ŚB 4.22.17
Dévanágarí
मैत्रेय उवाच
पृथोस्तत्सूक्तमाकर्ण्य सारं सुष्ठु मितं मधु ।
स्मयमान इव प्रीत्या कुमार: प्रत्युवाच ह ॥ १७ ॥
पृथोस्तत्सूक्तमाकर्ण्य सारं सुष्ठु मितं मधु ।
स्मयमान इव प्रीत्या कुमार: प्रत्युवाच ह ॥ १७ ॥
Verš
maitreya uvāca
pṛthos tat sūktam ākarṇya
sāraṁ suṣṭhu mitaṁ madhu
smayamāna iva prītyā
kumāraḥ pratyuvāca ha
pṛthos tat sūktam ākarṇya
sāraṁ suṣṭhu mitaṁ madhu
smayamāna iva prītyā
kumāraḥ pratyuvāca ha
Synonyma
maitreyaḥ uvāca — velký mudrc Maitreya pokračoval; pṛthoḥ — krále Pṛthua; tat — ten; sūktam — védský závěr; ākarṇya — když slyšel; sāram — velice závažný; suṣṭhu — příhodný; mitam — stručný a výstižný; madhu — sladký na poslech; smayamānaḥ — s úsměvem; iva — jako; prītyā — z velkého uspokojení; kumāraḥ — ten, kdo žije v celibátu; pratyuvāca — odpověděl; ha — takto.
Překlad
Velký mudrc Maitreya pokračoval: Když Sanat-kumāra, nejlepší z těch, kdo žijí v celibátu, vyslechl řeč Pṛthua Mahārāje, která byla smysluplná, příhodná, plná výstižných slov a velice sladká na poslech, spokojeně se usmál a začal hovořit.
Význam
Řeč Pṛthua Mahārāje v přítomnosti Kumārů byla chvályhodná z mnoha důvodů. Každý proslov se má skládat z vybraných slov, velice sladkých na poslech a odpovídajících situaci. Taková řeč se označuje jako smysluplná. Proslov Mahārāje Pṛthua všechny tyto podmínky splňoval, protože se jedná o dokonalého oddaného. Je řečeno: yasyāsti bhaktir bhagavaty akiñcanā sarvair guṇais tatra samāsate surāḥ — “U toho, kdo s oddaností a neochvějnou vírou v Nejvyšší Osobnost Božství slouží Pánovi, se projeví všechny dobré vlastnosti.” (Bhāg. 5.18.12) Kumārové byli tedy velice spokojeni a Sanat-kumāra začal hovořit.