Śrīmad-Bhāgavatam 10.20.34
Verš
vyomno ’bbhraṁ bhūta-śābalyaṁ
bhuvaḥ paṅkam apāṁ malam
śaraj jahārāśramiṇāṁ
kṛṣṇe bhaktir yathāśubham
bhuvaḥ paṅkam apāṁ malam
śaraj jahārāśramiṇāṁ
kṛṣṇe bhaktir yathāśubham
Synonyma
vyomnaḥ — na nebi; ap-bhram — mraky; bhūta — zvířat; śābalyam — stísněné podmínky; bhuvaḥ — země; paṅkam — blátivý pokryv; apām — vody; malam — znečištění; śarat — podzim; jahāra — odstranil; āśramiṇām — členů čtyř duchovních stavů v lidské společnosti; kṛṣṇe — pro Pána Kṛṣṇu; bhaktiḥ — oddaná služba; yathā — jako; aśubham — vše neblahé.
Překlad
Podzim vyčistil nebe od mraků, propustil zvířata ze stísněných životních podmínek, zbavil zemi blátivého pokryvu a vodu jejího znečištění, tak jako láskyplná služba Pánu Kṛṣṇovi oprošťuje členy čtyř duchovních stavů od nesnází, které každý z nich má.
Význam
Každá lidská bytost musí konat předepsané povinnosti odpovídající jednomu ze čtyř duchovních stavů v životě. Těmito stavy jsou: 1) studentský život v celibátu, brahmacarya; 2) život v manželství, gṛhastha; 3) život v ústraní, vānaprastha; a 4) život v odříkání, sannyās. Brahmacārī musí během svého učednického života plnit mnoho služebnických povinností, ale jak rozvíjí svou láskyplnou službu Kṛṣṇovi, jeho představení zaznamenají jeho duchovní pokrok a umožní mu převzít zodpovědnější povinnosti. Muže, který žije rodinným životem, svazuje nespočet povinností vůči manželce a dětem, ale jak rozvíjí láskyplnou službu Kṛṣṇovi, přírodní zákony ho automaticky posunou k příjemnějším, duchovním činnostem, a své hmotné závazky poněkud omezí.
Osoby ve stádiu vānaprasthy neboli života v ústraní plní také mnoho povinností, které mohou být také nahrazeny extatickou láskyplnou službou Kṛṣṇovi. Podobně i život v odříkání s sebou nese mnoho přirozených těžkostí; v neposlední řadě je to sklon sannyāsīch, mužů ve stavu odříkání, meditovat o neosobním aspektu Absolutní Pravdy. O tom říká Bhagavad-gītā (12.5): kleśo 'dhikataras teṣām avyaktāsakta-cetasām – „ Ti, jejichž mysl je poutána k neprojevenému, neosobnímu aspektu Nejvyššího, mohou postupovat vpřed jen s velkými obtížemi.“ Jakmile však sannyāsī začne kázat v každém městě a vesnici o slávě Kṛṣṇy, jeho život se změní v blaženou sérii krásných duchovních realizací.
Na podzim se nebe vrací ke své přirozené modré barvě. Zánik mraků je jako zánik nepříjemných povinností v životě brahmacārīho. Hned po létě přichází období dešťů, v němž jsou někdy zvířata vyplašená průtržemi mračen, a proto se choulí k sobě. Podzim je pro ně ale znamením, že se mohou rozeběhnout každé na své místo a žít klidněji. To představuje oproštění hospodáře od útrap v podobě rodinných povinností a možnost věnovat více času duchovním úkolům, které jsou pravým cílem života jak jeho samotného, tak jeho rodiny. Odstranění vrstvy bláta na povrchu země je jako odstranění nepříjemností spojených se životem vānaprasthy a vyčištění vody je jako posvěcení života sannyāsīho tím, že káže o slávě Kṛṣṇy, aniž by ho pronásledovala pohlavní touha.