Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.25.2

Verš

gaṇaṁ sāṁvartakaṁ nāma
meghānāṁ cānta-kārīṇām
indraḥ pracodayat kruddho
vākyaṁ cāheśa-māny uta

Synonyma

gaṇam — skupinu; sāṁvartakam nāma — jménem Sāṁvartaka; meghānām — mraků; ca — a; anta-kāriṇām — které způsobují konec vesmíru; indraḥ — Indra; pracodayat — poslal; kruddhaḥ — rozhnĕvaný; vākyam — slova; ca — a; āha — řekl; īśa-mānī — mylnĕ se považující za nejvyššího vládce; uta — jistĕ.

Překlad

Rozhnĕvaný Indra poslal mraky zvané Sāṁvartaka, které uskutečňují zničení vesmíru. S představou, že on sám je nejvyšší vládce, pak promluvil.

Význam

Velmi důležité je zde slovo īśa-mānī. Indra se povýšenĕ považoval za Pána, a tak projevil postoj typický pro podmínĕnou duši. Mnozí myslitelé ve dvacátém století zaznamenali, jak se v naší kultuře stalo rozšířeným jevem pokládat se za nesmírnĕ významného. Spisovatelé dokonce zavedli pojem „sebestředná generace“. Každého v tomto svĕtĕ více či ménĕ poznamenává syndrom zvaný īśa-māna, což znamená, že pyšnĕ považuje sebe sama za Pána.