Skip to main content

Kapitola osmá

Capítulo 8

Bhakti-jóga    —    nejvyšší ze všech systémů jógy

Bhakti-yoga: O Supremo Sistema de Yoga

TEXT 14

Verso 14

tam imaṁ te pravakṣyāmi
yam avocaṁ purānaghe
ṛṣīṇāṁ śrotu-kāmānāṁ
yogam sarvāṅga-naipuṇam
tam imaṁ te pravakṣyāmi
yam avocaṁ purānaghe
ṛṣīṇāṁ śrotu-kāmānāṁ
yogam sarvāṅga-naipuṇam

Ó nejzbožnĕjší matko. Nyní ti vysvĕtlím pradávný systém jógy, který jsem již dříve popsal velkým mudrcům. Je účinný a po všech stránkách praktický.

Ó piedosíssima mãe, agora hei de explicar-te o antigo sistema de yoga, que expliquei anteriormente aos grandes sábios. Ele é útil e prático em todos os sentidos.

Pán si nevymýšlí nový druh jógy. Nĕkteří lidé nĕkdy prohlašují, že se stali inkarnací Boha a že vyjevili nový teologický aspekt Absolutní Pravdy. Zde však vidíme, že Samotný Kapila Muni, který je jako inkarnace Boha schopen vytvořit pro Svou matku nové učení, říká: „Vysvĕtlím ti pradávný systém jógy, který jsem kdysi vysvĕtlil mudrcům, neboť ho také chtĕli poznat.“ Naprosto dokonalý jógový systém je již popsán ve védských písmech, a proto není zapotřebí vymýšlet nový a svádĕt nevinné lidi. V současné dobĕ je v módĕ zavrhovat standardní jógový systém a hlásat nĕjaké výmysly ve jménu novĕ vynalezené jógy.

SIGNIFICADO—O Senhor não inventa um novo sistema de yoga. Às vezes, afirma-se que alguém se tornou uma encarnação de Deus e está expondo um novo aspecto teológico da Verdade Absoluta. Aqui, porém, observamos que, muito embora Kapila Muni seja o próprio Senhor e seja capaz de inventar uma nova doutrina para Sua mãe, Ele diz: “Agora vou explicar o antigo sistema que certa vez expliquei aos grandes sábios porque eles também estavam ansiosos por ouvir sobre ele.” Se já temos um processo absolutamente magnífico nas escrituras védicas, não há necessidade de inventar um novo sistema para desencaminhar o público inocente. Na atualidade, é moda rejeitar o sistema padrão e apresentar algo falso em nome de algum processo de yoga recém-inventado.

Nejvyšší jógový systém se týká duše. V současnosti je zvláštĕ v Americe populární hatha-jóga. Na hodiny hatha-jógy chodí vĕtšinou obézní ženy, které chtĕjí zhubnout a zlepšit si trávení. Lidé se zajímají o tuto gymnastickou jógu, ale skutečná jóga je ādhyātmika. Ādhyātmika znamená probuzení duše k jejímu přirozenému vĕdomí. Duše je puruša a její povinností je obnovit svůj zapomenutý vztah s Kršnou.

O sistema de yoga supremo e milenar pertence à alma. Hoje em dia, sobretudo nos Estados Unidos, o haṭha-yoga é muito popular. Ele agrada as mulheres acima do peso que frequentam as aulas a fim de emagrecer e manter seus aparelhos digestivos em ordem. Muita gente está interessada nesse tipo de yoga, que não passa de ginástica, mas o yoga verdadeiro é ādhyātmika. Ādhyātmika significa despertar a alma para sua posição correta. A alma é puruṣa, espírito, e é sua obrigação restabelecer sua relação perdida com Kṛṣṇa.

Kapiladéva říká, že kdysi vysvĕtlil tento systém jógy velkým mudrcům, ršim. To je metoda naslouchání, śravaṇa. Musíme velice toužit naslouchat, protože nasloucháním začíná duchovní život.

Nesta passagem, Kapiladeva diz que anteriormente Ele ensinou este sistema de yoga aos grandes ṛṣis, grandes sábios. Esse é o processo de śravaṇa, ouvir. Deve-se estar muito ávido por ouvir, pois a vida espiritual começa com o ouvir.

ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ
ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ

(Bhakti-rasāmṛta-sindu 1.2.234)

(Bhakti-rasāmṛta-sindu 1.2.234)

Šástry říkají, že Kršnu nemůžeme pochopit svými hmotnými smysly. Kršnovo jméno, podoba, vlastnosti, zábavy, příslušenství a sídlo jsou Jeho nedílnými součástmi. Realizace Kršny začíná nasloucháním a zpíváním Jeho jména. Potom následuje Jeho podoba. Naslouchání Jeho jménu a popisům Jeho vlastností a uctívání Jeho podoby jsou pro začínajícího oddaného naprosto nezbytné činnosti. Kršna nám Osobnĕ radí:

Portanto, afirma-se nos śāstras que não é possível apreciar ou compreender Kṛṣṇa através de nossos sentidos embotados e materiais. O nome, a forma, as qualidades, os passatempos, a parafernália e a morada de Kṛṣṇa são todos partes integrantes de Kṛṣṇa. Entretanto, compreender Kṛṣṇa começa com o ouvir e cantar de Seu nome. Depois, percebe-se Sua forma. Em geral, para o neófito, esses itens são essenciaisouvir Seu nome e qualidades, e ver e adorar Sua forma. Esta é a instrução pessoal de Kṛṣṇa:

man-manā bhava mad-bhakto
mad-yājī māṁ namaskuru
man-manā bhava mad-bhakto
mad-yājī māṁ namaskuru

„Neustále na Mne mysli, klaň se Mi a uctívej Mĕ.“ (Bhagavad-gítá 9.34)

“Ocupa tua mente em pensar sempre em Mim, torna-te Meu devoto, oferece-Me reverências e Me adora.” (Bhagavad-gītā 9.34)

Bhagaván Šrí Kršna je přítomen v chrámu jako Božstvo a za oddaného je považováno i malé dítĕ, které Mu přijde vzdát své poklony. Dítĕ nemá o tĕchto vĕcech ani ponĕtí, ale když se bude jen dívat na Božstvo, zpívat a tancovat, velice mu to prospĕje. Chrámy jsou určeny k tomu, aby každý mohl dostat příležitost udĕlat postupný pokrok ve vĕdomí Kršny.

