Śrīmad-Bhāgavatam 10.20.21
Verš
pītvāpaḥ pādapāḥ padbhir
āsan nānātma-mūrtayaḥ
prāk kṣāmās tapasā śrāntā
yathā kāmānusevayā
āsan nānātma-mūrtayaḥ
prāk kṣāmās tapasā śrāntā
yathā kāmānusevayā
Synonyma
pītvā — poté, co se napily; āpaḥ — vody; pāda-pāḥ — stromy; padbhiḥ — svými nohami; āsan — nabyly; nānā — různých; ātma-mūrtayaḥ — tělesných rysů; prāk — dříve; kṣāmāḥ — vyzáblé; tapasā — askezí; śrāntāḥ — unavení; yathā — jako; kāma-anusevayā — když se těší z dosažení vytoužených cílů.
Překlad
Stromy byly schřadlé a suché, ale poté, co se svými nohami napily čerstvě napršené vody, jejich různé tělesné rysy se rozbujely. Také ten, jehož tělo vyzáblo a zesláblo podstupováním askeze, znovu projeví zdravé tělesné rysy poté, co si užívá hmotných věcí, kterých onou askezí dosáhl.
Význam
Slovo pāda znamená noha a pā označuje pití. Stromům se říká pādapa, protože pijí svými kořeny, které jsou přirovnány k nohám. Jakmile se stromy ve Vṛndāvanu napily čerstvě napršené vody, začaly na nich rašit nové listy, výhonky a květy, a tak se těšily novému růstu. Materialisté často podstupují tvrdou askezi, aby dosáhli cíle své touhy. Například vyčerpávající askezí politiků v Americe je, když cestují po venkově během kampaně za své zvolení. Obchodníci si také často upírají osobní pohodlí, jen aby přivedli svůj obchod k úspěchu. Jakmile tito asketičtí lidé získají plody své askeze, budou zase zdraví a spokojení, tak jako stromy dychtivě pijící dešťovou vodu poté, co přečkaly askezi suchého, horkého léta.