Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv osmý: Zničení vesmíru » KAPITOLA DEVÁTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 8.9.24

Verš

deva-liṅga-praticchannaḥ
svarbhānur deva-saṁsadi
praviṣṭaḥ somam apibac
candrārkābhyāṁ ca sūcitaḥ

Synonyma

deva-liṅga-praticchannaḥ — halící se do šatů poloboha; svarbhānuḥ — Rāhu (který ohrožuje Slunce a Měsíc a způsobuje jejich zatmění); deva- saṁsadi — do skupiny polobohů; praviṣṭaḥ — vstoupil; somam — nektar; apibat — pil; candra-arkābhyām — Měsícem i Sluncem; ca — a; sūcitaḥ — byl odhalen.

Překlad

Rāhu — démon, který způsobuje zatmění Slunce a Měsíce — se zahalil do šatů poloboha a tak vstoupil mezi polobohy a pil nektar, aniž by ho kdokoliv, včetně Nejvyšší Osobnosti Božství, rozpoznal. Měsíc a Slunce však díky svém trvalému nepřátelství vůči Rāhuovi pochopili, k čemu došlo, a tak byl Rāhu odhalen.

Význam

Nejvyšší Osobnost Božství, Mohinī-mūrti, dokázala ošálit všechny démony, ale Rāhu byl tak chytrý, že se nenechal zmást. Věděl, že Mohinī démony podvádí, a proto se převlékl za jednoho z polobohů a usedl mezi ně. Někdo se může ptát, proč ho Nejvyšší Osobnost Božství neodhalila. Důvod je ten, že Pán chtěl předvést účinky pití nektaru. To bude zřejmé z následujících veršů. Měsíc a Slunce si však vždy dávali na Rāhua pozor. Když se tedy Rāhu vetřel mezi polobohy, oba ho okamžitě poznali, a pak si ho všimla i Nejvyšší Osobnost Božství.