Śrīmad-Bhāgavatam 10.54.46

nātmano ’nyena saṁyogo
viyogaś casataḥ sati
tad-dhetutvāt tat-prasiddher
dṛg-rūpābhyāṁ yathā raveḥ

Synonyma

Překlad

Ó inteligentní ženo, duše nikdy nepřichází do styku s podstatu postrádajícími hmotnými objekty ani se od nich neodděluje, protože duše samotná je jejich zdrojem a tím, kdo je osvětluje. Duše se tedy podobá slunci, které nepřichází do styku ani se neodděluje od zraku a viděného.

Význam

Jak je vysvětleno v předchozím textu, podmíněná duše se nevědomě považuje za hmotné tělo a tak se točí v koloběhu rození a umírání. Hmota a duše jsou ve skutečnosti spoluenergie původního zdroje všeho, Nejvyššího Pána, který je Absolutní Pravda.
Pán Kṛṣṇa vysvětluje v Bhagavad-gītě (7.5): jīva-bhūtāṁ mahā-bāho yayedaṁ dhāryate jagat. Hmotný svět je udržován touhou živých bytostí jej vykořisťovat. Hmotný svět je jako vězení. Zločinci jsou odhodláni páchat zločiny, a tak vláda považuje za nutné provozovat vězeňský systém. Podobně Nejvyšší Pán udržuje hmotné vesmíry, protože podmíněné duše jsou odhodlány se Mu vzpírat a snažit se užívat si bez Jeho láskyplné spolupráce. Proto je zde výraz tad-dhetutvāt použit k popisu duše, což znamená, že duše je příčinou toho, že se hmota spojí v hmotném těle. Výraz tat-prasiddheḥ vyjadřuje, že duše je příčinou vnímání těla a stejný výraz také vyjadřuje, že tato skutečnost je dobře známa osvíceným osobám.
Kromě svého daného významu slovo ātmanaḥ v tomto verši může označovat Nejvyšší Duši. V tom případě výraz tad-dhetutvāt vyjadřuje, že Pán Kṛṣṇa expanduje svou osobní energii, a tak projevuje hmotný vesmír. Jelikož Pán existuje věčně ve svém čistém, duchovním těle, nikdy se nestává hmotným, jak je uvedeno zde.