ŚB 4.21.43
Dévanágarí
तेषामहं पादसरोजरेणु-
मार्या वहेयाधिकिरीटमायु: ।
यं नित्यदा बिभ्रत आशु पापं
नश्यत्यमुं सर्वगुणा भजन्ति ॥ ४३ ॥
मार्या वहेयाधिकिरीटमायु: ।
यं नित्यदा बिभ्रत आशु पापं
नश्यत्यमुं सर्वगुणा भजन्ति ॥ ४३ ॥
Verš
teṣām ahaṁ pāda-saroja-reṇum
āryā vaheyādhi-kirīṭam āyuḥ
yaṁ nityadā bibhrata āśu pāpaṁ
naśyaty amuṁ sarva-guṇā bhajanti
āryā vaheyādhi-kirīṭam āyuḥ
yaṁ nityadā bibhrata āśu pāpaṁ
naśyaty amuṁ sarva-guṇā bhajanti
Synonyma
teṣām — jich všech; aham — já; pāda — nohy; saroja — lotosové; reṇum — prach; āryāḥ — ó ctihodní; vaheya — budu nosit; adhi — na; kirīṭam — helmici; āyuḥ — až do konce života; yam — který; nityadā — vždy; bibhrataḥ — nosící; āśu — velmi brzy; pāpam — hříšné činnosti; naśyati — jsou zničeny; amum — ty všechny; sarva-guṇāḥ — plně kvalifikovaní; bhajanti — uctívají.
Překlad
Ó ctihodné shromážděné osobnosti, prosím vás všechny o požehnání, abych až do konce svého života mohl na své koruně neustále nosit prach z lotosových nohou takových brāhmaṇů a vaiṣṇavů. Ten, kdo nosí takový prach na své hlavě, se rychle zbaví všech reakcí vzešlých z hříšného života a nakonec vyvine všechny dobré a žádoucí vlastnosti.
Význam
Je řečeno, že ten, kdo má neochvějnou víru v Nejvyšší Osobnost Božství — což znamená neochvějnou víru ve vaiṣṇavu neboli čistého oddaného Nejvyššího Pána — vyvine všechny dobré vlastnosti polobohů. Yasyāsti bhaktir bhagavaty akiñcanā / sarvair guṇais tatra samāsate surāḥ (Bhāg. 5.18.12). Prahlāda Mahārāja také řekl: naiṣāṁ matis tāvad urukramāṅghrim (Bhāg. 7.5.32). Dokud člověk nepřijme na svou hlavu prach z lotosových nohou ryzího vaiṣṇavy, nemůže pochopit, kdo je Nejvyšší Osobnost Božství, a dokud nezná Nejvyšší Osobnost Božství, jeho život zůstává nedokonalý. Velká duše, která se plně odevzdala Nejvyššímu Pánovi poté, co Ho plně pochopila a po mnoho a mnoho životů opakovaně podstupovala askezi, je velmi vzácná. Královská koruna je pouze velkým břemenem, pokud na ní král, hlava státu, nenosí prach z lotosových nohou brāhmaṇů a vaiṣṇavů. Jinými slovy, jestliže se velkorysý král, jako je Pṛthu Mahārāja, neřídí pokyny brāhmaṇů a vaiṣṇavů — tedy nenásleduje bráhmanskou kulturu — je pro stát pouze přítěží, protože nemůže občanům nijak prospět. Mahārāja Pṛthu je dokonalým příkladem ideálního představitele nejvyšší moci.