ŚB 4.14.15
Dévanágarí
धर्म आचरित: पुंसां वाङ्मन:कायबुद्धिभि: ।
लोकान् विशोकान् वतरत्यथानन्त्यमसङ्गिनाम् ॥ १५ ॥
लोकान् विशोकान् वतरत्यथानन्त्यमसङ्गिनाम् ॥ १५ ॥
Verš
dharma ācaritaḥ puṁsāṁ
vāṅ-manaḥ-kāya-buddhibhiḥ
lokān viśokān vitaraty
athānantyam asaṅginām
vāṅ-manaḥ-kāya-buddhibhiḥ
lokān viśokān vitaraty
athānantyam asaṅginām
Synonyma
dharmaḥ — náboženské zásady; ācaritaḥ — vykonávané; puṁsām — osobám; vāk — slovy; manaḥ — myslí; kāya — tělem; buddhibhiḥ — a inteligencí; lokān — planety; viśokān — bez utrpení; vitarati — udělují; atha — jistě; ānantyam — neomezené štěstí, osvobození; asaṅginām — těm, kdo se zbavili hmotných vlivů.
Překlad
Ti, kdo žijí podle náboženských zásad a následují je slovy, myslí, tělem a inteligencí, jsou povýšeni do nebeského království, kde neexistuje utrpení. Jsou zbaveni hmotných vlivů a zažívají neomezené štěstí.
Význam
Pokyn svatých mudrců v tomto verši zní, že král neboli hlavní představitel vlády má dávat příklad tím, že žije zbožným životem. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě, náboženství znamená uctívat Nejvyšší Osobnost Božství. Člověk nemá předvádět, že je zbožný, ale dokonale vykonávat oddanou službu slovy, myslí, tělem a inteligencí. Bude-li takto král nebo hlava státu jednat, zbaví znečištění hmotnými kvalitami přírody nejen sám sebe, ale i obyvatelstvo a všichni budou postupně povýšeni do království Boha a půjdou zpátky domů, zpátky k Bohu. Tento pokyn shrnuje, jak má hlava státu vykonávat svou vládní moc, a dosáhnout tak štěstí nejen v tomto životě, ale i v životě po smrti.