ŚB 5.17.20

असद्‍दृशो य: प्रतिभाति मायया क्षीबेव मध्वासवताम्रलोचन: । न नागवध्वोऽर्हण ईशिरे ह्रियायत्पादयो: स्पर्शनधर्षितेन्द्रिया: ॥ २० ॥
asad-dṛśo yaḥ pratibhāti māyayā
kṣībeva madhv-āsava-tāmra-locanaḥ
na nāga-vadhvo ’rhaṇa īśire hriyā
yat-pādayoḥ sparśana-dharṣitendriyāḥ

Synonyma

asat-dṛśaḥpro toho, jehož pohled je znečištěný; yaḥkdo; pratibhātijeví se; māyayāvliv māyi; kṣībaḥten, kdo je opojený nebo rozhněvaný; ivajako; madhumedem; āsavaa likérem; tāmra-locanaḥkdo má oči narudlé jako měď; nane; nāga-vadhvaḥmanželky hadího démona; arhaṇev uctívání; īśirenebyly schopné pokračovat; hriyākvůli studu; yat-pādayoḥJehož lotosových nohou; sparśanadotekem; dharṣitavzrušené; indriyāḥjejichž smysly.

Překlad

Těm, jejichž pohled je nečistý, se oči Nejvyššího Pána jeví jako oči někoho, kdo bezuzdně pije opojné nápoje. Takto zmateni se takoví neinteligentní lidé na Pána hněvají a kvůli jejich zlostné náladě vypadá i Samotný Pán rozhněvaně a nahání hrůzu. To je však iluze. Když byly manželky hadího démona vzrušeny dotekem Pánových lotosových nohou, kvůli studu nemohly dále pokračovat v Jeho uctívání. Pána však jejich dotek nevzrušil, protože je za všech okolností vyrovnaný. Kdo by tedy neuctíval Nejvyšší Osobnost Božství?

Význam

Každý, kdo zůstane nevzrušený i v přítomnosti příčiny vzrušení, se nazývá dhīra, “vyrovnaný”. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je vždy v transcendentálním postavení, a proto Ho nikdy nic nevzruší. Chce-li se tedy někdo stát dhīrou, musí přijmout útočiště u lotosových nohou Pána. V Bhagavad-gītě (2.13) Kṛṣṇa říká: dhīras tatra na muhyati—ten, kdo je za všech okolností vyrovnaný, není nikdy zmaten. Prahlāda Mahārāja je dokonalým příkladem dhīry. Když se Pán zjevil v líté podobě Nṛsiṁhadeva, aby zabil Hiraṇyakaśipua, Prahlāda zůstal nevzrušený. Byl úplně klidný, zatímco ostatní — dokonce i Pána Brahmu — Pánovy rysy vyděsily.