Śrīmad-bhāgavatam 7.8.34
Verš
nṛpāsane sambhṛta-tejasaṁ vibhum
alakṣita-dvairatham atyamarṣaṇaṁ
pracaṇḍa-vaktraṁ na babhāja kaścana
Synonyma
tataḥ — poté; sabhāyām — ve sněmovně; upaviṣṭam — usazený; uttame — na nejlepším; nṛpa-āsane — trůnu (na kterém sedával král Hiraṇyakaśipu); sambhṛta-tejasam — v plném lesku; vibhum — Nejvyšší Pán; alakṣita-dvairatham — jehož vyzývatele či nepřítele nebylo vidět; ati — velkou; amarṣaṇam — nahánějící hrůzu (svým hněvem); pracaṇḍa — děsivý; vaktram — obličej; na — ne; babhāja — uctíval; kaścana — kdokoliv.
Překlad
Pán Nṛsiṁhadeva, v plném lesku a s hrůzostrašným vzezřením, byl nesmírně rozhněvaný, a když nenašel soupeře, který by se postavil Jeho moci a vznešenosti, usedl ve sněmovně na honosný královský trůn. Ze strachu a pocitu podřízenosti nikdo nedokázal přistoupit, aby Mu osobně sloužil.
Význam
Když Pán usedl na démonův trůn, nebylo nikoho, kdo by protestoval; žádný nepřítel nepřišel za Hiraṇyakaśipua s Pánem bojovat. Démoni tedy okamžitě uznali Pánovu svrchovanost. Dále je důležité, že i když se Hiraṇyakaśipu k Pánovi choval jako ke svému největšímu nepříteli, byl Jeho věrným služebníkem z Vaikuṇṭhy, a Pán proto neváhal usednout na trůn, který Hiraṇyakaśipu tak pracně vytvořil. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti poznamenává, že velcí světci a ṛṣiové někdy s velkou pozorností nabízejí Pánu drahocenné trůny, posvěcené védskými mantrami a tantrami, ale Pán na ně přesto neusedne. Hiraṇyakaśipu však byl dříve Jaya, vrátný u vaikunthské brány, a přestože kvůli kletbě bráhmanů poklesl a měl povahu démona a přestože jako Hiraṇyakaśipu Pánovi nikdy nic neobětoval, Pán je ke svému oddanému a služebníkovi natolik laskavý, že Mu i tak činilo potěšení sedět na trůnu, který byl jeho výtvorem. Z toho by mělo být zřejmé, že oddaný je požehnaný za všech okolností.