Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.26.35

Verš

nabhasaḥ śabda-tanmātrāt
kāla-gatyā vikurvataḥ
sparśo ’bhavat tato vāyus
tvak sparśasya ca saṅgrahaḥ

Synonyma

nabhasaḥ — z éteru; śabda-tanmātrāt — který se vyvíjí z jemného prvku zvuku; kāla-gatyā — na popud času; vikurvataḥ — procházející přeměnou; sparśaḥ — jemný prvek dotek; abhavat — vyvinul se; tataḥ — odtud; vāyuḥ — vzduch; tvak — hmat; sparśasya — doteku; ca — a; saṅgrahaḥ — vnímání.

Překlad

V éterické existenci, která se vyvíjí ze zvuku, dochází na popud času k další přeměně, a tak se projevuje jemný prvek dotek a z něho vzduch a hmat.

Význam

Když se v průběhu času jemné podoby mění na hrubé, stávají se z nich předměty hmatu. Předměty hmatu a hmat vznikají také tímto vývojem v čase. Zvuk je prvním smyslovým předmětem, pomocí něhož se projevuje hmotná existence. Ze sluchového vnímání se vyvíjí hmatové vnímání a z něho zrakové vnímání. Tak vypadá postupný vývoj předmětů našeho vnímání.