Bhagavān Śrī Kṛṣṇa está presente na Deidade do templo, e se mesmo uma criança vem e Lhe oferece reverências, ela é considerada um devoto. Uma criancinha talvez não saiba nada, mas pelo simples fato de ver a Deidade, cantar e dançar, ela se beneficia. Os templos prestam-se a dar a todos a oportunidade de avançar em consciência de Kṛṣṇa passo a passo.

sv-alpam apy asya dharmasya
trāyate mahato bhayāt
sv-alpam apy asya dharmasya
trāyate mahato bhayāt

„Malý pokrok na této cestĕ může človĕka uchránit před nejvĕtším nebezpečím.“ (Bhagavad-gítá 2.40) I sebemenší úsilí na cestĕ bhakti nám bude ku prospĕchu. Uložíme-li do banky dva dolary, zůstanou na našem účtu a postupnĕ k nim budou přibývat úroky. Podobnĕ i sebemenší oddaná služba nepřijde nikdy nazmar. Nĕkdo třeba přijde do hnutí pro vĕdomí Kršny, nĕjaký čas slouží a pak poklesne. Všechna jeho služba však navždy zůstává na jeho kontĕ. Nikdy se neztratí. Vrátí-li se po čase k oddané službĕ, začne tam, kde minule přestal. To praví Bhagavad-gítá: (6.41):

“Um pequeno progresso neste caminho pode proteger a pessoa do mais perigoso tipo de medo.” (Bhagavad-gītā 2.40) Mesmo que avancemos apenas um pouco no caminho de bhakti, isso contará em nosso saldo positivo. Por exemplo, se depositamos apenas dois dólares em uma caderneta de poupança, eles permanecem em nossa conta e, com os juros, irão aumentar. Analogamente, mesmo que alguém realize apenas um pouco de serviço devocional, ele não perde nada. Talvez uma pessoa venha e junte-se a este movimento da consciência de Kṛṣṇa, preste algum serviço e, após algum tempo, caia. Entretanto, qualquer serviço que ela tenha prestado torna-se seu crédito permanente. Esse serviço nunca se perderá. Quando recomeçar, ela começará do ponto onde tinha parado. Essa é a instrução da Bhagavad-gītā (6.41):

śucīnāṁ śrīmatāṁ gehe
yoga-bhraṣṭo ’bhijāyate
śucīnāṁ śrīmatāṁ gehe
yoga-bhraṣṭo ’bhijāyate

„Neúspĕšný jogín se narodí buď ve zbožné, nebo aristokratické rodinĕ.“ Nedosáhneme-li dokonalosti v bhakti-józe, dostaneme další možnost v příštím životĕ. Jedno bengálské přísloví říká:

“O yogī malogrado nasce em uma família de pessoas virtuosas ou em uma família de rica aristocracia.” Desse modo, se o yogī não chega à perfeição de seu bhakti-yoga, ele recebe outra oportunidade na vida seguinte. Conforme diz um poema bengali:

śuci haya muci haya yadi kṛṣṇa tyaje
muci haya śuci haya yadi kṛṣṇa-bhaje
śuci haya muci haya yadi kṛṣṇa tyaje
muci haya śuci haya yadi kṛṣṇa-bhaje

Dokonce i ten, kdo se narodil v nízké rodinĕ (muci), je výše nežli bráhman (śuci) za předpokladu, že si je vĕdom Kršny, ale ten, kdo se narodil v bráhmanské rodinĕ a není si vĕdom Kršny, je nižší nežli šúdra. Dveře oddanosti jsou otevřené všem bez rozdílu. Kršna říká, že ten, kdo se Mu odevzdá, může bez ohledu na své postavení dosáhnout nejvyššího cíle.

Se alguém adota a consciência de Kṛṣṇa, mesmo que tenha nascido em uma família de sapateiros (muci), ele se torna superior a um brāhmaṇa (śuci). Todavia, se alguém nasce em uma família de brāhmaṇas e abandona a consciência de Kṛṣṇa, ele se torna um muci, um sapateiro. Logo, a porta da devoção está aberta para todos, para quem quer que seja. O próprio Kṛṣṇa diz que, a despeito da posição da pessoa, se ela se refugia em Kṛṣṇa, pode alcançar o destino supremo.

māṁ hi pārtha vyapāśritya
ye ’pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te ’pi yānti parāṁ gatiṁ
māṁ hi pārtha vyapāśritya
ye ’pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te ’pi yānti parāṁ gatiṁ

„Ó synu Prthy, všichni, kdo se ke Mnĕ uchýlí, byť i nižšího rodu    —    ženy, vaišjové (obchodníci) a šúdrové (dĕlníci)    —    mohou dosáhnout nejvyššího cíle.“ (Bhagavad-gítá 9.32) Šukadéva Gósvámí říká:

“Ó filho de Pṛthā, aqueles que se refugiam em Mim, mesmo que sejam de nascimento inferioras mulheres, os vaiśyas [mercadores], bem como os śūdrās [trabalhadores braçais] podem alcançar o destino supremo.” (Bhagavad-gītā 9.32) E Śukadeva Gosvāmī diz:

kirāta-hūṇāndhra-pulinda-pulkaśā
ābhīra-śumbhā yavanāḥ khasādayaḥ
ye ’nye ca pāpā yad-apāśrayāśrayāḥ
śudhyanti tasmai prabhaviṣṇave namaḥ
kirāta-hūṇāndhra-pulinda-pulkaśā
ābhīra-śumbhā yavanāḥ khasādayaḥ
ye ’nye ca pāpā yad-apāśrayāśrayāḥ
śudhyanti tasmai prabhaviṣṇave namaḥ

„Hluboce se klaním Nejvyššímu Pánu, díky Jehož svrchované moci se mohou i Kirátové, Húnové, Ándhrové, Pulindové, Pulkašové, Ábhírové, Šumbhové, Javanové, Khasové a ostatní národy navyklé hříšným činnostem očistit pod vedením Jeho ryzího oddaného.“ (Šrímad-Bhágavatam 2.4.18) Vĕdomí Kršny je všezahrnující. Každý človĕk má nĕjaké povinnosti, ať už je bráhman, kšatrija, vaišja nebo šúdra, a chce-li se vĕnovat vĕdomí Kršny, nemusí jich zanechávat. Človĕk nic neztrácí, i když nedosáhne dokonalosti a poklesne. Co však získá ten, který vykonává své povinnosti (sva-dharma), ale není si vĕdom Kršny? Nic. Kapiladéva vysvĕtluje, že ten, kdo se vydá cestou bhakti-jógy, ve skutečnosti nikdy nepoklesne. Bhakti bude nadále pokračovat, i když človĕk dočasnĕ poklesne. Narodí se v zámožné rodinĕ nebo v rodinĕ učených bráhmanů a dostane další možnost. Důsledné plnĕní bráhmanských povinností potĕší Pána Višnua stejnĕ jako svĕdomité plnĕní povinností kšatriji nebo šúdry. Není nutné mĕnit své postavení. V Bhagavad-gítĕ (18.46) Kršna říká, že každý může dosáhnout dokonalosti při svém zamĕstnání:

