Welt ist voller Verunreinigungen, und jemand, der immun geworden ist, da er nur das prasādam des Herrn (zu Viṣṇu geopferte Speise) zu sich nimmt, ist vor diesen Angriffen sicher, wohingegen ein anderer, der kein prasādam zu sich nimmt, der Verunreinigung ausgesetzt ist.

Śrīla Baladeva Vidyābhūṣaṇa, význačný autor komentáře k Bhagavad-gītě, píše: ye indrādy-aṅgatayāvasthitaṁ yajñaṁ sarveśvaraṁ viṣṇum abhyarcya tac-cheṣam aśnanti tena tad deha-yātrāṁ sampādayanti, te santaḥ sarveśvarasya yajña-puruṣasya bhaktāḥ sarva-kilbiṣair anādi-kāla-vivṛddhair ātmānubhava-pratibandhakair nikhilaiḥ pāpair vimucyante. Nejvyšší Pán, Viṣṇu — známý pod jménem yajña-puruṣa, osobní příjemce všech obětí — je Pánem všech polobohů, kteří Mu slouží tak, jako různé údy těla slouží tělu jako celku. Polobozi, jako je Indra, Candra a Varuṇa, jsou dosazení správci řídící hmotné dění. Vedy dávají pokyny k obětím pro jejich uspokojení, aby nám pak tito polobozi s potěšením dodávali dostatek vzduchu, světla a vody, potřebných k růstu obilí. Když je uctíván Pán Kṛṣṇa, jsou tím uctíváni i polobozi, kteří jsou různými částmi Pánova těla; není tedy třeba je uctívat samostatně. Oddaní Pána, osoby vědomé si Kṛṣṇy, z toho důvodu nejprve obětují jídlo Kṛṣṇovi, a potom ho jedí — to je způsob, který dodává tělu duchovní výživu. Nejenže toto jednání zničí v těle reakce za dřívější hříšné činy, ale navíc ho učiní imunním vůči jakékoliv nákaze pocházející z hmotné přírody. Tak jako očkování chrání před nakažlivou nemocí, jídlo, které přijímáme poté, co bylo obětováno Pánu Viṣṇuovi, nás posílí tak, že budeme dostatečně odolní vůči hmotným vlivům. Ten, kdo je zvyklý jednat tímto způsobem, je oddaný Pána. Osoba vědomá si Kṛṣṇy, která jí pouze jídlo obětované Kṛṣṇovi, tedy může odvrátit všechny účinky své dřívější hmotné nákazy, stojící v cestě seberealizaci. Naopak ten, kdo tak nečiní, dále zvětšuje rozsah svého hříšného jednání a tím si připravuje příští tělo a podobu, jakou mají prasata a psi. Tak bude trpět následky všech hříchů. Hmotný svět je plný nákazy; ten, kdo nabyl odolnosti přijímáním Pánova prasādam (jídla obětovaného Viṣṇuovi), je ochráněn, zatímco ostatní nákaze podléhají.

Getreide und Gemüse sind die eigentlichen Nahrungsmittel, denn der Mensch ißt verschiedene Arten von Getreide, Gemüse, Früchten usw., und auch die Tiere fressen die Abfallprodukte des Getreides sowie Gemüse, Gras, Pflanzen usw. Menschen, die es gewohnt sind, Fleisch zu essen, sind letztlich ebenfalls von der Erzeugung von Pflanzen abhängig, um Tiere essen zu können. Daher sind wir letzten Endes auf das angewiesen, was auf den Feldern wächst, und nicht auf das, was in großen Fabriken produziert wird. Die Ernte auf den Feldern wiederum ist davon abhängig, ob ausreichend Regen fällt, und dieser Regen wird von Halbgöttern wie Indra, der Sonne und dem Mond beherrscht, die alle Diener des Herrn sind. Der Herr kann durch Opfer zufriedengestellt werden; deshalb wird jemand, der keine Opfer darbringt, Mangel leiden – so lautet das Gesetz der Natur. Daher müssen yajñas, besonders der für dieses Zeitalter vorgeschriebene saṅkīrtana-yajña, ausgeführt werden, um uns zumindest vor Nahrungsknappheit zu bewahren.

Obilí a zelenina jsou ve skutečnosti jídlem všech. Člověk jí různé druhy obilí, zeleniny, ovoce a podobně a zvířata žerou zbytky obilí a zeleniny, trávu a další rostliny. Lidé, kteří jsou navyklí jíst maso, tedy také nutně závisí na rostlinstvu. Z konečného hlediska jsme závislí na úrodě z polí, nikoliv na výrobě ve velkých továrnách. Pole dávají úrodu díky dostatku deště, který zajišťují polobozi, jako je Indra, bůh Slunce, bůh Měsíce a další. A ti všichni jsou služebníky Pána. Pána lze uspokojit oběťmi, a ten, kdo je nekoná, se následně ocitne v nouzi; to je zákon přírody. Konání yajñi — konkrétně saṅkīrtana-yajñi, která je stanovena pro tento věk — je tedy nutné přinejmenším proto, abychom se uchránili před nedostatkem potravy.