Śrīmad-Bhāgavatam 10.20.35
Verš
sarva-svaṁ jaladā hitvā
virejuḥ śubhra-varcasaḥ
yathā tyaktaiṣaṇāḥ śāntā
munayo mukta-kilbiṣāḥ
virejuḥ śubhra-varcasaḥ
yathā tyaktaiṣaṇāḥ śāntā
munayo mukta-kilbiṣāḥ
Synonyma
sarva-svam — všechno, co mají; jala-dāḥ — mraky; hitvā — poté, co vydaly; virejuḥ — svítily; śubhra — čistá; varcasaḥ — jejich záře; yathā — jako; tyakta-eṣaṇāḥ — kteří se zřekli všech tužeb; śāntāḥ — klidní; munayaḥ — mudrci; mukta-kilbiṣāḥ — zbavení hříšných sklonů.
Překlad
Poté, co mraky vydaly vše, co měly, vydávaly očištěnou záři, tak jako klidní mudrci, kteří se vzdali všech hmotných tužeb, a proto nemají žádné sklony ke hříšnému jednání.
Význam
Když jsou mraky plné vody, jsou tmavé a halí paprsky slunce, tak jako hmotná mysl nečistého člověka halí duši, jež září v jeho nitru. Když se však mraky vyprší, zbělají a zářivě odrážejí svítící slunce, tak jako se člověk očistí poté, co se vzdá všech hmotných tužeb a hřísných sklonů, a pak zářivě odráží svou vlastní duši a Nejvyšší Duši ve svém nitru.