Śrīmad-Bhāgavatam 10.54.45
Verš
deha ādy-antavān eṣa
dravya-prāṇa-guṇātmakaḥ
ātmany avidyayā kḷptaḥ
saṁsārayati dehinam
dravya-prāṇa-guṇātmakaḥ
ātmany avidyayā kḷptaḥ
saṁsārayati dehinam
Synonyma
dehaḥ — hmotné tělo; ādi — počátek; anta — a konec; vān — mající; eṣaḥ — toto; dravya — z hmotných prvků; prāṇa — smyslů; guṇa — a prvotních kvalit hmotné přírody (dobra, vášně a nevědomosti); ātmakaḥ — složené; ātmani — na vlastní já; avidyayā — hmotnou nevědomostí; kḷptaḥ — uvalené; saṁsārayati — nutí vnímat koloběh rození a umírání; dehinam — vtělenou bytost.
Překlad
Toto hmotné tělo, které má počátek a konec, je složené z hmotných prvků, smyslů a kvalit přírody. Tělo, uvalené na vlastní já hmotnou nevědomostí, je nutí vnímat koloběh rození a umírání.
Význam
Hmotné tělo tvořené různými hmotnými vlastnostmi, prvky a tak dále přitahuje a odpuzuje podmíněnou duši a tak ji zaplétá do hmotné existence. Kvůli naší připoutanosti a odporu k našemu vlastnímu a ostatním tělům navazujeme dočasné vztahy, oddáváme se velkým snahám a obětem, vymýšlíme si náboženství, pronášíme vznešené projevy a zcela se hroužíme do hmotného klamu. Jak řekl Shakespeare: „Celý svět je jeviště.“ Nad poněkud absurdním divadlem hmotné existence je skutečný a smysluplný svět vědomí Kṛṣṇy, osvobozený život čistých duší oddaných láskyplné službě Nejvyššímu Pánu.