Śrīmad-Bhāgavatam 10.25.5
Verš
vācālaṁ bāliśaṁ stabdham
ajñaṁ paṇḍita-māninam
kṛṣṇaṁ martyam upāśritya
gopā me cakrur apriyam
ajñaṁ paṇḍita-māninam
kṛṣṇaṁ martyam upāśritya
gopā me cakrur apriyam
Synonyma
vācālam — upovídaného; bāliśam — dítěte; stabdham — namyšleného; ajñam — hloupého; paṇḍita-māninam — jenž se považuje za moudrého; kṛṣṇam — Kṛṣṇy; martyam — lidské bytosti; upāśritya — když přijali útočiště u; gopāḥ — pastevci; me — proti mně; cakruḥ — jednali; apriyam — nepříznivě.
Překlad
Tito pastevci se vůči mně zachovali nepřátelsky, když přijali útočiště u této obyčejné lidské bytosti, Kṛṣṇy, který si o sobě myslí, že je velmi moudrý, ale přitom je jen hloupé, namyšlené, upovídané dítě.
Význam
Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho ve skutečnosti skrze Indrovy urážky bohyně Sarasvatī opěvuje Kṛṣṇu. Ācārya vysvětluje: „Vācālam znamená ,ten, kdo umí hovořit v souladu s védskou autoritoù. Bāliśam znamená ,bez jakékoliv okázalosti, jako dítě̀. Stabdham znamená, že se nikomu neklaní, protože není nikdo, komu by měl vzdávat úctu, ajñam znamená, že není nic, co by měl ještě poznat, protože je vševědoucí, paṇḍita-māninam znamená, že znalci Absolutní Pravdy Ho chovají ve velké vážnosti a kṛṣṇam znamená, že je Nejvyšší Absolutní Pravdou s transcendentální podobou oplývající věčností a extází. Martyam znamená, že i když je Absolutní Pravdou, z lásky ke svým oddaným se přesto zjevuje v tomto světě jako lidská bytost.“
Slovem vācālam chtěl Indra Kṛṣṇu pokárat za mnoho drzých argumentů v duchu filosofií karma-mīmāṁsā a sāṅkhya, které Pán předložil, i když je sám neuznává; proto Ho Indra nazval slovem bāliśa neboli „nerozumný“. Slovo stabdha Indra použil proto, že Pán mluvil troufale i před vlastním otcem. I když se tedy Indra snažil Śrī Kṛṣṇu kritizovat, Pánův transcendentální charakter je ve skutečnosti bezúhonný, a tato kapitola ukáže, jak Indra uznal Pánovo postavení.