ŚB 7.8.34

तत: सभायामुपविष्टमुत्तमे
नृपासने सम्भृततेजसं विभुम् ।
अलक्षितद्वैरथमत्यमर्षणं
प्रचण्डवक्त्रं न बभाज कश्चन ॥ ३४ ॥
tataḥ sabhāyām upaviṣṭam uttame
nṛpāsane sambhṛta-tejasaṁ vibhum
alakṣita-dvairatham atyamarṣaṇaṁ
pracaṇḍa-vaktraṁ na babhāja kaścana

Synonyma

tataḥpoté; sabhāyāmve sněmovně; upaviṣṭamusazený; uttamena nejlepším; nṛpa-āsanetrůnu (na kterém sedával král Hiraṇyakaśipu); sambhṛta-tejasamv plném lesku; vibhumNejvyšší Pán; alakṣita-dvairathamjehož vyzývatele či nepřítele nebylo vidět; ativelkou; amarṣaṇamnahánějící hrůzu (svým hněvem); pracaṇḍaděsivý; vaktramobličej; nane; babhājauctíval; kaścanakdokoliv.

Překlad

Pán Nṛsiṁhadeva, v plném lesku a s hrůzostrašným vzezřením, byl nesmírně rozhněvaný, a když nenašel soupeře, který by se postavil Jeho moci a vznešenosti, usedl ve sněmovně na honosný královský trůn. Ze strachu a pocitu podřízenosti nikdo nedokázal přistoupit, aby Mu osobně sloužil.

Význam

Když Pán usedl na démonův trůn, nebylo nikoho, kdo by protestoval; žádný nepřítel nepřišel za Hiraṇyakaśipua s Pánem bojovat. Démoni tedy okamžitě uznali Pánovu svrchovanost. Dále je důležité, že i když se Hiraṇyakaśipu k Pánovi choval jako ke svému největšímu nepříteli, byl Jeho věrným služebníkem z Vaikuṇṭhy, a Pán proto neváhal usednout na trůn, který Hiraṇyakaśipu tak pracně vytvořil. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti poznamenává, že velcí světci a ṛṣiové někdy s velkou pozorností nabízejí Pánu drahocenné trůny, posvěcené védskými mantrami a tantrami, ale Pán na ně přesto neusedne. Hiraṇyakaśipu však byl dříve Jaya, vrátný u vaikunthské brány, a přestože kvůli kletbě bráhmanů poklesl a měl povahu démona a přestože jako Hiraṇyakaśipu Pánovi nikdy nic neobětoval, Pán je ke svému oddanému a služebníkovi natolik laskavý, že Mu i tak činilo potěšení sedět na trůnu, který byl jeho výtvorem. Z toho by mělo být zřejmé, že oddaný je požehnaný za všech okolností.