ŚB 4.6.41
Dévanágarí
तथापरे सिद्धगणा महर्षिभि-
र्ये वै समन्तादनु नीललोहितम् ।
नमस्कृत: प्राह शशाङ्कशेखरं
कृतप्रणामं प्रहसन्निवात्मभू: ॥ ४१ ॥
र्ये वै समन्तादनु नीललोहितम् ।
नमस्कृत: प्राह शशाङ्कशेखरं
कृतप्रणामं प्रहसन्निवात्मभू: ॥ ४१ ॥
Verš
tathāpare siddha-gaṇā maharṣibhir
ye vai samantād anu nīlalohitam
namaskṛtaḥ prāha śaśāṅka-śekharaṁ
kṛta-praṇāmaṁ prahasann ivātmabhūḥ
ye vai samantād anu nīlalohitam
namaskṛtaḥ prāha śaśāṅka-śekharaṁ
kṛta-praṇāmaṁ prahasann ivātmabhūḥ
Synonyma
tathā — tak; apare — ostatní; siddha-gaṇāḥ — Siddhové; mahā-ṛṣibhiḥ — spolu s velkými mudrci; ye — kdo; vai — opravdu; samantāt — ze všech stran; anu — po; nīlalohitam — Pánu Śivovi; namaskṛtaḥ — poklonili se; prāha — řekl; śaśāṅka-śekharam — Pánu Śivovi; kṛta-praṇāmam — poté, co mu vzdal úctu; prahasan — s úsměvem; iva — jako; ātmabhūḥ — Pán Brahmā.
Překlad
Pánu Brahmovi se poklonili také všichni mudrci, jako Nārada a další, kteří seděli po boku Pána Śivy. Když jej všichni náležitě uctili, s úsměvem promluvil k Pánu Śivovi.
Význam
Pán Brahmā věděl, že Pána Śivu lze nejen snadno uspokojit, ale i snadno rozzlobit, a proto se usmíval. Obával se, že Pán Śiva se stále hněvá následkem ztráty své manželky a Dakṣovy urážky, a jeho úsměv měl tuto obavu zakrýt. Potom oslovil Pána Śivu následovně.