“Os Kirātas, os Hūṇas, os Āndhras, os Pulindas, os Pulkaśas, os Ābhīras, os Śumbhas, os Yavanas, os membros das raças de Khasa e até mesmo outros que se entregam a atos pecaminosos, podem se purificar abrigando-se nos devotos do Senhor, porque Ele é o poder supremo. Ofereço-Lhe, portanto, minhas respeitosas reverências.” (Śrīmad-Bhāgavatam 2.4.18) A consciência de Kṛṣṇa é tão completa que é todo-abrangente. Todos possuem um dever ocupacional como brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya ou śūdra, mas ninguém precisa abandonar seu dever ocupacional para adotar a consciência de Kṛṣṇa. E se alguém adota a consciência de Kṛṣṇa, mas não atinge a perfeição, o que ele perdeu? Mesmo que ele caia, não há perda alguma. Por outro lado, se um homem realiza seus deveres perfeitamente (sva-dharma), mas não é consciente de Kṛṣṇa, o que ele ganha? Na verdade, não há ganho algum. Kapiladeva explica que, uma vez que a pessoa adote o caminho de bhakti-yoga, ela de fato nunca cai. Uma vez iniciado, bhakti-yoga continua, mesmo que o praticante caia temporariamente. Ele recebe outra oportunidade na vida seguinte, nascendo em uma boa família, seja em uma família rica, seja em uma família erudita, seja em uma família de brāhmaṇas. Se alguém executa seus deveres como brāhmaṇa, Viṣṇu ficará muito satisfeito, e se outrem executa seus deveres perfeitamente, como um kṣatriya ou śūdra, Viṣṇu também ficará muito satisfeito. Ninguém precisa mudar de posição. Na Bhagavad-gītā (18.46), Śrī Kṛṣṇa diz que todo homem pode se tornar perfeito seguindo suas próprias qualidades de trabalho:

yataḥ pravṛttir bhūtānāṁ
yena sarvam idaṁ tatam
sva-karmaṇā tam abhyarcya
siddhiṁ vindati mānavaḥ
yataḥ pravṛttir bhūtānāṁ
yena sarvam idaṁ tatam
sva-karmaṇā tam abhyarcya
siddhiṁ vindati mānavaḥ

„Uctíváním Pána, Jenž je zdrojem všech bytostí a který vším prostupuje, může človĕk dosáhnout dokonalosti, koná-li svou vlastní povinnost.“ Višnua potĕší, když lidé svĕdomitĕ plní své povinnosti kšatriji, vaišji, šúdry... Smyslem práce je potĕšit Višnua. Lidé na to naneštĕstí zapomnĕli. Varnášrama-dharma, védský společenský systém, poskytuje lidem možnost zdokonalit své životy tím, že potĕší Višnua. V tomto vĕku Kali však varnášrama-dharma upadla v zapomnĕní, a proto Čaitanja Maháprabhu dal podmínĕným duším uvĕznĕným v hmotném svĕtĕ Svou milost v podobĕ mahá-mantry.

“Prestando adoração ao Senhor, que é a fonte de todos os seres e que é onipenetrante, o homem pode atingir a perfeição através da execução de seu próprio trabalho.” Logo, se um homem executa seus deveres como um perfeito kṣatriya, vaiśya, śūdra ou o que quer que seja, Viṣṇu ficará satisfeito. O propósito do trabalho é satisfazer a Viṣṇu. Infelizmente, todo o mundo esqueceu esse fato. Varṇāśrama-dharma, o sistema social védico, é, portanto, muito importante, já que se destina a dar aos seres humanos uma oportunidade de aperfeiçoar suas vidas satisfazendo a Kṛṣṇa. Infelizmente, o varṇāśrama-dharma se perdeu nesta era. Caitanya Mahāprabhu, portanto, somente para dar alívio às degeneradas almas condicionadas desta era de Kali, deu-nos o mahā-mantra.

harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā

„V tomto vĕku hádky a pokrytectví vede k vysvobození pouze zpívání svatého jména Pána. Není jiné cesty. Není jiné cesty. Není jiné cesty.“ (Brhan-náradíja Purána) V tomto vĕku však není možné obnovit dokonalý varnášramský systém. Lidé jsou pokleslí, rozrušení a zmatení.

“Nesta era de desavenças e hipocrisia, o único meio de liberação é cantar o santo nome do Senhor. Não há outra maneira. Não há outra maneira. Não há outra maneira.” (Bṛhan-nāradīya Purāṇa) Embora possamos tentar reviver o sistema varṇāśrama perfeito, isso não é possível nesta era. Todos são caídos, perturbados e desventurados:

prāyeṇālpāyuṣaḥ sabhya
kalāv asmin yuge janāḥ
mandāḥ sumanda-matayo
manda-bhāgyā hy upadrutāḥ
prāyeṇālpāyuṣaḥ sabhya
kalāv asmin yuge janāḥ
mandāḥ sumanda-matayo
manda-bhāgyā hy upadrutāḥ

„Vĕz, ó učený, že v tomto železném vĕku žijí lidé jen krátkou dobu. Jsou nesnášenliví, leniví, špatnĕ vedení a nešťastní a nade vše jsou stále rozrušení.“ (Šrímad-Bhágavatam 1.1.10) V tomto vĕku bude nedostatek vláhy a nedostatek jídla a vláda bude vymáhat na lidech stále vĕtší danĕ. Všechny příznaky Kali-jugy jsou popsány ve Šrímad-Bhágavatamu. Lidé budou tak znechuceni, že nakonec opustí své ženy a dĕti a odejdou do lesů. Jak je možné obnovit poklidnou varnášramskou společnost, když jsou dnes lidé tak uštvaní? Je to zkrátka nemožné. Proto se doporučuje bhakti-jóga    —    zpívání Haré Kršna mahá-mantry. Cílem bhakti-jógy je uspokojit Višnua. Yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyaiḥ: Višnu, Kršna Samotný, přišel jako Čaitanja Maháprabhu, aby nás učil sankírtan. V současnosti je velice populární vymýšlet nové náboženské systémy, ale Kapiladéva, stejnĕ jako Kršna, nevytváří nic nového. Tento systém není nijak nový, je naopak velmi starý (purā). Kršna říká totéž v Bhagavad-gítĕ (4.2): evaṁ paramparā-prāptam imaṁ rājarṣayo viduḥ. „Takto byla tato nejvyšší vĕda předávána posloupností duchovních učitelů a takto ji přijali svatí králové.“ Kršna ani Kapila neučí nic nového. Opakují stejné poselství, protože časem se toto poznání ztratilo. Ardžuna se zeptal: „Proč to říkáš mnĕ? Proč ne nĕkomu jinému?“ Šrí Kršna odpovĕdĕl: bhakto 'si me sakhā ceti. „Protože jsi Můj oddaný a Můj přítel.“ (Bhagavad-gítá 4.3)

