Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 7.2.23

Verš

yathāmbhasā pracalatā
taravo ’pi calā iva
cakṣuṣā bhrāmyamāṇena
dṛśyate calatīva bhūḥ

Synonyma

yathā — jako; ambhasā — vodou; pracalatā — pohybující se; taravaḥ — stromy (na břehu řeky); api — také; calāḥ — pohybují se; iva — jakoby; cakṣuṣā — okem; bhrāmyamāṇena — pohybujícím se; dṛśyate — je viděna; calatī — pohybující se; iva — jakoby; bhūḥ — země.

Překlad

Pohyb vody vyvolává dojem, že se pohybují stromy na břehu řeky, které se ve vodě odrážejí. Rovněž země se pro někoho zdánlivě hýbe, když se jeho oči pohybují následkem nějaké mentální poruchy.

Význam

Mentální porucha někdy vyvolává zdání, že se země hýbe. Takové pocity mívají například opilci nebo lidé se srdeční chorobou. I stromy odrážející se v plynoucí řece vypadají, jako by se pohybovaly. Jedná se o působení māyi. Živá bytost se nehýbe (sthāṇur acalo 'yam), nerodí se a neumírá, ale pomíjivá jemnohmotná a hrubohmotná těla vyvolávají dojem, že se pohybuje z jednoho místa na druhé nebo že je navěky mrtvá. Jagadānanda Paṇḍita, velký vaišnavský básník z Bengálska, řekl:

piśācī pāile yena mati-cchanna haya
māyā-grasta jīvera haya se bhāva udaya

Podle tohoto výroku z Prema-vivarty se živá bytost, která je podmíněná hmotnou přírodou, podobá člověku posedlému duchem. Měli bychom porozumět neměnnému postavení duše a tomu, jak je unášena vlnami hmotné přírody do různých těl a různých situací pod vlivem nářku a dychtění. Když poznáme přirozené postavení vlastního já a nebudou nás znepokojovat podmínky vytvořené hmotnou přírodou (prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ), náš život bude úspěšný.