Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.23.52

Verš

iti svāgham anusmṛtya
kṛṣṇe te kṛta-helanāḥ
didṛkṣavo vrajam atha
kaṁsād bhītā na cācalan

Synonyma

iti — takto; sva-agham — o svém přestupku; anusmṛtya — zpĕtnĕ přemýšlející; kṛṣṇe — Pánu Kṛṣṇovi; te — oni; kṛta-helanāḥ — kteří projevili pohrdání; didṛkṣavaḥ — toužící spatřit; vrajam — do vesnice Nandy Mahārāje; atha — potom; kaṁsāt — z Kaṁsy; bhītāḥ — kvůli strachu; na — ne; ca — a; acalan — šli.

Překlad

Když takto zpĕtnĕ přemýšleli o hříchu, kterého se dopustili tím, že nebrali ohled na Kṛṣṇu, velmi Ho zatoužili spatřit. Báli se ale krále Kaṁsy, a proto se neopovážili jít do Vraji.

Význam

Když si brāhmaṇové uvĕdomili, jakého přestupku se proti Pánu Kṛṣṇovi dopustili, a konečnĕ docenili Jeho všemohoucí postavení, přirozenĕ chtĕli spĕchat do Vraji a odevzdat se u Jeho lotosových nohou. Báli se však toho, že Kaṁsa by je jistĕ zabil, až by mu špehové donesli zprávu, že šli za Kṛṣṇou. Jejich manželky byly pohroužené v extatickém vĕdomí Kṛṣṇy, a tak šly za Kṛṣṇou dĕj se co dĕj, tak jako gopī putovaly v hluboké noci lesem plným divokých zvířat, jen aby mohly s Pánem tancovat. Brāhmaṇové ale nebyli na tak pokročilé úrovni vĕdomí Kṛṣṇy, a protože byli ochromeni strachem z Kaṁsy, nemohli vidĕt Pána tváří v tvář.

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke dvacáté třetí kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Požehnání manželkám brāhmaṇů“.