Śrīmad-Bhāgavatam 10.27.7
Verš
ye mad-vidhājñā jagad-īśa-māninas
tvāṁ vīkṣya kāle ’bhayam āśu tan-madam
hitvārya-mārgaṁ prabhajanty apasmayā
īhā khalānām api te ’nuśāsanam
tvāṁ vīkṣya kāle ’bhayam āśu tan-madam
hitvārya-mārgaṁ prabhajanty apasmayā
īhā khalānām api te ’nuśāsanam
Synonyma
ye — ti, kdo; mat-vidha — jako já; ajñāḥ — pošetilci; jagat-īśa — za pány vesmíru; māninaḥ — klamně se pokládající; tvām — Tebe; vīkṣya — když vidí; kāle — v čase (strachu); abhayam — nebojácného; āśu — rychle; tat — své; madam — pýchy; hitvā — poté, co se vzdají; ārya — oddaných, kteří dělají pokrok v duchovním životě; mārgam — cestou; prabhajanti — vydávají se bez výhrad; apa-smayāḥ — zbavení pýchy; īhā — činnost; khalānām — zlotřilých; api — jistě; te — od Tebe; anuśāsanam — poučení.
Překlad
I pošetilci jako já, kteří se pyšně považují za pány vesmíru, se rychle zbaví své namyšlenosti a vydají se cestou duchovního pokroku, když vidí, jak jsi nebojácný i tváří v tvář času. Trestáš tedy ničemy jen proto, abys je poučil.
Význam
V dějinách najdeme mnoho příkladů, jak svrchovaná autorita ničí pýchů pošetilců. Vůdci moderního světa spolu pyšně bojují, a uvádějí tak obyčejné lidi do horšího nebezpečí než kdy dřív. Také Indra, který byl pyšný na své zdánlivě vyznamné postavení, opovážil ohrozit životy nevinných obyvatel Vṛndāvanu s použitím hrozných zbraní, až Nejvyšší Pán svou pohotovou reakcí jeho povýšenost pokořil.
V dnešní době jsou obvykle vlády v západních zemích voleny demokratickým způsobem a vzhledem k tomu sdílejí masy lidu osud svých vůdců. Když se pyšní vůdci uchylují k násilí, lidé, kteří je zvolili, nesou tíži následků jejich agresivních rozhodnutí. Proto by lidé v demokratických zemích světa měli volit Kṛṣṇy si vědomé vůdce, kteří zavedou vládu ve shodě s Božími zákony. Jinak budou materialističtí vůdci neteční k vůli Nejvyššího Pána nepochybně potrestáni v podobě různých pohrom a lidé, kteří je zvolili, ponesou zodpovědnost za jejich počínání a budou se tedy podílet i na jejich utrpení.
Ironické je, že v moderních demokratických zemích se nejen sami vůdci považují za vládce vesmíru, ale masy lidu, jež berou vůdce jen jako své představitele, nikoliv jako představitele Boha, se také považují za vládce svého státu. Trest, o kterém se mluví v tomto verši, se tedy v moderním světě víc než kdykoliv jindy vztahuje i na obyčejné lidi.
Moderní člověk by neměl dopustit, aby se stal jen ukázkou moci přírody, která ho svrhne z jeho pyšného postavení. Měl by raději pokorně plnit vůli všepřitažlivé Osobnosti Božství, Absolutní Pravdy, Śrī Kṛṣṇy, a vítat novou epochu duševního zdraví, vyrovnanosti a všeobecného osvícení.