Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.29.16

Verš

mad-dhiṣṇya-darśana-sparśa-
pūjā-stuty-abhivandanaiḥ
bhūteṣu mad-bhāvanayā
sattvenāsaṅgamena ca

Synonyma

mat — Má; dhiṣṇya — socha; darśana — vidět; sparśa — dotýkat se; pūjā — uctívat; stuti — modlit se k; abhivandanaiḥ — skládáním poklon; bhūteṣu — ve všech živých bytostech; mat — Mě; bhāvanayā — s myšlenkou; sattvena — kvalitou dobra; asaṅgamena — s odpoutaností; ca — a.

Překlad

Oddaný má pravidelně shlížet Mé sochy v chrámu, dotýkat se Mých lotosových nohou a nabízet Mi předměty uctívání a modlitby. Má se dívat v náladě odříkání, z kvality dobra, a vidět každou živou bytost jako duši.

Význam

Chrámové uctívání je jednou z povinností oddaného. Zvláště se doporučuje začátečníkům, ale ani pokročilí by od něho neměli upouštět. Začátečník a pokročilý oddaný vnímají Pánovu přítomnost v chrámu různě. Začátečník si myslí, že arcā-vigraha (socha Pána) se liší od původní Osobnosti Božství, a pokládá ji za zastoupení Nejvyššího Pána v podobě Božstva. Pokročilý oddaný však přijímá Božstvo v chrámu jako Nejvyšší Osobnost Božství. Nevidí žádný rozdíl mezi původní podobou Pána a sochou neboli arcā podobou Pána v chrámu. Takový je pohled oddaného, jehož oddaná služba je na nejvyšší úrovni bhāvy, lásky k Bohu, zatímco pro nováčka je uctívání v chrámu rutinní povinností.

Uctívání chrámového Božstva je jednou z činností oddaného. Pravidelně se chodí dívat na krásně ozdobené Božstvo, s úctou se dotýká lotosových nohou Pána a nabízí předměty uctívání — plody, květy a modlitby. Zároveň se má na ostatní živé bytosti dívat jako na duchovní jiskry, nedílné části Nejvyššího Pána, aby tak pokročil v oddané službě. Oddaný má vzdávat úctu každé bytosti, která má vztah k Pánu. Jelikož každá živá bytost má původně vztah k Pánu jako Jeho nedílná část, oddaný se má snažit vidět všechny živé bytosti na stejné úrovni duchovní existence. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě, paṇḍita neboli vzdělaný člověk vidí stejně učeného brāhmaṇu, śūdru, prase, psa i krávu. Nevidí tělo, které tvoří pouze vnější oděv. Nevidí oděv brāhmaṇy, oděv krávy nebo prasete. Vidí duchovní jiskru, nedílnou část Nejvyššího Pána. Pokud oddaný nevidí každou živou bytost tímto způsobem, nazývá se prākṛta-bhakta, materialistický oddaný. Není ještě zcela na duchovní úrovni, ale naopak v nejnižším stadiu oddanosti; projevuje však veškerou úctu Božstvu.

I když oddaný vidí všechny živé bytosti na úrovni duchovní existence, nemá zájem se stýkat s každým. To, že je tygr nedílnou částí Nejvyššího Pána, ještě neznamená, že se s ním budeme na základě jeho duchovního vztahu k Nejvyššímu Pánu objímat. Musíme se sdružovat jedině s osobami, které vyvinuly vědomí Kṛṣṇy.

K těm, kdo jsou pokročilí ve vědomí Kṛṣṇy, bychom měli být přátelští a zvláště uctiví. Jiné živé bytosti jsou nepochybně také nedílné části Nejvyššího Pána, ale jelikož je jejich vědomí stále zakryté a nevyvinulo se ve vědomí Kṛṣṇy, neměli bychom se s nimi příliš stýkat. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura řekl, že dokonce i když je někdo vaiṣṇava, nemá-li dobrý charakter, měli bychom se jeho společnosti vyhýbat, přestože mu můžeme vzdávat úctu jako vaiṣṇavovi. Každý, kdo přijímá Viṣṇua jako Nejvyšší Osobnost Božství, je pokládán za vaiṣṇavu, ale od vaiṣṇavy se očekává, že vyvine všechny dobré vlastnosti polobohů.

Přesný význam slova sattvena vyjadřuje Śrīdhara Svāmī slovem dhairyeṇa, “trpělivost”. Oddanou službu je třeba vykonávat s velikou trpělivostí. Nesmíme zanechat oddané služby kvůli jednomu nebo dvěma neúspěchům. Musíme pokračovat. Rovněž Śrī Rūpa Gosvāmī potvrzuje, že oddaný má být velice nadšený a vykonávat oddanou službu s trpělivostí a důvěrou. Trpělivost je nezbytná, abychom vyvinuli důvěru v to, že “Kṛṣṇa mě jistě přijme, protože oddaně sloužím.” Musíme pouze vykonávat službu podle pravidel a předpisů, a tak si zajistíme úspěch.