Śrīmad-bhāgavatam 3.26.72
Verš
dhiyā yoga-pravṛttayā
bhaktyā viraktyā jñānena
vivicyātmani cintayet
Synonyma
tam — o Něm; asmin — v tomto; pratyak-ātmānam — Nadduše; dhiyā — s myslí; yoga-pravṛttayā — zaměstnaný oddanou službou; bhaktyā — prostřednictvím oddanosti; viraktyā — prostřednictvím odpoutanosti; jñānena — prostřednictvím duchovního poznání; vivicya — pečlivě zvažující; ātmani — v těle; cintayet — člověk má uvažovat.
Překlad
Člověk má tedy o této Nadduši (která sídlí právě v tomto těle, i když je od něho zároveň oddělená) uvažovat prostřednictvím oddanosti, odpoutanosti a rozvoje duchovního poznání získaného soustředěnou oddanou službou.
Význam
Člověk může realizovat Nadduši v sobě. Sídlí v jeho těle, ale zároveň je od těla oddělená, je mu transcendentální. Přestože Nadduše sídlí ve stejném těle jako individuální duše, nemá v tomto těle žádné zalíbení, zatímco individuální duše ano. Člověk se tedy musí od tohoto hmotného těla odpoutat vykonáváním oddané služby. Zde je jasně uvedeno (bhaktyā), že člověk musí oddaně sloužit Nejvyššímu. Jak je řečeno v druhé kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.7): vāsudeve bhagavati bhakti-yogaḥ prayojitaḥ. Když člověk s naprosto čistou oddaností slouží Vāsudevovi, všepronikajícímu Viṣṇuovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, okamžitě se začíná projevovat jeho odpoutanost od hmotného světa. Účelem sāṅkhyi je odpoutat živou bytost od hmotného znečištění. Toho lze dosáhnout pouhou oddanou službou Nejvyšší Osobnosti Božství.
Když se člověk odpoutá od přitažlivosti hmotného blahobytu, může soustředit mysl na Nadduši. Dokud jej přitahuje hmota, nemůže soustředit svoji mysl a inteligenci na Nejvyššího Pána nebo Jeho částečné zastoupení, Nadduši. Nikdo nedokáže soustředit svoji mysl a energii na Nejvyššího, dokud není odpoutaný od hmotného světa. S odpoutaností od hmotného světa může člověk skutečně získat transcendentální poznání o Absolutní Pravdě. Dokud je zapletený v požitku smyslů neboli v hmotném požitku, nemůže pochopit Absolutní Pravdu. To je potvrzeno také v Bhagavad-gītě (18.54). Ten, kdo se zbavil hmotného znečištění, je plný radosti a může začít vykonávat oddanou službu a jejím prostřednictvím dosáhnout osvobození.
V prvním zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno, že vykonávání oddané služby přináší radost. Jedině s tímto radostným přístupem může člověk pochopit vědu o Bohu neboli vědomí Kṛṣṇy; jinak to není možné. Analytický rozbor prvků hmotné přírody a soustředění mysli na Nadduši jsou, souhrnně řečeno, podstatou sāṅkhyového filozofického systému. Dokonalost této sāṅkhya-yogy vrcholí v oddané službě Absolutní Pravdě.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté šesté kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Základní složky hmotné přírody”.