Śrīmad-Bhāgavatam 10.57.35-36
Verš
pūjayitvābhibhāṣyainaṁ
kathayitvā priyāḥ kathāḥ
vijñātākhila-citta jñaḥ
smayamāna uvāca ha
kathayitvā priyāḥ kathāḥ
vijñātākhila-citta jñaḥ
smayamāna uvāca ha
nanu dāna-pate nyastas
tvayy āste śatadhanvanā
syamantako maniḥ śrīmān
viditaḥ pūrvam eva naḥ
tvayy āste śatadhanvanā
syamantako maniḥ śrīmān
viditaḥ pūrvam eva naḥ
Synonyma
pūjayitvā — uctívající; abhibhāṣya — vítající; enam — ho (Akrūru); kathayitvā — hovořící; priyāḥ — příjemné; kathāḥ — náměty; vijñāta — plně si vědomý; akhila — všeho; citta — (Akrūrovo) srdce; jñaḥ — jenž znal; smayamānaḥ — s úsměvem; uvāca ha — pravil; nanu — jistě; dāna — dobročinnosti; pate — ó vládce; nyastaḥ — uchovávaný; tvayi — ve tvé péči; āste — je přítomný; śatadhanvanā — Śatadhanvou; syamantakaḥ maniḥ — drahokam Syamantaka; śrī-mān — výnosný; viditaḥ — známo; pūrvam — předem; eva — vskutku; naḥ — Námi.
Překlad
Pán Kṛṣṇa Akrūru uctil, důvěrně ho přivítal a promluvil k němu příjemnými slovy. Potom se Pán, který dokonale znal Akrūrovo srdce, neboť zná vše, usmál a oslovil ho: „Ó vládce dobročinnosti, Śatadhanvā jistě zanechal výnosný drahokam Syamantaka ve tvé péči a je stále u tebe. My o tom celou tu dobu víme.
Význam
Jednání Pána Kṛṣṇy s Akrūrou zde potvrzuje, že je to ve skutečnosti Pánův velký oddaný.