“Ó sábio, nesta férrea era de Kali, os homens têm vida curta. São briguentos, preguiçosos, desorientados, azarentos e, acima de tudo, sempre perturbados.” (Śrīmad-Bhāgavatam 1.1.10) Nesta era, haverá escassez de chuva e de alimento, e o governo roubará a renda do povo através de impostos muito altos. Todas essas características de Kali-yuga são descritas no Śrīmad-Bhāgavatam. As pessoas ficarão tão desgostosas que, subitamente, deixarão esposa e filhos e partirão para a floresta. Como se pode reviver o pacífico sistema de varṇāśrama-dharma nesta era, quando o mundo inteiro vive tão atormentado? É quase impossível. Portanto, deve-se adotar o sistema de bhakti-yoga, o cantar do mahā-mantra Hare Kṛṣṇa. Todo o objetivo do bhakti-yoga é satisfazer a Viṣṇu. Yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyaiḥ: Viṣṇu, Kṛṣṇa, apareceu pessoalmente como Caitanya Mahāprabhu para nos ensinar o processo de saṅkīrtana. Hoje em dia, é moda inventar um novo sistema de religião, mas Kapiladeva, como Kṛṣṇa, não inventa nada novo. Este sistema não é novo, mas sim muito antigo (purā). Kṛṣṇa também diz o mesmo na Bhagavad-gītā (4.2), evaṁ paramparā-prāptam imaṁ rājarṣayo viduḥ: “Esta ciência suprema foi então recebida através da corrente de sucessão discipular, e os reis santos compreenderam-na dessa maneira.” Logo, Kṛṣṇa e Kapiladeva não estão ensinando nada novo. Estão apenas repetindo a mesma mensagem, pois, com o decorrer do tempo, o conhecimento se perdera. Arjuna pergunta: “Por que estás me dizendo isto? Por que não a outra pessoa?” Śrī Kṛṣṇa responde que bhakto ’si me sakhā ceti: “Porque és Meu devoto bem como Meu amigo.” (Bhagavad-gītā 4.3)

Pouze oddaný, bhakta, může skutečnĕ poznat vĕdu o bhakti-józe. Poznat Bhagavad-gítu znamená poznat Kršnu. Tyto informace nám poskytuje pouze bhakti-sampradája a žádná jiná škola. Proto Kršna říká v Bhagavad-gítĕ (18.55): bhaktyā mām abhijānāti. Chceme-li opravdu porozumĕt Kršnovi a našemu vztahu k Nĕmu, musíme jít cestou bhakti. Sánkhja-jóga, jak ji vysvĕtlil Pán Kapiladéva, je bhakti-jóga.

Logo, sem ser um bhakta, um devoto de Kṛṣṇa, ninguém pode de fato compreender a ciência de bhakti-yoga. Compreender a Bhagavad-gītā significa compreender Kṛṣṇa. Toda esta informação é explicada apenas no bhakti-sampradāya, e em nenhuma outra escola. Por isso, Kṛṣṇa diz na conclusão da Bhagavad-gītā (18.55) que bhaktyā mām abhijānāti: quem deseja realmente compreender Kṛṣṇa e sua relação com Ele, deve adotar este processo de bhakti-yoga. Bhakti-yoga, como o Senhor Kapiladeva explicou, é sāṅkhya-yoga.

Kapiladéva zde říká:

O Senhor Kapiladeva afirma neste verso:

tam imaṁ te pravakṣyāmi
yam avocaṁ purānaghe
tam imaṁ te pravakṣyāmi
yam avocaṁ purānaghe

Anaghe znamená bezhříšný. Slovo agha označuje předešlé hříchy a an znamená „bez“. Pokud nejsme zbaveni hříchů, nebudeme schopni pochopit vĕdomí Kršny. Yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpam: Človĕk může začít s vĕdomím Kršny jen tehdy, je-li zcela zbaven všech hříšných reakcí. Řekneme si: „To bude ale trvat nĕjakou dobu. Nemohu se zbavit hříšných reakcí přes noc.“ Na to Kršna odpovídá: „Ne, ne. Je to možné v okamžiku. Odevzdej se Mi a Já tĕ ochráním před všemi hříchy.“ Odevzdáním se Kršnovi začíná náš duchovní život.

A palavra anaghe se refere a alguém sem pecados. A palavra agha se refere a pecados passados, e an significa “sem”. Logo, não pode compreender a consciência de Kṛṣṇa quem não está livre do pecado. Yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpam: a pessoa pode ater-se à consciência de Kṛṣṇa apenas quando está completamente livre de todas as reações pecaminosas. Talvez alguém diga: “Isso levará tempo. Não posso me libertar das reações pecaminosas da noite para o dia.” Kṛṣṇa, contudo, diz: “Não, não. Isso pode ser feito agora mesmo. Apenas renda-se a Mim, e Eu absolverei você de todos os pecados.” Assim, pelo simples método de render-se a Kṛṣṇa, nossa vida espiritual começa.

Musíme pochopit, že za své hříšné skutky dostáváme různá tĕla. Abychom mohli splnit svou povinnost, dostali jsme lidskou životní podobu. Bahūnāṁ janmanām ante. Toto tĕlo jsme dostali po dlouhém vývoji a poskytuje nám velkou příležitost. Naróttam dás Thákur zpívá: hari hari viphale janama goṅāinu. „Můj drahý Pane Kršno, jenom jsem ztrácel čas.“ Proč?

Temos de compreender que recebemos diferentes corpos devido a nossas ações pecaminosas. Agora recebemos uma oportunidade de executar nosso dever na forma humana. Bahūnāṁ janmanām ante. Recebemos este corpo através do processo evolutivo, e esta forma humana é uma grande oportunidade. Narottama Dāsa Ṭhākura canta: hari hari viphale janama goṅāinu: “Meu querido Senhor Kṛṣṇa, simplesmente desperdicei meu tempo.” Por quê?

manuṣya janama pāiyā, rādhā-kṛṣṇa nā bhajiyā,
jāniyā śuniyā viṣa khāinu
manuṣya janama pāiyā, rādhā-kṛṣṇa nā bhajiyā,
jāniyā śuniyā viṣa khāinu

„Narodil jsem se v lidské životní podobĕ, která je určena k poznání Kršny, ale nevyužil jsem této možnosti a ztrácel jsem čas. Dĕlal jsem všechno možné, ale neuctíval jsem Rádhu a Kršnu, a tak jsem vĕdomĕ pil jed.“ Vypít vĕdomĕ jed znamená spáchat sebevraždu a nevyužít lidské životní podoby je nĕco podobného. Nepoznáme-li v tomto životĕ Kršnu, pijeme vĕdomĕ jed. Hmotný život je jako plápolající lesní požár. Jíst, spát, mít pohlavní styk a bránit se    —    to jsou hlavní činnosti v hmotném svĕtĕ. Když se budeme vĕnovat pouze tĕmto vĕcem, naše srdce bude neustále v ohni, jako bychom vypili jed. Jak se můžeme vyléčit?

