Śrīmad-Bhāgavatam 10.20.5

aṣṭau māsān nipītaṁ yad
bhūmyāś coda-mayaṁ vasu
sva-gobhir moktum ārebhe
parjanyaḥ kāla āgate

Synonyma

Překlad

Za osm měsíců vypilo slunce svými paprsky bohatství půdy v podobě vody. Nyní, když nastal pravý čas, začalo slunce toto nahromaděné bohatství uvolňovat.

Význam

Ācāryové přirovnávají to, jak slunce vypařuje vodu, která je bohatstvím půdy, k vybírání daní králem. Ve dvacáté kapitole prvního dílu knihy Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství Śrīla Prabhupāda vykládá toto přirovnání takto: „Mraky jsou nahromaděnou vodou, kterou sluneční záření vypařilo ze země. Po dobu osmi měsíců slunce neustále vypařuje nejrůznější vodu z povrchu Země, a tato voda se shromažďuje v podobě mraků, které ji vydají podle potřeby. Podobně vláda vybírá od občanů různé daně, jako je daň z příjmu a z obratu, které jsou občané schopni platit díky svým různým hmotným činnostem: zemědělství, obchodu, průmyslu a tak dále. Toto zdanění se přirovnává k tomu, jak slunce čerpá vodu ze země. Když je opět vody na povrchu planety zapotřebí, totéž sluneční světlo promění vodu na mraky a rozdává ji po celé Zemi. Podobně musí být daně vybrané vládou opět rozdány mezi lid ve formě vzdělávacích, veřejných, zdravotních a dalších zařízení. To je pro dobrou vládu velice důležité. Vláda by neměla pouze vybírat daně na rozmařilé utrácení; daň se musí využít pro veřejné blaho státu.“