Śrīmad-Bhāgavatam 10.20.4
Verš
sāndra-nīlāmbudair vyoma
sa-vidyut-stanayitnubhiḥ
aspaṣṭa-jyotir ācchannaṁ
brahmeva sa-guṇaṁ babhau
sa-vidyut-stanayitnubhiḥ
aspaṣṭa-jyotir ācchannaṁ
brahmeva sa-guṇaṁ babhau
Synonyma
sāndra — hustými; nīla — modrými; ambudaiḥ — mraky; vyoma — nebe; sa-vidyut — s blesky; stanayitnubhiḥ — a hromy; aspaṣṭa — rozptýlené; jyotiḥ — jeho světlo; ācchannam — zahalené; brahma — duchovní duše; iva — jako; sa-guṇam — hmotnými kvalitami přírody; babhau — projevilo se.
Překlad
Nebe pak zahalily husté modré mraky doprovázené blesky a hromy. Tak bylo nebe se svým přirozeným osvětlením zahalené stejně, jako je duchovní duše zahalená třemi kvalitami hmotné přírody.
Význam
Blesk se přirovnává ke kvalitě dobra, hrom ke kvalitě vášně a mraky ke kvalitě nevědomosti. Zamračené nebe při příchodu období dešťů tedy připomíná čistou duchovní duši, když ji rozruší kvality přírody, protože tehdy je zahalena a její původní zářivá povaha se jen matně odráží skrze mlhu tvořenou hmotnými kvalitami.