“Porque recebi esta forma de vida humana, que se destina a compreender Kṛṣṇa, mas, mesmo assim, desperdicei meu tempo, sem aproveitar esta oportunidade. Fiz de tudo, menos adorar Rādhā-Kṛṣṇa. Portanto, tomei veneno deliberadamente.” Quando um homem toma veneno deliberadamente, ele comete suicídio. E não tirar proveito da forma humana é algo semelhante. Se não compreendermos Kṛṣṇa nesta vida, estamos tomando veneno conscientemente. Esta vida material é tal qual uma floresta em chamas. Comer, dormir, acasalar-se e defender-se são as principais atividades materiais. Quando nos ocupamos apenas com esses afazeres, nossos corações ardem constantemente, como se tivéssemos tomado veneno. Como podemos nos curar?

golokera prema-dhana, hari-nāma-saṅkīrtana,
rati nā janmila kene tāya
golokera prema-dhana, hari-nāma-saṅkīrtana,
rati nā janmila kene tāya

„Můj drahý Pane, dal jsi nám lék v podobĕ hari-náma-sankírtanu, zpívání Haré Kršna, ale já jsem takový nešťastník, že mĕ Tvá svatá jména nepřitahují.“

“Meu querido Senhor, entregaste-nos o remédio de hari-nāma-saṅkīrtana, o cantar de Hare Kṛṣṇa. Infelizmente, não sinto atração por Seus santos nomes.” Também está dito:

vrajendra-nandana yei, śacī-suta haila sei,
balarāma haila nitāi
vrajendra-nandana yei, śacī-suta haila sei,
balarāma haila nitāi

„Kršna přišel jako Šrí Čaitanja Maháprabhu, syn matky Sačí, a Balaráma přišel jako Nitjánanda.“ Proč přišli? Aby vysvobodili všechny druhy hříšníků zpíváním Haré Kršna. Důkazem je to, že Šrí Čaitanja Maháprabhu a Nitjánanda Prabhu vysvobodili i Džagáie a Mádháie. Dnes jsou všichni jako Džagái a Mádhái. Všichni jsou opilí a šílí po sexu. Milostí Čaitanji Maháprabhua se nyní vysvobodí stovky a tisíce Džagáiů a Mádháiů. To vše díky jedinému léku    —    Haré Kršna mahá-mantře. Je to dokonalá jóga    —    není to nic novĕ vymyšleného. Pouze přijímáme Kršnova slova tak, jak jsou. Šrí Kršna popsal Své oddané:

“Kṛṣṇa apareceu agora como Śrī Caitanya Mahāprabhu, o filho de mãe Śacī. E Balarāma veio como o Senhor Nityānanda.” Qual a atividade dEles? Eles estão libertando todas as espécies de homens pecaminosos através do simples cantar de Hare Kṛṣṇa. E qual é a prova disso? A prova é que Śrī Caitanya Mahāprabhu e Nityānanda Prabhu libertaram os pecaminosos Jagāi e Mādhāi. Atualmente, todos são como Jagāi e Mādhāi, pois todos vivem embriagados e loucos atrás de prazer sexual. Agora, pela graça de Caitanya Mahāprabhu, milhares de Jagāis e Mādhāis estão se liberando. É este remédio poderoso, este mahā-mantra Hare Kṛṣṇa, que está fazendo isso. É o sistema de yoga perfeito. Este processo não é inventado, e não criamos nada. Nossa posição restringe-se apenas a aceitar as palavras de Kṛṣṇa como elas são. O próprio Śrī Kṛṣṇa define Seu devoto desta maneira:

satataṁ kīrtayanto māṁ
yatantaś ca dṛḍha-vratāḥ
namasyantaś ca māṁ bhaktyā
nitya-yuktā upāsate
satataṁ kīrtayanto māṁ
yatantaś ca dṛḍha-vratāḥ
namasyantaś ca māṁ bhaktyā
nitya-yuktā upāsate

„Tyto velké duše Mĕ neustále velebí, s velkou odhodlaností se snaží, klaní se přede Mnou a nepřetržitĕ Mĕ s oddaností uctívají.“ (Bhagavad-gítá 9.14)

“Sempre cantando Minhas glórias, esforçando-se com muita determinação, prostrando-se diante de Mim, estas grandes almas adoram-Me perpetuamente com devoção.” (Bhagavad-gītā 9.14)

Nemusíme být příliš učení. Musíme mít jen Pánovo požehnání. Díky Jeho požehnání budeme moci následovat Jeho pokyny a získáme poznání. Jen se musíme zapojit do tohoto hnutí pro vĕdomí Kršny na základĕ Bhagavad-gíty. Když trochu pokročíme, můžeme číst Šrímad-Bhágavatam. Čaitanja Maháprabhu dal možnost všem v podobĕ Svého sankírtanového hnutí. Bez vĕdomí Kršny je celý svĕt v temnotĕ a lidé jsou v tomto vĕku tak otupĕlí, že ani nevĕdí, jak se od sebe liší mukti (osvobození) a bandha (připoutanost). Když človĕk neví, jaký je mezi nimi rozdíl, není lepší než zvíře.

Não precisamos ser muito eruditos. O único requisito é que recebamos as bênçãos do Senhor. As bênçãos do Senhor nos capacitarão a tornarmo-nos eruditos e a seguirmos Suas instruções. Temos apenas de aderir a este movimento da consciência de Kṛṣṇa baseando-nos na Bhagavad-gītā. Quando avançamos um pouco mais, podemos ler o Śrīmad-Bhāgavatam. O próprio Caitanya Mahāprabhu abriu o caminho com este movimento de saṅkīrtana. O mundo inteiro está em escuridão devido à falta de consciência de Kṛṣṇa, e, nesta era, as pessoas são tão obtusas que nem mesmo conhecem a diferença entre mukti (liberação) e bandha (cativeiro). Se um ser humano não conhece tal diferença, ele não é melhor que um animal.

V současné dobĕ jsme ovládáni gunami (kvalitami přírody)    —     sattva-gunou, radžo-gunou a tamo-gunou. Z tĕchto tří gun je nejlepší sattva-guna, kvalita dobra. Pravdomluvnost a sebevláda jsou charakterové rysy bráhmana, který je v kvalitĕ dobra. Ovládá svou mysl a smysly a je velice snášenlivý a skromný. Má plné poznání a ví, jak ho prakticky použít v životĕ. Má pevnou víru v autoritu Véd, což je vlastnost zvaná āstikyam. Čaitanja Maháprabhu vysvĕtlil rozdíl mezi nāstikyam a āstikyam. Človĕku, který nevĕří Védám, se říká nāstika. Čaitanja Maháprabhu říkal: veda nā māniyā bauddha haya ta 'nāstika (Čaitanja-čaritámrta, Madhja 6.168). Pán Buddha popíral autoritu Véd, ale Jeho posláním bylo zastavit zabíjení zvířat. Védy doporučují zvířecí obĕti, a proto musel Buddha zavrhnout Védy, aby tomuto zabíjení zvířat zabránil. Zvířecí obĕť není možné v tomto vĕku provádĕt, protože již nejsou kvalifikovaní bráhmani. Inteligentní lidé vĕdí, že v tomto vĕku nemůže být taková obĕť úspĕšnĕ provedena, protože nikdo nedokáže recitovat mantry, které dokáží obĕtovanému zvířeti dát mladé tĕlo. Při správnĕ provedené obĕti vyjde obĕtované zvíře z ohnĕ v mladém tĕle. Taková obĕť již dnes není možná, avšak sankírtana-jadžňu může dĕlat každý. Tato jadžňa neboli obĕť, zvláštĕ určená pro tento vĕk, spočívá ve zpívání Haré Kršna mahá-mantry: Hare Kṛṣṇa Hare Kṛṣṇa Kṛṣṇa Kṛṣṇa Hare Hare    /    Hare Rāma Hare Rāma Rāma Rāma Hare Hare. Výsledkem této jadžni je ceto-darpaṇa-mārjanam    —    očištĕní mysli. Když je mysl očištĕna, automaticky následuje osvobození.

