ŚB 9.18.27

क्षणार्धमन्युर्भगवान् शिष्यं व्याचष्ट भार्गव: ।
कामोऽस्या: क्रियतां राजन् नैनां त्यक्तुमिहोत्सहे ॥ २७ ॥
kṣaṇārdha-manyur bhagavān
śiṣyaṁ vyācaṣṭa bhārgavaḥ
kāmo ’syāḥ kriyatāṁ rājan
naināṁ tyaktum ihotsahe

Synonyma

kṣaṇa-ardhatrvající pouze chvíli; manyuḥjehož hněv; bhagavānnejmocnější; śiṣyamsvému žákovi, Vṛṣaparvovi; vyācaṣṭařekl; bhārgavaḥŚukrācārya, potomek Bhṛgua; kāmaḥtouhu; asyāḥtéto Devayānī; kriyatāmprosím splň; rājanó králi; nane; enāmtéto dívky; tyaktumvzdát se; ihana tomto světě; utsahejsem schopen.

Překlad

Mocný Śukrācārya se chvíli hněval, ale jakmile byl uchlácholen, řekl Vṛṣaparvovi: “Můj milý králi, splň prosím touhu Devayānī, neboť je to má dcera a nejsem schopen se jí v tomto světě vzdát nebo k ní být lhostejný.”

Význam

Někdy se stane, že velká osobnost, jako je Śukrācārya, nemůže ponechat bez povšimnutí přání svých synů a dcer, neboť děti přirozeně závisejí na svém otci a otec je má rád. I když Śukrācārya věděl, že spor mezi Devayānī a Śarmiṣṭhou byl dětinský, jako otec Devayānī se musel postavit za svou dceru. Nedělal to rád, ale byl k tomu zavázán svými city. Otevřeně přiznal, že by krále správně neměl žádat o milost pro svou dceru, ale kvůli své lásce se tomu přesto nedovedl vyhnout.