Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.7.21

Verš

vakṣasy adhiśrita-vadhūr vana-māly udāra-
hāsāvaloka-kalayā ramayaṁś ca viśvam
pārśva-bhramad-vyajana-cāmara-rāja-haṁsaḥ
śvetātapatra-śaśinopari rajyamānaḥ

Synonyma

vakṣasi — na hrudi; adhiśrita — nachází se; vadhūḥ — žena (bohyně štěstí, Lakṣmī); vana-mālī — ověnčené girlandou z lesních květů; udāra — krásný; hāsa — usměvavý; avaloka — pohled; kalayā — zlomkem; ramayan — těšící; ca — a; viśvam — celý svět; pārśva — strana; bhramat — pohybující se tam a zpět; vyajana-cāmara — bílý vějíř z ocasu jaka; rāja-haṁsaḥ — labuť; śveta-ātapatra-śaśinā — s baldachýnem bělostným jako měsíc; upari — nad; rajyamānaḥ — vypadal překrásně.

Překlad

Pán Viṣṇu vypadal neobyčejně krásně, protože Jeho hruď zdobila girlanda a přítomnost bohyně štěstí. Na Jeho tváři se skvěl nepatrný úsměv, který dokáže okouzlit celý svět a zvláště oddané. Vějíře z bílých žíní, ovívající Pána z obou stran, vypadaly jako labutě a bělostný baldachýn nad Jeho hlavou připomínal měsíc.

Význam

Usmívající se tvář Pána Viṣṇua těší celý svět. Jeho úsměv přitahuje nejen oddané, ale i neoddané. Tato sloka velice pěkně popisuje, jak vějíře z žíní, baldachýn nad Jeho hlavou, náušnice, které se houpaly po obou stranách Jeho tváře, a Jeho načernalé vlasy připomínaly slunce, měsíc, lotosový květ s osmi okvětními lístky a bzučící černé včely. To vše, společně s lasturou, diskem, kyjem, lotosem, lukem, šípy, štítem a mečem v Jeho rukách, skýtalo jedinečnou podívanou na Pána Viṣṇua, která zcela uchvátila všechny přítomné polobohy, včetně Dakṣi a Pána Brahmy.