No momento, estamos sob o domínio dos três guṇas, ou modos da natureza material – sattva-guṇa, rajo-guṇa e tamo-guṇa. Dentre esses três guṇas, sattva-guṇa, o modo da bondade, é o melhor. O brāhmaṇa, caracterizado pelo modo da bondade, é veraz e autocontrolado. Ele controla a mente e os sentidos e é muito tolerante e simples. Possui conhecimento completo e sabe como aplicar esse conhecimento na vida. Tem fé completa na autoridade dos Vedas, uma qualidade chamada āstikyam. Caitanya Mahāprabhu explicou a diferença entre nāstikyam e āstikyam. De acordo com a compreensão védica, quem não acredita nos Vedas é chamado de nāstika. Caitanya Mahāprabhu diz: veda nā māniyā bauddha haya ta’ nāstika. (Caitanya-caritāmṛta, Madhya 6.168) O senhor Buddha desafiou a autoridade védica, mas Sua missão era parar a matança de animais. Nos Vedas, há certas passagens que recomendam o sacrifício de animais, e, para impedir a matança de animais, o senhor Buddha rejeitou os Vedas. Tal sacrifício não é possível nesta era, pois não há brāhmaṇas qualificados para realizá-lo. Aqueles que são inteligentes sabem que tal sacrifício não pode ser bem-sucedido nesta era, visto que ninguém conhece os mantras apropriados, capazes de proporcionar ao animal velho um corpo novo. Quando se realiza bem um sacrifício, o animal velho é sacrificado e ele surge do fogo em um corpo novo. Isso não é possível nesta era, mas o que é, sim, possível é o saṅkīrtana-yajña, o cantar do mahā-mantra Hare Kṛṣṇa. Este é o yajña, ou sacrifício, especialmente destinado para esta era. Só precisamos cantar Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Por realizar este yajña, o resultado será ceto-darpaṇa-mārjanamo espelho da mente será limpo. Quando o espelho da mente está limpo, a pessoa automaticamente se libera.

Hlavní osou podmínĕného i osvobozeného života je vĕdomí. Proto doporučujeme vĕdomí Kršny, které přináší osvobození z opakovaného rození a smrti. Lidé jsou dnes bohužel již tak otupĕlí, že nemají ani představu, jak může být kolobĕh rození a smrti zastaven. Myslí si, že rození a smrt nelze zastavit. Přiznávají to dokonce i slavní vĕdci. V Bhagavad-gítĕ nám Kršna říká, že bychom mĕli mít neustále na pamĕti čtyři utrpení: rození, nemoc, stáří a smrt. Když s nimi skoncujeme, jsme vysvobozeni. Vyžaduje to však očistu našeho vĕdomí: musíme myslet na Kršnu. Hnutí pro vĕdomí Kršny nám dává možnosti, abychom na Kršnu mohli neustále myslet. Kršna je Nejvyšší Osobnost Božství, Kršna je osoba. Když Ardžuna realizoval Kršnu, oslovil Ho slovem puruṣam. Bůh je puruša, muž. Puruṣa znamená „poživatel“ a prakṛti znamená „užívaná“. Vše slouží k požitku svrchovanému purušovi. I my jsme ve skutečnosti prakṛti, nejsme puruṣa. Lidské tĕlo je pouze māyā, iluze. Myslíme si, že jsme purušové, ale ve skutečnosti jsme užíváni. Muž si myslí, že je poživatel, a snaží se napodobovat purušu, ale ve skutečnosti je prakrti. Následkem toho je vržen do hmotného svĕta. Živá bytost dostává různá tĕla, protože si chce užívat hmotného svĕta a je poutána ke třem gunám. Pod vlivem kvality dobra človĕk dostane tĕlo bráhmana, které je relativnĕ dobré, protože umožňuje porozumĕt Bohu. V kvalitĕ vášnĕ a nevĕdomosti nikdo nedokáže pochopit, kdo je Bůh. Když človĕk žije v kvalitĕ dobra, přinese mu to i hmotné výhody: může být povýšen na vyšší planety. Ale ani na nejvyšší planetĕ v hmotném vesmíru, Brahmalóce, nenajdeme dokonalost. I tam nás čekají čtyři utrpení hmotné existence: rození, nemoc, stáří a smrt. Brahmá se také musí narodit a zemřít. Ve Védách stojí, že Brahmá se rodí na lotosovém kvĕtu vyrůstajícím z Višnuova břicha. Tak se Brahmá narodil, a když zemře, nastane konec celého vesmírného projevu.

Consciência é o princípio mais importante, seja para a vida condicionada, seja para a vida liberada. Estamos, portanto, propondo a consciência de Kṛṣṇa, que significa liberação de repetidos nascimentos e mortes. Infelizmente, nesta era, todos são tão tolos que não fazem ideia de como é possível parar o nascimento e a morte. Eles acham que não é possível parar o nascimento e a morte; até cientistas famosos pensam assim. Entretanto, na Bhagavad-gītā, Śrī Kṛṣṇa diz que devemos sempre manter em mente as quatro condições de sofrimento, a saber, nascimento, velhice, doença e morte. Quando formos capazes de dar fim a elas, estaremos liberados. Basta limparmos nossa consciência através do processo de pensar em Kṛṣṇa. O objetivo deste movimento da consciência de Kṛṣṇa é manter nossa mente sempre em Kṛṣṇa. Kṛṣṇa é a Suprema Personalidade de Deus e é uma pessoa. Quando Arjuna conseguiu compreender quem era Kṛṣṇa, ele o chamou de puruṣam. Deus é puruṣa, masculino, e não feminino. Puruṣa significa “o desfrutador”, e prakṛti significa “o desfrutado”. Tudo é desfrutado pelo puruṣa supremo. Também se afirma que nós, na verdade, somos prakṛti, e não puruṣa. A roupa humana não passa de māyā, ilusão. Pensamos que somos puruṣa, o desfrutador, mas, na verdade, somos os desfrutados. Um homem, pensando em desfrutar, tenta imitar o puruṣa, mas, na verdade, ele é prakṛti. Como consequência, ele é lançado neste mundo material. Porque o ser vivo deseja desfrutar o mundo material e se deixa apegar aos três guṇas, ele recebe diferentes tipos de corpos. Alguém que está no modo da bondade recebe o corpo de um brāhmaṇa erudito. Isso é, de certa forma, elevado, pois ele pode compreender aos poucos quem é Deus. Nos modos da paixão e ignorância, ninguém pode compreender Deus. Além disso, do ponto de vista material, se a pessoa está situada no modo da bondade, ela pode elevar-se a sistemas planetários superiores. No entanto, mesmo que alcance Brahmaloka, o planeta mais elevado do mundo material, ela de fato ainda não alcançou a perfeição. Na verdade, não há benefício, porque, mesmo em Brahmaloka, estão presentes os quatro sofrimentos da existência material: nascimento, velhice, doença e morte. O senhor Brahmā também morre e nasce. A partir das escrituras védicas, aprendemos que o senhor Brahmā nasceu da flor de lótus gerada do umbigo de Viṣṇu. Dessa maneira, ele teve de nascer, e, quando o senhor Brahmā morrer, toda a manifestação cósmica material se acabará. Assim como o senhor Brahmā submete-se a nascimento, velhice, doença e morte, também uma minúscula formiga ou inseto submete-se ao mesmo processo. O ponto é que a entidade viva tem de se libertar deste cativeiro porque ela é eterna por natureza. De acordo com a Bhagavad-gītā, a entidade viva de fato nunca nasce nem nunca morre. Na jāyate mriyate vā kadācit: “Para a alma, nunca há nascimento nem morte.” (Bhagavad-gītā 2.20)

