ŚB 3.1.19
Dévanágarí
गां पर्यटन्मेध्यविविक्तवृत्ति:
सदाप्लुतोऽध:शयनोऽवधूत: ।
अलक्षित: स्वैरवधूतवेषो
व्रतानि चेरे हरितोषणानि ॥ १९ ॥
सदाप्लुतोऽध:शयनोऽवधूत: ।
अलक्षित: स्वैरवधूतवेषो
व्रतानि चेरे हरितोषणानि ॥ १९ ॥
Verš
gāṁ paryaṭan medhya-vivikta-vṛttiḥ
sadāpluto ’dhaḥ śayano ’vadhūtaḥ
alakṣitaḥ svair avadhūta-veṣo
vratāni cere hari-toṣaṇāni
sadāpluto ’dhaḥ śayano ’vadhūtaḥ
alakṣitaḥ svair avadhūta-veṣo
vratāni cere hari-toṣaṇāni
Synonyma
gām — Zemi; paryaṭan — křižující; medhya — čisté; vivikta-vṛttiḥ — nezávislé životní činnosti; sadā — neustále; āplutaḥ — posvěcován; adhaḥ — na zemi; śayanaḥ — ležící; avadhūtaḥ — neupravený (účes atd.); alakṣitaḥ — nespatřený; svaiḥ — sám; avadhūta-veṣaḥ — oblečený jako žebravý mnich; vratāni — sliby; cere — dodržoval; hari-toṣaṇāni — těšící Pána.
Překlad
Když takto křížem krážem putoval po Zemi, plnil jen povinnosti pro potěšení Nejvyššího Pána Hariho. Jeho činnosti byly čisté a nezávislé. I když měl na sobě oděv potulného mnicha a rozcuchané vlasy a neměl ani lůžko na spaní, byl neustále posvěcován koupelemi na svatých místech a žádný z jeho příbuzných ho nikdy nespatřil.
Význam
První a nejdůležitější povinností poutníka je uspokojovat Nejvyššího Pána Hariho. Na poutních cestách se člověk nemá starat o uspokojení společnosti a nemusí dbát ani na společenské formality, zaměstnání či oděv. Má být vždy pohroužen do činností, které těší Pána. Takto posvěcen myšlenkami a činy může člověk realizovat prostřednictvím poutní cesty Nejvyššího Pána.