Śrīmad-Bhāgavatam 10.67.23
Verš
tato ’muñcac chilā-varṣaṁ
balasyopary amarṣitaḥ
tat sarvaṁ cūrṇayāṁ āsa
līlayā muṣalāyudhaḥ
balasyopary amarṣitaḥ
tat sarvaṁ cūrṇayāṁ āsa
līlayā muṣalāyudhaḥ
Synonyma
tataḥ — potom; amuñcat — vypustil; śilā — kamenů; varṣam — déšť; balasya upari — na Pána Balarāmu; amarṣitaḥ — zklamaný; tat — to; sarvam — vše; cūrṇayām āsa — rozbil na prach; līlayā — snadno; muṣala-āyudhaḥ — nositel kyje.
Překlad
Potom rozhněvaný op zasypal Pána Balarāmu deštěm kamenů, ale nositel kyje je snadno rozdrtil na prach.
Význam
Śrīla Prabhupāda píše: „Když už Dvivida nemohl sehnat další stromy, vzal si na pomoc hory a zasypával Balarāmovo tělo deštěm velkých kamenů. Pán Balarāma měl chuť se procvičit a tříštil tyto velké kameny na malé kaménky.“ I dnes existuje mnoho sportů, při nichž se lidé baví trefováním míčku nebo podobného předmětu holí nebo pálkou. Tento sportovní sklon existuje původně v Nejvyšším Pánu, Osobnosti Božství, který hravě (līlayā) rozdrtil smrtonosné balvany vrhané na něho mocným Dvividou.