Zrození, nemoc, stáří a smrt čeká jak na Brahmu, tak i na mravence. Živá bytost se musí zbavit tĕchto pout, protože je svou povahou vĕčná. Podle Bhagavad-gíty se jí ve skutečnosti rození ani smrt netýká. Na jāyate mriyate vā kadācit: „Duše se nerodí, ani nikdy neumírá.“ (Bhagavad-gítá 2.20) Pouze tĕlo je odsouzeno k zániku, ať už se jedná o tĕlo Brahmy nebo nepatrného mravence. Když nĕkdo žije miliony let, ještĕ to neznamená, že je nesmrtelný. Život Brahmy trvá miliony pozemských let, ale přesto se nevyhne smrti. To je podmínĕný život. Mĕli bychom dokonale poznat védská písma velkých mudrců jako Bhagavána Kapiladévy a Bhagavána Šrí Kršny, abychom se vysvobodili z kolobĕhu rození a smrti.

É o corpo que está destinado a morrer, quer seja o corpo do senhor Brahmā, quer o de uma formiguinha. Ninguém deve pensar que se liberou só porque pode viver milhões e milhões de anos. A vida do senhor Brahmā dura milhões de anos terrestres. Ainda assim, ele também está sujeito ao nascimento e à morte. Assim é a vida condicionada. Devemos tirar proveito do conhecimento perfeito apresentado pelas escrituras védicas, pelos grandes ṛṣis e por Bhagavān Kapiladeva, bem como por Bhagavān Śrī Kṛṣṇa, para nos libertarmos do ciclo de nascimentos e mortes.

Obdržet vĕdomí Kršny znamená obdržet svĕtlo. Zvláštĕ v západních zemích můžeme vidĕt, že lidé jsou již vyčerpáni materialistickým způsobem života. My, živé bytosti, jsme svou přirozeností svobodní    —    rození, nemoc, stáří a smrt se nás ve skutečnosti nedotýkají. Jelikož jsme částečkami Kršny, Nejvyššího Pána, jak by tyto vĕci na nás mohly mít vliv? Kršna je sac-cid-ānanda-vigraha a všechny Jeho nedílné části jsou téže povahy. Kvalitativnĕ jsme tedy Bohu rovni; nevyrovnáme se Mu jen kvantitou. Proč bychom mĕli trpĕt při rození a smrti? V předcházejícím verši Kapiladéva říká: yoga ādhyātmikaḥ puṁsāṁ mato niḥśreyasāya. Duše je uvĕznĕna v tĕle a dokonalá jóga znamená vysvobodit duši z tĕlesného vĕzení, kterým je sužováno. Jak je možné takového dokonalého stavu jógy dosáhnout? To vysvĕtluje Pán Kapila v následujícím verši: rataṁ vā puṁsi muktaye. Jestliže se naše vĕdomí upne na Kršnu, budeme osvobozeni.

Receber consciência de Kṛṣṇa significa receber luz. As pessoas estão saturadas do modo de vida materialista, sobretudo no Ocidente. Agora o movimento da consciência de Kṛṣṇa está dando vida nova à sociedade ocidental. Por natureza, nós, seres vivos, somos liberados. Estão fora de cogitação nascimento, morte, velhice e doença. Visto que somos partes integrantes de Kṛṣṇa, o Senhor Supremo, como é possível que existam tais coisas para nós? Kṛṣṇa é sac-cid-ānanda-vigraha, e, por sermos partes integrantes de Kṛṣṇa, também somos da mesma natureza. Somos iguais em qualidade, mas não em quantidade. Por que, então, deveríamos sofrer as dores excruciantes da morte? Portanto, no verso anterior, Kapiladeva instruiu: yoga ādhyāmikaḥ puṁsāṁ mato niḥśreyasāya. A alma está aprisionada no corpo, e o processo perfeito de yoga é aquele que salva a alma do confinamento corpóreo e dos quatro sofrimentos que afligem o corpo. Como se pode alcançar tal sistema de yoga? O Senhor Kapiladeva explica esse ponto no próximo verso: rataṁ vā puṁsi muktaye. Se simplesmente mantivermos nossa consciência apegada a Kṛṣṇa, seremos liberados.

Velké duše stále opĕvují Kršnu: Hare Kṛṣṇa Hare Kṛṣṇa Kṛṣṇa Kṛṣṇa Hare Hare    /    Hare Rāma Hare Rāma Rāma Rāma Hare Hare. Upřímnĕ se snaží a odhodlanĕ Mu slouží. V chrámech našeho hnutí oddaní vstávají ve čtyři hodiny ráno a hned se osprchují. V půl páté následuje maṅgala-ārati a potom všichni studují védská písma. Tímto způsobem můžeme probudit naše spící vĕdomí Kršny. Náš vztah ke Kršnovi je stejnĕ blízký jako vztah otce a syna, a je proto přirozené, že mezi námi existuje láska. Syn však nĕkdy odejde z domova a na svého otce zapomene, ale otec nikdy nezapomíná. Neustále přemýšlí: „Můj syn ode mne odešel. Kdyby se jen vrátil zpátky!“ Takto přemýšlí i Kršna. My jsme všichni Kršnovi synové a Kršna se mnohem více snaží dostat nás zpátky, než se o to snažíme my. Proto Kršna přichází a říká: „Darebáku! Přestaň s tĕmi svými hmotnými nesmysly. Vymyslel sis tolik dharem a náboženství. Zanech všeho a odevzdej se jen Mnĕ.“ Kršna přichází Osobnĕ a zanechává nám Svá slova. Jeho slova jsou s Ním totožná, protože jsou také absolutní. Nyní Kršnu nevidíme, ale když udĕláme pokrok, budeme Ho moci vidĕt. Chodíme do chrámu a při pohledu na Božstva si myslíme: „To je nĕjaká modla. To není Kršna.“ S takovou mentalitou Kršnu neuvidíme. Kršna je přítomen ve Svých slovech, v Bhagavad-gítĕ. To je kṛṣṇa-vāṇī, Kršnovo poselství. Udĕláme-li pokrok v duchovním životĕ, můžeme si být vĕdomi Kršnovy přítomnosti. Pak pochopíme, že Kršna je přítomen v Božstvech, v Bhagavad-gítĕ, v chuti vody, ve svitu slunce a mĕsíce a v každém zvuku. Kršna je přítomen všude, ale človĕk musí mít poznání, aby Ho byl schopen vidĕt. To je osvobození, mukti. To je vĕdomí Kršny. Tak vypadá bhakti-jóga    —    śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇam... Uctívání Božstev je arcanam, přednášení modliteb je vandanam a dāsyam znamená pracovat pro Kršnu a šířit hnutí pro vĕdomí Kršny.

