Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 7.4.41

Verš

kvacid utpulakas tūṣṇīm
āste saṁsparśa-nirvṛtaḥ
aspanda-praṇayānanda-
salilāmīlitekṣaṇaḥ

Synonyma

kvacit — někdy; utpulakaḥ — se zježenými chlupy; tūṣṇīm — zcela potichu; āste — zůstává; saṁsparśa-nirvṛtaḥ — prožívající velkou radost ze styku s Pánem; aspanda — bez pohybu; praṇaya-ānanda — díky transcendentální blaženosti pocházející z láskyplného vztahu; salila — plné slz; āmīlita — přivřené; īkṣaṇaḥ — jehož oči.

Překlad

Někdy, když cítil dotek Pánových lotosových rukou, prožíval duchovní radost a mlčel. Z lásky k Pánu se mu ježily chlupy a z přivřených očí mu kanuly slzy.

Význam

Když oddaný prožívá odloučení od Pána, dychtivě si přeje vidět, kde Pán je, a jindy, když cítí bolesti odloučení, mu z přivřených očí tečou proudy slz. Ve své Śikṣāṣṭace Śrī Caitanya Mahāprabhu prohlásil: yugāyitaṁ nimeṣeṇa cakṣuṣā prāvṛṣāyitam. Slova cakṣuṣā prāvṛṣāyitam poukazují na slzy tekoucí bez ustání z očí oddaného. Prahlādovo tělo projevovalo všechny tyto znaky, které se objevují v extázi čisté oddanosti.