Śrīmad-Bhāgavatam 10.25.1
Verš
śrī-śuka uvāca
indras tadātmanaḥ pūjāṁ
vijñāya vihatāṁ nṛpa
gopebhyaḥ kṛṣṇa-nāthebhyo
nandādibhyaś cukopa ha
indras tadātmanaḥ pūjāṁ
vijñāya vihatāṁ nṛpa
gopebhyaḥ kṛṣṇa-nāthebhyo
nandādibhyaś cukopa ha
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; indraḥ — Pán Indra; tadā — tehdy; ātmanaḥ — jeho; pūjām — uctívání; vijñāya — když pochopil; vihatām — zrušené; nṛpa — ó králi (Parīkṣite); gopebhyaḥ — na pastevce; kṛṣṇa-nāthebhyaḥ — kteří měli Kṛṣṇu za svého Pána; nanda-ādibhyaḥ — v čele s Nandou Mahārājem; cukopa ha — rozhněval se.
Překlad
Śukadeva Gosvāmī řekl: Můj milý králi Parīkṣite, když Indra pochopil, že jeho oběť byla zrušena, rozlítil se na Nandu Mahārāje a ostatní pastevce, kteří měli Kṛṣṇu za svého Pána.
Význam
Śukadeva Gosvāmī hned na začátku této kapitoly vyjevuje Indrovu pošetilost a absurditu jeho hněvu. Indra byl zklamaný, protože obyvatelé Vṛndāvanu přijímali Śrī Kṛṣṇu jako svého Pána. Śrī Kṛṣṇa přitom je Pánem, nejen obyvatel Vṛndāvanu, ale všeho, co existuje, včetně samotného Indry. Indrova podrážděná reakce tedy byla směšná. Jak se se říká: „Pýcha předchází pád.“