As grandes almas estão sempre cantando sobre Kṛṣṇa. Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. E também estão esforçando-se com grande determinação em seu serviço devocional. Por exemplo, nos templos da consciência de Kṛṣṇa, os devotos acordam bem cedo, às 4h da madrugada, e logo tomam banho. A seguir, vão ao maṅgala-ārati às 4h30 e, depois do maṅgala-ārati, estudam as escrituras védicas. Esses são os processos através dos quais podemos despertar nosso adormecido amor por Kṛṣṇa. Já que somos partes integrantes de Kṛṣṇaassim como um filho é parte integrante de seu pai –, existe um amor natural entre nós. Contudo, de uma forma ou outra, o filho deixa o lar e esquece seu pai. O pai, evidentemente, nunca esquece o filho. Ele pensa: “Oh! Meu filho foi embora. Se ao menos ele voltasse!” Kṛṣṇa pensa dessa maneira. Todos somos filhos de Kṛṣṇa, e Kṛṣṇa está mais ansioso para nos levar de volta ao lar, de volta ao Supremo, do que nós estamos para voltar. Em razão disso, Kṛṣṇa vem e diz: “Seu patife! Abandone toda essa ocupação material absurda. Você inventou tantas religiões e dharmas. Abandone todas elas e simplesmente renda-se a Mim.” Kṛṣṇa vem em pessoa e deixa Suas palavras. Suas palavras também são Ele mesmo, pois são absolutas. Agora não vemos Kṛṣṇa, mas se de fato avançarmos, iremos vê-lO. Quando vemos a Deidade no templo, pensamos: “Oh! Isto é um ídolo. Não é Kṛṣṇa.” Se pensamos dessa maneira, não vemos Kṛṣṇa. Kṛṣṇa também está presente em Suas palavras na Bhagavad-gītā. Isso é kṛṣṇa-vāṇī, a mensagem de Kṛṣṇa. Pode alcançar a fase de consciência de Kṛṣṇa quem é avançado em consciência de Kṛṣṇa. Ele, então, pode compreender que Kṛṣṇa está presente na Deidade, na Bhagavad-gītā, no sabor da água, no brilho do Sol, no luar e em todo som. Kṛṣṇa está presente em toda parte, mas precisa-se adquirir conhecimento para poder saber como ver Kṛṣṇa. Isso é mukti, liberação. Isso é consciência de Kṛṣṇa. Esse é o processo de bhakti-yoga – śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇam. Adoração à Deidade é arcanam, cantar é vandanam, e dāsyam é trabalhar para Kṛṣṇa e difundir este movimento da consciência de Kṛṣṇa.

Vĕtšina lidí chce Kršnu vidĕt, ale proč kladou takový důraz právĕ na to, aby Ho vidĕli? Proč o Nĕm nechtĕjí naslouchat? Na začátku musíme mít trochu víry, a když budeme naslouchat, naše víra poroste. Človĕk by mĕl navštĕvovat chrám, naslouchat slovům o Kršnovi a po nĕjakém čase se nechat oficiálnĕ zasvĕtit do služby Pánu. Tomu se říká bhajana-kriyā. Společnĕ s tím človĕk musí zanechat nedovoleného pohlavního života, požívání omamných látek, jedení masa a hazardu. Když ho tyto vĕci budou i nadále přitahovat, mĕl by vĕdĕt, že nedĕlá žádný pokrok. Opravdová bhajana-kriyā způsobí, že všechny anarthy (nechtĕné vĕci) zmizí. Paraṁ dṛṣṭvā nivartate. Poznáme-li nĕco lepšího, zanecháme všech nesmyslů. Když nĕkdo okusí vĕdomí Kršny, nebude chtít přestat. Opilec nemůže být bez pití, ale oddaný je opilý vĕdomím Kršny. Chceme-li být imunní vůči vlivu gun (hmotných kvalit), musíme se zamĕstnat bhakti-jógou. Na dokonalé úrovni dospĕjeme k extatické lásce k Bohu. V tomto stavu nebudeme moci být bez Kršny ani na okamžik. Tak vypadá bháva, která může přerůst v mahá-bhávu. Obyčejné lidské bytosti na ni dospĕt nemohou, neboť takové úrovnĕ mohou dosáhnout pouze gópí a Rádhárání. Ony nevydržely bez Kršny ani chvíli. To je nejdokonalejší podoba osvobození.

Em geral, reparamos que as pessoas estão interessadas, acima de tudo, em ver Kṛṣṇa, mas por que essa ênfase em ver? Vamos ouvir sobre Ele. Devemos nos aproximar com um pouco de fé, e, à medida que ouvirmos, essa fé aumentará. Deve-se vir ao templo, ouvir palestras sobre Kṛṣṇa e, depois de algum tempo, receber iniciação oficial no serviço ao Senhor. Isso se chama bhajana-kriyā. Nessa etapa, a pessoa deve abandonar o sexo ilícito, a intoxicação, o consumo de carne e os jogos de azar. Se ela ainda está apegada a todos esses hábitos, deve saber que não está progredindo. Quando alguém está realmente avançando em bhajana-kriyā, todos esses anarthas (coisas indesejáveis) desaparecem. Paraṁ dṛṣṭvā nivartate. Quem saboreia algo melhor, rejeita todos os tipos de bobagem. Uma vez que alguém sinta o gosto da consciência de Kṛṣṇa, não consegue permanecer sem esse gosto. Assim como um alcoólatra não pode ficar sem bebida, um devoto não consegue deixar de embriagar-se com a consciência de Kṛṣṇa. A imunidade contra todas as doenças materiais é a consciência de Kṛṣṇa. Para ficarmos imunes à infecção dos guṇas, devemos nos ocupar em bhakti-yoga. Logo que chegamos ao nível perfeccional, obtemos amor extático pelo Supremo. Nesse estado, não podemos permanecer sem Kṛṣṇa nem mesmo por um momento. Isso se chama bhāva, e esse bhāva pode chegar ao ponto de mahā-bhāva. Isso não é possível para seres humanos comuns, mas o foi para as gopīs e Rādhārāṇī. Na verdade, elas não podiam viver sem Kṛṣṇa. Esse é o nível mais elevado de liberação.